Ústecký masakr, tedy poválečné vraždění německého obyvatelstva v Ústí nad Labem, připomene letos v rámci Roku smíření v litoměřické diecézi vedle pietního aktu u pomníku v Krásném Březně a ekumenické modlitby na železničním mostě také bohoslužba v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Collegium Bohemicum nabízí také možnost komentované prohlídky výstavy Naši Němci v Oblastním muzeu. Do Ústí nad Labem se při té příležitosti vypraví i apoštolský administrátor litoměřické diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl. Ústecké vraždění 31. července 1945 odstartovala exploze miničního skladu. „Nikdo už patrně nezjistí, zda šlo o nešťastnou náhodu či úmysl. Objevovaly se v té souvislosti rovněž zprávy, že výbuchy byly inscenovány s cílem prosadit odsun Němců. Ať tak či onak: byla to tragédie. Exploze poškodily továrnu, na místě zůstalo 28 mrtvých a řada dalších dělníků byla zraněna. Uvádí se 39 osob těžce a 200 osob lehce," popisuje historik Michal Pehr z Ústavu pro studium totalitních režimů. Z výbuchů byli obviňováni místní Němci, respektive Wehrwolfové, tedy nacistické polovojenské jednotky, které měly na konci války vést partyzánský odpor proti postupujícím spojencům. „Nikdo si nedával práci s hledáním opravdových viníků," pokračuje v líčení Michal Pehr a dodává: „Tragédie vyvolala přímo davovou psychózu. Na několika místech ve městě začali bít, týrat a střílet Němce. Revoluční gardy, náhodní kolemjdoucí ale i vojáci - jak českoslovenští, tak sovětští - se v tu chvíli zapojovali do běsnění jako smyslů zbavení. Podle vzpomínek svědků to však až na malé výjimky nebyli čeští starousedlíci, kteří v Ústí prožili válku."  Na mostě Edvarda Beneše, před nádražím (ale i na dalších místech) docházelo k děsivým scénám pouličních masakrů, které měly potrestat domnělé strůjce výbuchu. Nevinní lidé německé národnosti byli házeni do Labe z mostu. Jedna z pozdější zpráv to popsala slovy, že Němci byli: „biti, ubíjeni klacky, stříleni, pobíjeni bodáky nebo shazováni do Labe“. „Přesný počet obětí tohoto masakru není jistý. Zpravidla se uvádí v rozmezí 50 až 100 osob. Nikdo za toto bezpráví nebyl později potrestán. Poválečné vyšetřování směřovalo do ztracena a celá událost se stala tabu," vysvětluje historik. Tehdejší události popsala loni při pietním aktu jedna z pamětnic, Brigitta Gottmann. „Bylo to děsivé a nikdo netušil, kam až to může zajít. Moje babička v nářcích prchala z města. Tenkrát nám dětem říkali, že se sem zase vrátíme. Do tohoto krásného údolí Labe se vracím posledních třicet let a jsem vděčná, že to je možné,“ uvedla.Setkání v den výročí masakru – 31. července – se účastní zástupci rodáků německé národnosti a jejich potomků, tak i představitelé spolků a veřejného života.  Od jedenácté dopoledne je možné shlédnout při komentované prohlídce (v češtině i němčině) výstavu Naši Němci. Jedná se o stálou expozici v Oblastním muzeu Ústí nad Labem, kterou připravilo Collegium Bohemicum.  Vzpomínková akce začne 31. července 2026 ve 14. hodin v ulici U cukrovaru u pamětní desky připomínající české a německé oběti výbuchu muničního skladu. U desky budou položeny květiny a proneseny krátké proslovy. Vzhledem k rekonstrukci mostu Dr. Edvarda Beneše se v 15. hodin sejdou účastníci pietního shromáždění na ústecké straně pěší části železničního mostu. Pietní akt bude pokračovat v místě, kde bude umístěna dočasná připomínka masakru a kopie původní pamětní desky, která je v současnosti uložena v Oblastním muzeu Ústí nad Labem. Vzpomínková akce bude zakončena modlitbou a společným symbolickým odhozením květin do proudu řeky Labe.  Po zakončení jsou účastníci zváni ke společnému setkání u kávy.  Program:11.00 komentovaná prohlídka výstavy Naši Němci (Oblastní muzeum Ústí nad Labem, pořádá Collegium Bohemicum)14.00 setkání u pomníku v Krásném Březně, přesun na železniční most15.00 ekumenická modlitba na mostě, poté setkání na faře18.00 mše svatá v arciděkanském kostele, hlavní celebrant arcibiskup Stanislav PřibylMěsto Ústí nad Labem zajistilo letos na akci je autobus k přesunu z Mírového náměstí (odjezd 13:50) k cukrovaru, následně převoz tímto autobusem přímo ke schodům na most a pak i odvoz zpět na náměstí. . Plakátek v češtině (*.pdf) Plakátek v němčině (*.pdf) Ohlédnutí historika Michala Pehra (*.docx). Snímky zachycují loňské setkání připomínající osmdesáté výročí Ústeckého masakru s modlitbou P. Martina Davídka a Radka Nováka. 

Pro zájemce o téma synodality v církvi připravila Katedra systematické teologie Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Radou pro synodalitu při České biskupské konferenci nový online předmět, který nabídne vzdělání i podrobnější vhled. Cílem kurzu Synodální proměna církve: teologické principy a církevní praxe je seznámit zájemce s teologickými principy synodální ekleziologie tak, jak jsou rozvíjeny v teologii i praxi katolické církve. Prostřednictvím dílčích témat budou do širší teologické diskuze zasazeny aktuální události, jimiž jsou Synoda o synodalitě (2021–2024) a její současná realizační fáze (2025–2028). Synodální ekleziologie je pojetí církve, které zdůrazňuje, že celý Boží lid společně rozlišuje, naslouchá a nese odpovědnost. Vychází z přesvědčení, že církev je společenství putující v dialogu, kde se autorita vykonává jako služba a rozhodování je plodem společného naslouchání Duchu svatému. Online předmět se uskuteční v zimním semestru 2026/2027 formou čtyř 90minutových online seminářů (přednášky a diskuze se zapojením odborníků). Předmět je určený jak studentům bakalářského a navazujícího magisterského studijního programu Teologie online, tak i ostatním zájemcům.Program(přednášky začínají vždy v 18 hodin)7. října 2026: Humanitní a historicko-teologický kontext Martin Maďar, Synodalita jako kreativní recepce 2. vatikánského koncilu Cyril Dunaj, Církev vztahová: intersubjektivní a dialogické pojetí lidské osoby a církevního společenství14. října 2026: Subjekty synodality Ján Kotlarčík, Křestní identita a její projev v sensus fidei fidelium: křest jako základ synodální eklesiologie Prokop Brož, Subjekty synodality: spoluúčast a spoluodpovědnost všech v poslání církve18. listopadu 2026: Struktury synodality Josef Mikulášek, Církev jako communio ecclesiarum Petr Hruška, Synodální procesy a struktury v místní církvi2. prosince 2026: Synodalita jako forma mentis křesťanství Adéla Muchová, Spirituální prameny synodality Tomáš Halík, Synodalita a poslání církve ve světěPřihláškyZájemci z řad veřejnosti se přihlašují na odkazu zde (do 30. 9. 2026): https://forms.gle/6SbKWsYijJ8uv3na6.Studenti UPOL si online kurz zapisují ve STAGu jako volitelný předmět (do vyčerpání kapacity).(zdroj: CMTF UPOL).