Video: slovo k volbám

V pátek 3. října ve 14 hodin začínají volby. Biskup Stanislav Přibyl nabízí v rámci svých pravidelných videí pohled na volební klání, ze kterého má vzejít nové složení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Upozorňuje v něm na několik omylů, kterých se lidé při volbách dopouštějí. „První chyba je, že k volbám nejdeme a myslíme si, že tím něco vyřešíme. Nejít k volbám je taky volba, ale systém je nastaven tak, že se vlastně ten můj hlas rozplyne ve všech dalších hlasech. To znamená, že vlastně nahrávám i těm, kterým bych rozhodně hlas nedal,“ varuje a dodává: „Druhá chyba je že hledáme ideální kandidáty. Neexistují. My taky sami nejsme ideální. A lidé, jak nevěří v Mesiáše, tak tady věří v mesiáše. Čekají na někoho, kdo to za ně všechno zařídí. My se musíme sami zapřáhnout a sami začít něco dělat a pak ten svět bude lepší.“

Dobrá volba

Dobrou volbou je podle biskupových slov hledat někoho, kdo se snaží žít poctivě: „Třeba se mu všechno v životě nepovedlo. Ale opravdu žije tak, že jeho činy a jeho slova jdou dohromady.“ V čase volební kampaně vyzývá k „zapojení hlavy“, zda se předvolební sliby zakládají na realitě a je možné je uskutečnit. Upozorňuje také na „hodnotové kritérium“. „Pro nás je v této chvíli zvláště důležité, že jsme opravdu na pokraji války. A mír, který chceme, musí být spravedlivý a k němu patří i to, že musíme mít nějaké bezpečnostní záruky. Ti, kdo křičí, že chtějí mír, ale jsou ochotní kapitulovat, tak to není pravý mír,“ varuje biskup Přibyl.

Někam patříme

Dalším důležitým hodnotovým orientačním bodem je podle litoměřického biskupa, že „někam patříme“. „Jsme západní Slované, takže celá naše kulturní oblast a to, s čím žijeme, jakou máme povahu, je prostě západní. Takže kdo nás chce táhnout někam jinam, je to prostě špatně. A celý ten výdobytek demokracie po roce 1989 je, že jsme se mohli přidat na Západ. To znamená do Evropské unie a do NATO,“ uvádí Stanislav Přibyl a doplňuje, že jsme se touto cestou před 35 lety vydali, je potřeba, abychom „volili takové politiky, kteří toto budou podporovat a půjdou v tom dál“. „Patříme do Evropy, kde jsou zavedené mechanizmy solidarity, které se zdají být někdy příliš složité a opravdu jsou tam byrokratické a někdy ideologické lapsy, pochybení. To ale ještě neznamená, že ta myšlenka jako taková je špatná,“ zdůrazňuje. 

Prostor pro život církve

Biskup Stanislav Přibyl má také na zřeteli, že volba s sebou nese, prostor života pro církev, pro každého věřícího člověka: „Když si přečteme některé volební programy, tak z toho jde až hrůza, že vlastně chce někdo zavádět úřady pro dohled nad církvemi, že chce někdo zrušit církevní sňatky, nebo chce kontrolovat, jestli restituce jsou využívány jenom pro charitativní účely. My ale potřebujeme přeci normálně žít ve všech oblastech života.“
Jako biskup připomíná, že být pastýřem svého lidu pro něj není jenom o zbožných řečech, ale znamená to „vést lidi někam, kde je bezpečno“ a pomáhat lidem se rozhodovat. „Ostatně to děláme přece i v duchovních věcech. Lidé si přicházejí pro radu, diskutujeme, setkáváme se. A vydělovat z toho společenský život by bylo nezdravé. A jestliže papežové píšou sociální encykliky, kde se vyjadřují také k politice, tak biskup nemůže dělat nic jiného,“ uzavírá Stanislav Přibyl.