Diecéze litoměřická

Úvodní strana

Drobečková navigace

Katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích

dom2.jpg

Vznik se datuje k roku 1057. Když kolem r. 1057 založil kníže Spytihněv II. Kolegiátní kapitulu u kostela sv. Štěpána, byl to zřejmě již kamenný kostel, protože zakládací listina o něm hovoří jako o bazilice. Románský kostel, který byl později ve 14. století goticky přestavěn, byl v letech 1662-64 zbořen. Bezprostředně poté byla ve stylu raného baroka vystavěna v letech 1664-68 dnešní katedrála stavitelem italského původu. Stavby se zúčastnil též Domenico Orsi a pravděpodobně i Giulio Broggio.

Zvenčí vypadá jako trojlodní bazilika, ale uvnitř je jednotný prostor se třemi průchozími kaplemi po obou stranách, které se arkádovitě otevírají do lodi.

Katedrála má délku 50 metrů, výšku 20,50 metrů a šířku v lodi i s kaplemi 22 metrů. Průčelí bylo navrženo se dvěma věžemi a ty byly sneseny do výše hlavní římsy a neznatelně začleněny do prospektu průčelí.

 

kat_portal.jpg

V průčelí je hlavní vchod s pískovcovým portálem a okovanými dveřmi z r. 1742 od zámečníka Gabriela Boehmera. Nad vchodem je erb biskupa-zakladatele Schleinitze, výše socha sv. Štěpána z r. 1700 a erb obnovitele katedrály biskupa Königsegga. Po stranách portálu se nacházejí sochy sv. Felixe a sv. Viktorina.

Uvnitř se zachoval v podivuhodné celistvosti základní interiér z doby Schleinitzovy v černozlatém boltcovém slohu: hlavní oltář, 6 velkých bočních oltářů, kazatelna, chorové lavice i lavice v lodi, dvě zpovědnice v kostele a kredence i skříně v obou sakristiích.

Pět velkých oltářních obrazů maloval Karel Škréta. Další obrazy jsou mj. od Jana Czecha a J. P. Molitora.


Hlavní oltář

kat_oltar.jpg

S obrazem "Kamenování sv. Štěpána" od Karla Škréty (1610-1674), v nástavci obraz "Panny Marie Nanebevzaté" od Mat. Zimbrechta (1626-1680). Druhý biskup Jaroslav hrabě Sternberg (1676-1709) daroval krucifix: korpus ze slonové kosti, na podstavci reliéf sv. Štěpána - značkovaná augšburská práce.

 


Velké boční oltáře

(vlevo - stojíte-li čelem k hlavnímu oltáři, bráno zepředu)

Oltář Bolestné Matky Boží - Mater Dolorosa

- nese svatostánek. Místo oltářního obrazu má vzácnou pietu z dřívějšího kolegiátního kostela. Až do r. 1900 byla ukryta za skleněným poklopem, který drželi dva andělé.

Oltář Andělů strážných

se Škrétovým obrazem arch. Rafaela, jak vede mladistvého Tobiáše; dřev. reliéf: "Sen patriarchy Jakuba".

Oltář sv. Václava

se Škrétovým obrazem. V rakvičce ostatky sv. Felixe, které přivezl biskup Sternberg r. 1676 z Říma z katakomb sv. Cyriaka. Na reliéfu výjevy ze života sv. Václava i sv. Felixe.

(vpravo)

Oltář Panny Marie Radostné - Mater Gaudiosa

- deskový obraz Panny Marie s děťátkem, na způsob východních milostných obrazů. První biskup kostela měl k obrazu osobní vztah a dal se pohřbít do hrobky před ním. Jeho nástupce biskup Sternberg sem v r. 1692 umístil ostatky sv. Victorina. Nad schránkou je obraz světce od Kryštofa Tietze. Reliéf dole zachycuje výjev ze života světce.

Oltář sv. apoštolů Petra a Pavla

- obraz Škrétův. Na dřev. antependiu reliéf s výjevy ze života obou apoštolů.

Oltář sv. Vojtěcha

- obraz od Karla Škréty. Nad oltářním stolem ozdobná rakev s ostatky sv. Klementa z římských katakomb.

Malé boční oltáře

(vlevo)

Oltář Božského Srdce Ježíšova

- býval tu oltář "Příbuzenstva Kristova" s obrazem od Kryštova Tietze z r. 1690. Biskup Josef Gross místo obrazu tam dal sochu Božského Srdce Ježíšova. Na predelle je obraz "Panny Marie ustavičné pomoci". Dřevěný reliéf dole ukazuje smrt sv. Anny.

Oltář sv. Barbory

- obraz od Frant. Ant. Muellera (1697-1753) z Prahy. Pod obrazem reliéf "Stětí sv. Barbory", na boku sochy sv. Agáty a sv. Apollonie. Na protilehlém pilíři je pamětní deska dómského děkana F. Reintsche (+ 14.1.1744), který zřídil tento oltář.

Oltář sv. Maří Magdalény

- oltářní obraz je dílo Josefa Czecha z Litoměřic (+ 1779), pod ním v kartuši reliéf, jak Maří Magdaléna umývá Kristu nohy. V nástavci obraz sv. Pavlíny a po stranách sochy sv. Kateřiny a Veroniky.

(vpravo)

Oltář sv. Jana Nepomuckého

z r. 1693 - obraz od Kryštofa Tietze, na dřev. antependiu reliéf mrtvého světce.

Oltář 14 svatých Pomocníků

- obraz maloval Fr. Mueller.

Oltář sv. Šebestiána

se sochami sv. Františka Xaverského a sv. Rocha. Obraz namaloval litoměřický mistr Josef Czech, sochy vytvořil Jan Ant. Eckert. Pod obrazem reliéf Máří Magdalény s křížem.

Dále:

Na pravé straně presbytáře visí závěsný obraz sv. Jana Křtitele. Je to kopie obrazu B. Strozziho, darovaná sem v r. 1844. Nad ním jsou 4 obrazy evangelistů, jež maloval v r. 1844 Jan Gruss (1790-1855) z Litoměřic.

Do pilířů jsou vsazeny pamětní desky biskupů: Aug. Wahala, Ant. L. Frind, Emanuel J. Schoebel, Josef Gross, Ant. A. Weber a kardinál Štěpán Trochta. Vídeňský arcibiskup V. E. Milde, který byl dříve biskupem v Litoměřicích (1823-1832), dal v závěti do katedrály uložit své srdce - je pod deskou téhož biskupa. Vedlejší deska patří zasloužilému biskupovi Augustinu B. Hille (1832-1865).

Křitelnice je novější, z prvé poloviny 19. století.

Mramorová pamětní deska polního maršálka hr. Radicati, který padl v bitvě u Lovosic 1.10.1756 a jehož tu uctila Marie Terezie.

Kazatelna - velmi zdobná řezbářská práce; sošky: sv. Ambrož, sv. Jeroným, sv. Augustin, sv. Řehoř Veliký a sv. Atanasius. Obraz sv. Matouše je kopie Škrétova obrazu z Křešic - práce Frant. J. Kutschery z r. 1781. Nahoře socha Spasitele, na vrcholu erb Schleinitzův.

Pamětní deska o konsekraci katedrály biskupem Jar. Sternbergem dne 21.9.1681.

kat_org.jpg

Varhany

ve starých rokokových skříních nový elektromagnetický stroj od fy. Jehmlich v Drážďanech z r. 1942 - má 4 manuály, 56 registrů a 3944 píšťal.

Barokní katedrála, ani předchozí gotický chrám, neměly původně věž. Samostatnou věž mimo kostel začal stavět biskup Hugo hrabě Koenigsegg (1711-1720), ale stačil vybudovat jen 11 metrové základy, na něž postavili dřevěnou barokní zvonici.

 

 

kat_vez.jpg

Až biskup Antonín L. Frind (1879-81), známý historik, vyvolal dostavbu věže, která byla vystavěna až v letech 1883-89 podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Ferstela, litoměřickým stavitelem Franzem Sanderem. Na spojovacím oblouku mezi katedrálou a věží se nachází osobní znak 14. litoměřického bisku

pa Emanuela Jana Schöbela.

 

 

 

 

 

 

 

Autor fotografií na této straně:  af


Vyhledávání

Hlavní nabídka

RYCHLÁ VOLBA

Diecézní katalog

- vyhledávání bohoslužeb

Časopis Zdislava

Diecézní charita Litoměřice

Knihovna

Odkazy

fb.jpg

twitter.png

 

 

Filipov_bazilika minor_150 výročí_ logo_pro světlé pozadí_autor Jiří Stejskal_web.png

logo.png

Logo_FN_Norsko_sm.jpg

CBK-banner-120x90.png

apha.gif

proglas.gif

banner_radio_vatican.gif

tvnoe.gif

CT_webbanner.png

vira.gif

logo_kt_bar jpg.jpg

ikona_tarsicius.gif

Banner_ARCS_120x120px.gif

logo galerie.jpg

lesy.jpg

Licence Creative Commons

Obsah této stránky, jejímž autorem je Biskupství litoměřické, podléhá licenci Creative Commons 3.0 Česko.
Práva nad rámec této licence jsou popsána zde.

německá vlajka.jpg Deutsch

Diáře

Jedná se o výběr z diářů.
Změna vyhrazena.

Biskup Jan Baxant

Další události

Generální vikář Martin Davídek

Další události

Banner.jpg

Církev a stát

Přehled podaných výzev do 30.11.2013

Přehled podaných výzev od 1.12.2013

Mýty a fakta o majetkovém narovnání v médiích

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (.pdf )

 

Více na webu ČBK

Výroční zprávy

Rok 2014

Rok 2013

Rok 2012

Rok 2011

Rok 2010

Rok 2009