Renesanční osobnost v barokní době

Liberec si připomíná děkana Antona Ignáce Kopsche, který mimořádným způsobem vstoupil do dějin města. Letos uplynulo 250 let od jeho úmrtí.

„Byl nejen charismatický kazatel a duchovní pastýř, ale také statečný vyjednavač ve válečných letech, organizátor, mecenáš, stavitel, i zakladatel mimořádně vzácné barokní knihovny,“ popisuje archivář litoměřického biskupství Martin Barus, který je spolu s historikem Jiřím Bartolomějem Sturzem spoluautorem expozice, která se stane jedním z vrcholů projektu „Liberecký rok děkana Antona Ignáce Kopsche“. Začíná v liberecké Krajské vědecké knihovně v úterý 2. září v 18 hodin.

Vedle množství informací a dokumentů týkajících se dosavadních i nových poznatků o děkanu Kopschovi a Liberci 18. století, budou veřejnosti poprvé představeny dva deskové obrazy s výjevy libereckého procesí z let 1744 a 1745. Jedná se vůbec o nejstarší vyobrazení jádra města i hory Ještěd.

Poprvé budou k vidění i nedávno objevené fotografie z oslavy Božího těla na libereckém rynku v 60. letech 19. století, či dosud nepublikované fotografie z krypty kostela Nalezení sv. Kříže s ostatky děkana Kopsche.

Výstava bude věnovat pozornost také unikátní „Kopschově“ knihovně, která se kvůli rekonstrukci svých prostor nad sakristií kostela sv. Kříže nedávno poprvé ve své historii (od roku 1759) dočasně přestěhovala do Krajské vědecké knihovny.

Součástí výstavy budou i výtvarné práce na téma „Anton Kopsch“ žáků ZUŠ Frýdlantská, či komiks o panu děkanovi od výtvarníka Jozefa Jiskry. 

„Anton Ignác Kopsch byl ve své době naprosto nepřehlédnutelnou osobností, která přesahovala region. Ačkoliv jsou pryč všechna slavná procesí, nikdo už nevzpomíná na jeho kázání a péči o farníky a zemřel před 250 lety, stále zde v Liberci jako trvalý odkaz zůstává jeho stopa: kostel Nalezení sv. Kříže, a v něm umístěná unikátní knihovna,“ popisuje Martin Barus.

Jak říká Jiří Bartoloměj Sturz, výstava, stejně jako celý projekt „Kopschova roku“ má jeden hlavní cíl - představit veřejnosti starší dějiny regionu, dějiny, které často upadají v zapomnění za dobou průmyslového rozmachu města a dramatickým vývojem ve 20. století.

Projekt finančně podpořilo Statutární město Liberec a záštitu nad ním převzal litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Výstava a v Krajské vědecké knihovně v Liberci potrvá do 29. září.