
30. 7. 2026
Neděle pro nás katolíky není jen dnem, kdy „nic neděláme“. Je to především Den Páně – čas, který nepatří jen našim plánům, ale Pánu Bohu. A jeho nejkrásnějším vyvrcholením je Mše svatá.
Ať už jsme doma ve své farnosti, nebo na druhém konci světa, bohoslužba nám dává pocit, že jsme vnímaní a přijatí. V dnešním videu se s vámi chci podělit o to, proč se vyplatí hledat kostel i na dovolené v cizině, jak mi v tom pomáhají moderní technologie a co jsem si odnesl z mše v africké Ugandě, ze které jsem nerozuměl ani slovo.
---
### 💬 Zapojte se do diskuse!
Byli jste už někdy na mši v zahraničí? Jaký zážitek z bohoslužby v cizině máte? Napište mi o tom do komentářů, velmi rád si vaše příběhy přečtu!
Přeji vám požehnanou neděli a krásný Den Páně!


20. 7. 2026
Letošní Pouť rodin litoměřické diecéze do Jablonného v Podještědí (29. srpna) bude mít novou podobu. Vedle mše svaté, kterou bude sloužit arcibiskup Stanislav Přibyl, chystají organizátoři společně s duchovní správou, dominikány a dominikánkami doprovodný program (nejen) pro rodiny. Diecézní pouť rodin litoměřické diecéze se letos uskuteční v samém závěru prázdnin – tedy 29. srpna. „Srdečně zvu všechny rodiny z celé diecéze i odjinud. Bude to skvělá příležitost poděkovat u sv. Zdislavy za léto a prosit o Boží požehnání do nového školního roku. Můžeme v Jablonném společně něco hezkého prožít a také se dozvědět,“ vzkazuje apoštolský administrátor diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl. Po mši svaté (začátek v 10.00) se chystá několik novinek. Nejprve bude čas pro oběd formou pikniku. „V zahradě bude připravený oheň pro opékání buřtů a před bazilikou také stánek s drobným občerstvením,“ popisuje P. David Horáček, biskupský delegát pro pastoraci. Po obědě přijde na řadu přednáška a beseda pro rodiče i prarodiče. Do Jablonného zavítá P. Pavel Pola s tématem „Když naše děti nežijí tak, jak jsme si představovali“. P. Pavel Pola je kněz, teolog, člen Řádu bosých karmelitánů a rektor kostela Pražského Jezulátka. Vede kurzy kontemplativní modlitby a věnuje se duchovnímu doprovázení. Jeho přednáška otevírá náročné téma, jak se vyrovnat se situací, kdy děti nebo vnoučata opouštějí cestu víry a vydávají se do života po jiných „stezkách“. Dospělí budou mít v té době čas i prostor, protože během přednášky bude pro děti v klášteře připravený samostatný program (podle věku a každá skupina s průvodcem). Celé rodiny se posléze mohou vypravit na poznávací stezku přírodou do Mokřad (asi 2,5 km) a získat malou odměnu za splnění všech úkolů. Celý program uzavřou v 16.00 chvály a závěrečné poutnické požehnání. „Pro ty, kdo by zůstali až do večera platí ještě pozvání dominikánů na nešpory, které začínají v 18 hodin,“ doplňuje P. Horáček. Sestry dominikánky nabízejí možnost pronajmout si pokoj v Poutním domě sv. Zdislavy a zůstat do druhého dne. Ještě mají k dispozici několik volných míst. Je proto nutné se co nejdříve ozvat na e-mail host.zdislava@op.cz. Plakátek (*.pdf).

23. 7. 2026
Srpnové setkání Roku smíření v litoměřické diecézi se uskuteční v kapli sv. Josefa ve Svoru na Českolipsku. Ekumenickou bohoslužbu 8. srpna v 10.00 povede arcibiskup Stanislav Přibyl. Během Roku smíření stojí obvykle v centru pozornosti místa, jejichž válečné a poválečné osudy jsou už známé. Platilo to například o červnovém Pochodu Postoloprty-Žatec (účastníci uctili oběti největšího poválečného masakru civilních obyvatel před vražděním ve Srebrenici) či o pietním shromáždění a mši svaté za oběti i pachatele vražd v Ústí nad Labem (31. červenec).Střelba u drážního domkuStanislav Přibyl, který k připomínkám tohoto násilí a modlitbám za smíření zve, vybral společně s historiky i lokality méně známé, kde se odehrálo násilí v menším rozsahu. Právě na takových místech se totiž ukazuje děsivá realita konkrétních lidských příběhů. „V srpnu a v září 1945 se ve Svoru a okolí odehrály tragické události, které snad lépe pomohou porozumět té době,“ popisuje archivář litoměřického biskupství Martin Barus a přibližuje: „Klíčovým místem celého příběhu ve Svoru je strážní domek č. 18 při železniční trati z Nového Boru do Svoru, kde se tehdy dráha křížila se starou silnicí spojující tato dvě sídla. Od července 1945 tu sloužil Jindřich Beran. Společně s někdejším novoborským sklářem Jaroslavem Maštalířem, který se vydával za partyzána a chodil po okolí ozbrojený v jakési neurčitelné uniformě, a s několika dalšími mladíky využili tehdejší protiněmeckou atmosféru ke spáchání několika bezprecedentních činů.“ Dne 31. srpna 1945 zde zadrželi Elsu Seidlovou a Elfriede Wilhelmiovou, které byly již v červnu odsunuty z Nového Boru, kam se však chtěly tajně vrátit pro některé své věci. Měly být znovu dopraveny do českolipského internačního tábora, ale nedaleko zmíněného strážního domku byly obě zastřeleny. „Asistovali tomu – za nepšíliš zřejmých okolností – také tři vojáci novoborské vojenské posádky. V úterý 11. září pak byly u domku zadrženy Gertruda Hacklová, Marta Rebischová a Herta Pitschová, které tudy náhodou cestovaly. Protože dvěma z nim chyběly potřebné doklady, měly být také zastřeleny. Dvěma se však podařilo uprchnout a třetí byla několikrát znásilněna,“ uvádí Martin Barus. V neděli 30. září 1945 pak byl v lese pod nedalekou horou Klíč zastřelen místní antifašista Josef Gube z Arnultovic u Nového Boru. Přesné okolnosti těchto násilných činů se nepodařilo do detailu rozkrýt ani soudnímu vyšetřování, které se rozeběhlo ještě na podzim 1945. „Je však zřejmé, že se jednalo o naprosto nevinné oběti, které mohly nanejvýš porušit místní zákaz vstupu do lesů pro německé obyvatele z něhož byl však Josef Gube vyňat,“ doplňuje Martin Barus. Část obviněných v čele s Maštalířem a někdejšími novoborskými vojáky byla v roce 1947 zproštěna obvinění na základě zákona č. 115/1946 Sb., který anuloval jakékoliv trestné činy, které byly v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 spáchány na okupantech a jejich pomahačích. Na Jindřicha Berana, jeho ženu Milenu a další dva obviněné (Josefa Soju a Vladimíra Vonostránského) nebyl tento zákon uplatněn, a tak byli za násilné činy odsouzeni k mnohaletému trestu vězení. Bohoslužba ve Svoru bude tentokrát ekumenická a naváže na ni setkání se Stanislavem Přibylem, místními duchovními i představiteli veřejné správy. Místní chystají i drobné pohoštění. Plakátek (*.pdf). Historický medailon poválečného dění ve Svoru od archiváře litoměřického biskupství Martina Baruse (*.docx).

27. 7. 2026
Jakub Disman, první z dvacítky kandidátů jáhenství, kteří se chystají pro službu v litoměřické diecézi, přijal v pátek 24. července svěcení přímo ve farnosti, kde bude působit. Pouť v Kryštofově údolí na Liberecku tak měla letos nebývalý začátek. V předvečer „Údolské pouti“ zaplnili nazdobený dřevěný kostel sv. Kryštofa přátelé, rodina, kněží, jáhni a lidé z Kryštofova údolí a širokého okolí. Přišli doprovodit Jakuba Dismana v jeho rozhodnutí přijmout jáhenské svěcení a sloužit farnosti napříště nejen jako správce majetku, ale i duchovně. Cestu k jáhenství popsal Jakub Disman jako „dlouhou a klikatou“. Křest přijal krátce po svatořečení Anežky Přemyslovny, po střední škole šel studovat práva, ač chtěl vstoupit do semináře. „Ale ten plamínek povolání tam byl, vstoupil jsem do kláštera a studoval teologii. Zjistil jsem však, že klášter není moje cesta životem. Před dvěma lety jsem odpověděl na výzvu Stanislava Přibyla a přišel s nabídkou jáhenské služby,“ popsal. V Kryštofově údolí koupil už před lety chalupu a postupně se začal starat o kostel a byl ve farnosti ustanoven administrátorem ve věcech majetkových. Chalupu po čase prodal, přestěhoval se na faru, začal ji opravovat - a i svou civilní práci vykonával z Kryštofova údolí. Služba Kristova služebníka. „Jako biskup mám dnes premiéru. Poprvé světím jáhna. Je mezi námi několik dalších přátel a kamarádů, kteří se už druhý rok připravují a učí, co to znamená být jáhnem,“ uvedl svou promluvu arcibiskup Stanislav Přibyl, apoštolský administrátor litoměřické diecéze. V kázání připomněl, že jáhen není „církevní funkcionář“, ale je vysvěcený především ke službě. „Nebudeš ale patřit do běžného sektoru služeb,“ obrátil se na Jakuba Dismana, a doplnil: „Je to služba Kristova služebníka ve jménu Kristově lidem, ve kterých vidíme Krista. Ty nenabízíš lidský produkt, ale víru v Ježíše Krista, který si tě našel, povolal, dal ti nový život ve křtu a spasil tě. On je důvodem, proč tohle všechno děláš,“ připomněl arcibiskup a poukázal i na cenu, kterou má Jakub Disman v Božích očích: „Větší než všichni vrabci a spočítané jsou i vlasy na tvé hlavě. Bůh o nás má větší péči, než si vůbec umíme připustit. Dává nám obraz světa, v němž se jako zlatá nit táhne jeho láska k nám: stvořil nás, usiloval nás, vede nás k sobě a do Božího království,“ upozornil. Arcibiskup Přibyl také připomněl, že pokladem, o kterém má nejen nový jáhen, ale všichni pokřtění svědčit, je „víra v nádobě hliněné“. „Jsme nedokonalí jako ta nádoba – to proto, aby se ukázalo, že to co působí, je Boží moc, nikoliv naše schopnosti,“ připomněl. Stanisav Přibyl také zdůraznil, že jáhenské svěcení je víc než pověření církve: „Je to svátost spojená s milostí. Smysl této službě dává víra, tedy vztah, na kterém stojí: povolávajícího a povolaného. Přeji ti, Jakube, to stále vidět.“ Ustanovení v Kryštofově údolí. K majetkové správě teď Jakubu Dismanovi přibude ještě duchovní péče. Kromě Kryštofova údolí se nyní stará ve věcech majetku ještě o Hrádek, Chrastavu a další tři farnosti. Ty ale nyní předá knězi, který přijde do hrádeckého farního obvodu. „Jako jáhen budu sloužit právě v Kryštofově údolí a hned vedle je Liberec, kde bych měl být k ruce P. Františku Masaříkovi. Budu k dispozici tam, kde bude zapotřebí a kam mne ordináři pošlou,“ popsal nový jáhen. Po mši svaté čekal na Jakuba Dismana „hobl“, kterého se ujal biskup s kněžími a jáhny, kteří ho takto neformálně přijali „do party“. Slavnost uzavřelo sázení lip (lopaty se chopili Jakub Disman, arcibiskup Stanislav Přibyl, starostka Kryštofova údolí Jana Blažková a hejtman Libereckého kraje Martin Půta) a také oslava v místním hostinci, kam nový jáhen pozval všechny účastníky slavnosti.

23. 7. 2026
Archeologové objevili v minulém týdnu na dohled od biskupské rezidence doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Jedinečný nález vydala Biskupská zahrada v Litoměřicích, která se během rozsáhlé rekonstrukce mění ve veřejný park. Jedním z největších překvapení archeologického průzkumu, který během prací na Dómském pahorku skončil ve středu 22. července, byl objev, který se týmu z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech podařil v samém závěru vykopávek. Poměrně hluboko pod povrchem nalezli hrob Kultury s vypíchanou keramikou, který je více než šest tisíc let starý. Název této éře dala výzdoba keramiky, která je tvořená jemnými vpichy. „Vedle kosterních pozůstatků jedince mužského pohlaví zesnulého ve věku asi patnácti let, v hrobu leželo celkem dvanáct nádob, z nichž některé jsou dochované ve skvělém stavu. U sebe měl také broušenou kamennou sekeru. V keramice jsou zlomky kostí, o nichž nevíme, jestli je to pozůstatek žárového pohřbu nebo obsahuje nějaké další milodary,“ popisuje archeolog Milan Sýkora. Podle jeho slov se jedná o nebývalý unikát, protože jak řekl, „takto vybavený hrob ve střední Evropě v podstatě neznáme“. Nález nyní čeká základní laboratorní vyšetření. Proběhne antropologický průzkum pozůstatků a je zapotřebí určit i obsahy nádob. „Může tam být pyl a další organické pozůstatky, které nám prozradí něco o tehdejším prostředí – jaká tu byla vegetace, co bylo pěstované. Pak vše poputuje do zdejšího muzea a jsme dohodnutí, že nálezy převezme do stálé expozice,“ přibližuje Milan Sýkora. S biskupstvím jsou archeologové domluvení, že po skončení průzkumu připraví společně výstavu. Pod zemí v lokalitě Dómského náměstí i Biskupské zahrady nalezl tým odborníků celou řadu předmětů, které ukazují kudy kráčela historie i lidé, kteří tento prostor obývají už od pravěku. Více informací v článku z konce června.. Průzkum je součástí obnovy veřejného prostu na Dómském náměstí i přebudování přilehlé zahrady v park. K opravám financovaným mj. z fondů Evropské unie, se na konci léta připojí i rekonstrukce interiéru katedrály sv. Štěpána. Snímky Milan Sýkora.


30. 7. 2026
Neděle pro nás katolíky není jen dnem, kdy „nic neděláme“. Je to především Den Páně – čas, který nepatří jen našim plánům, ale Pánu Bohu. A jeho nejkrásnějším vyvrcholením je Mše svatá.
Ať už jsme doma ve své farnosti, nebo na druhém konci světa, bohoslužba nám dává pocit, že jsme vnímaní a přijatí. V dnešním videu se s vámi chci podělit o to, proč se vyplatí hledat kostel i na dovolené v cizině, jak mi v tom pomáhají moderní technologie a co jsem si odnesl z mše v africké Ugandě, ze které jsem nerozuměl ani slovo.
---
### 💬 Zapojte se do diskuse!
Byli jste už někdy na mši v zahraničí? Jaký zážitek z bohoslužby v cizině máte? Napište mi o tom do komentářů, velmi rád si vaše příběhy přečtu!
Přeji vám požehnanou neděli a krásný Den Páně!
18.00–19.30
kostel sv. Kateřiny, Dolní Bousov
Komunitnímu centru Kateřinka v Dolním Bousově požehná arcibiskup Stanislav Přibyl.
18.00–22.00
Kostel sv. Kateřiny, Dolní Bousov
Nově vzniklé komunitní centrum otevře a požehná apoštolský administrátor litoměřické diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl. Po mši a slavnostním požehnání následuje neformální setkání.

5. 8. 2026
5. srpen je výročním dnem posvěcení římské baziliky Panny Marie Větší (Santa Maria Maggiore), v českém prostředí známé také jako „Panny Marie Sněžné“. Tato bazilika patří ke čtyřem hlavním římským chrámům, v jubilejních letech se zde otevírá „Svatá brána“. .

4. 8. 2026
Emeritní biskup mosambické diecéze Xai-Xai zemřel v pondělí 3. srpna v nemocnici v hlavním mosambickém městě Maputo. Církev v Mosambiku v něm ztratila teprve druhého nositele kardinálské hodnosti ve své historii, vynikajícího znalce místních jazyků a iniciátora překladu koncilních dokumentů. .

4. 8. 2026
Rozsáhlé lesní požáry, které v nedávných dnech zasáhly Španělsko, Francii, ale i Řecko, Turecko, Británii a Německo, si vyžádaly statisíce evakuovaných. Farnosti a další církevní prostory poskytují materiální i duchovní pomoc. Papež Lev XIV. vybídl k modlitbě za evakuované, za hasiče i záchranáře. .

4. 8. 2026
Modleme se za naléhavou migrační krizi v Ceutě. Na přímluvu Panny Marie Africké prosme Boha, aby byla nalezena řešení míru, stability a spravedlnosti. .
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX