Bílá sobota – Velká noc

Marie Koscelníková 24.dubna 2011

Bílá sobota – Velká noc V sobotu 23. dubna 2011 večer po západu slunce začala na nádvoří biskupské rezidence v Litoměřicích slavnost Kristova vzkříšení. Obřadům velikonoční vigilie předsedal litoměřický biskup Mons. Jan Baxant.

 

Spolu s ním koncelebrovali generální vikář P. Stanislav Přibyl CssR., J. M. can. Jiří Hladík O.Cr. a J. M. can. Martin Davídek.

 

Oslava této noci měla čtyři části - slavnost světla, bohoslužbu slova, křestní bohoslužbu a slavení eucharistie.

Slavnost světla začala zapálením ohně na nádvoří biskupské rezidence. Oheň je symbolem lásky a síly Ducha svatého. Po požehnání ohně biskup Jan Baxant zasadil do velikonoční svíce zvané paškál pět kadidlových zrn na způsob kříže se slovy: Pro své slavné - svaté rány - kéž nás chrání - a zachrání - Kristus ukřižovaný.

Velikonoční svíce je zvaná paškál podle latinského paschale - velikonoční. Tato svíce má vyrytý kříž, letopočet a řecká písmena alfa a omega. Vyjadřují, že v Kristu je začátek i konec, je Pánem všech věků, vládne dějinám a jeho je království i moc i sláva po všechny věky věků.

S paškálem zapáleným od požehnaného ohně putoval průvod s koncelebranty, asistencí a věřícími do katedrály sv. Štěpána. Po vstupu do tmavé katedrály si věřící postupně od paškálu rozsvěcovali své svíce. V rozsvícené katedrále potom zazněl v podání generálního vikáře P. Stanislava Přibyla CssR velikonoční chvalozpěv, zvaný Exultet, který je chválou světla, jež dává Bůh svému lidu.

 

Při bohoslužbě slova následovalo sedm čtení ze Starého zákona.

1. čtení - Gn 1,1-2,2 podává náboženský výklad světa ve světle poselství o Bohu - Stvořiteli.

2. čtení - Gn 22,1-18 ukazuje, že poslušnost Bohu nevede ke zkáze, ale otevírá nové perspektivy. Poslušnost stojí na víře a mnohdy roste v bolestných zážitcích, jak to vidíme u Abraháma.

3. čtení - Ex 14,15-15,1 hovoří o přechodu Izraelitů Rudým mořem, o tom že Hospodin se ujímá svého lidu a vysvobozuje ho z moci zla. Voda nám připomíná křest a Izrael vysvobozený z egyptského otroctví je obrazem vykoupeného Božího lidu - církve.

4. čtení - Iz 54,5-14 v něm Bůh o sobě dává promlouvat jako o manželu, který zůstává své manželce - tj. vyvolenému národu - věrný i přes jeho nevěru.

5. čtení - Iz 55,1-11 v něm prorok hovoří o vodě představující spásu, kterou Bůh zdarma nabízí každému. Je ale potřeba se obrátit od starého způsobu života a přijmout Boží slovo.

6. čtení - Bar 3,9-15.32-4,4 je výzvou k přijetí Boží moudrosti. Ta přišla na zem v Ježíši Kristu.

7. čtení - Ez 36,10-17a.18-28 klade důraz na to, že Bůh neopustil svůj lid, i když Izrael opustil Boha. Slibuje, že mu dá nového ducha a nové srdce. Což se plní na těch, kdo se znovu rodí z vody a z Ducha svatého.]

Po modlitbě za tímto čtením rozsvítili asistenti svíce na oltáři a zazpíval se chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu, při kterém se rozezvučely zvony, které se neozvaly od Zeleného čtvrtka.

Poslední čtení před evangeliem je z novozákonní epištoly, z listu Pavla Řím 6,3-11 o tom, že křest je naší pozemskou účasti na Kristově smrti a vzkříšení, je počátkem nového života v nás.

 

Třetí část slavnosti, křestní bohoslužba, začala po homilii představením katechumenů a litaniemi. Mons. Jan Baxant udělil svátost křtu a biřmování devíti katechumenům. Také všichni ostatní přítomní v katedrále obnovili křestní sliby.

Oslavy Vzkříšení pokračovaly slavením eucharistické oběti coby zpečetění a dalšího napojení na Kristovo vítězství ve svatém přijímání.