Jakub Disman, první z dvacítky kandidátů jáhenství, kteří se chystají pro službu v litoměřické diecézi, přijal v pátek 24. července svěcení přímo ve farnosti, kde bude působit. Pouť v Kryštofově údolí na Liberecku tak měla letos nebývalý začátek. V předvečer „Údolské pouti“ zaplnili nazdobený dřevěný kostel sv. Kryštofa přátelé, rodina, kněží, jáhni a lidé z Kryštofova údolí a širokého okolí. Přišli doprovodit Jakuba Dismana v jeho rozhodnutí přijmout jáhenské svěcení a sloužit farnosti napříště nejen jako správce majetku, ale i duchovně. Cestu k jáhenství popsal Jakub Disman jako „dlouhou a klikatou“. Křest přijal krátce po svatořečení Anežky Přemyslovny, po střední škole šel studovat práva, ač chtěl vstoupit do semináře. „Ale ten plamínek povolání tam byl, vstoupil jsem do kláštera a studoval teologii. Zjistil jsem však, že klášter není moje cesta životem. Před dvěma lety jsem odpověděl na výzvu Stanislava Přibyla a přišel s nabídkou jáhenské služby,“ popsal. V Kryštofově údolí koupil už před lety chalupu a postupně se začal starat o kostel a byl ve farnosti ustanoven administrátorem ve věcech majetkových. Chalupu po čase prodal, přestěhoval se na faru, začal ji opravovat - a i svou civilní práci vykonával z Kryštofova údolí. Služba Kristova služebníka. „Jako biskup mám dnes premiéru. Poprvé světím jáhna. Je mezi námi několik dalších přátel a kamarádů, kteří se už druhý rok připravují a učí, co to znamená být jáhnem,“ uvedl svou promluvu arcibiskup Stanislav Přibyl, apoštolský administrátor litoměřické diecéze. V kázání připomněl, že jáhen není „církevní funkcionář“, ale je vysvěcený především ke službě. „Nebudeš ale patřit do běžného sektoru služeb,“ obrátil se na Jakuba Dismana, a doplnil: „Je to služba Kristova služebníka ve jménu Kristově lidem, ve kterých vidíme Krista. Ty nenabízíš lidský produkt, ale víru v Ježíše Krista, který si tě našel, povolal, dal ti nový život ve křtu a spasil tě. On je důvodem, proč tohle všechno děláš,“ připomněl arcibiskup a poukázal i na cenu, kterou má Jakub Disman v Božích očích: „Větší než všichni vrabci a spočítané jsou i vlasy na tvé hlavě. Bůh o nás má větší péči, než si vůbec umíme připustit. Dává nám obraz světa, v němž se jako zlatá nit táhne jeho láska k nám: stvořil nás, usiloval nás, vede nás k sobě a do Božího království,“ upozornil. Arcibiskup Přibyl také připomněl, že pokladem, o kterém má nejen nový jáhen, ale všichni pokřtění svědčit, je „víra v nádobě hliněné“. „Jsme nedokonalí jako ta nádoba – to proto, aby se ukázalo, že to co působí, je Boží moc, nikoliv naše schopnosti,“ připomněl. Stanisav Přibyl také zdůraznil, že jáhenské svěcení je víc než pověření církve: „Je to svátost spojená s milostí. Smysl této službě dává víra, tedy vztah, na kterém stojí: povolávajícího a povolaného. Přeji ti, Jakube, to stále vidět.“ Ustanovení v Kryštofově údolí. K majetkové správě teď Jakubu Dismanovi přibude ještě duchovní péče. Kromě Kryštofova údolí se nyní stará ve věcech majetku ještě o Hrádek, Chrastavu a další tři farnosti. Ty ale nyní předá knězi, který přijde do hrádeckého farního obvodu. „Jako jáhen budu sloužit právě v Kryštofově údolí a hned vedle je Liberec, kde bych měl být k ruce P. Františku Masaříkovi. Budu k dispozici tam, kde bude zapotřebí a kam mne ordináři pošlou,“ popsal nový jáhen. Po mši svaté čekal na Jakuba Dismana „hobl“, kterého se ujal biskup s kněžími a jáhny, kteří ho takto neformálně přijali „do party“. Slavnost uzavřelo sázení lip (lopaty se chopili Jakub Disman, arcibiskup Stanislav Přibyl, starostka Kryštofova údolí Jana Blažková a hejtman Libereckého kraje Martin Půta) a také oslava v místním hostinci, kam nový jáhen pozval všechny účastníky slavnosti.

Archeologové objevili v minulém týdnu na dohled od biskupské rezidence doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Jedinečný nález vydala Biskupská zahrada v Litoměřicích, která se během rozsáhlé rekonstrukce mění ve veřejný park. Jedním z největších překvapení archeologického průzkumu, který během prací na Dómském pahorku skončil ve středu 22. července, byl objev, který se týmu z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech podařil v samém závěru vykopávek. Poměrně hluboko pod povrchem nalezli hrob Kultury s vypíchanou keramikou, který je více než šest tisíc let starý. Název této éře dala výzdoba keramiky, která je tvořená jemnými vpichy. „Vedle kosterních pozůstatků jedince mužského pohlaví zesnulého ve věku asi patnácti let, v hrobu leželo celkem dvanáct nádob, z nichž některé jsou dochované ve skvělém stavu. U sebe měl také broušenou kamennou sekeru. V keramice jsou zlomky kostí, o nichž nevíme, jestli je to pozůstatek žárového pohřbu nebo obsahuje nějaké další milodary,“ popisuje archeolog Milan Sýkora. Podle jeho slov se jedná o nebývalý unikát, protože jak řekl, „takto vybavený hrob ve střední Evropě v podstatě neznáme“. Nález nyní čeká základní laboratorní vyšetření. Proběhne antropologický průzkum pozůstatků a je zapotřebí určit i obsahy nádob. „Může tam být pyl a další organické pozůstatky, které nám prozradí něco o tehdejším prostředí – jaká tu byla vegetace, co bylo pěstované. Pak vše poputuje do zdejšího muzea a jsme dohodnutí, že nálezy převezme do stálé expozice,“ přibližuje Milan Sýkora. S biskupstvím jsou archeologové domluvení, že po skončení průzkumu připraví společně výstavu. Pod zemí v lokalitě Dómského náměstí i Biskupské zahrady nalezl tým odborníků celou řadu předmětů, které ukazují kudy kráčela historie i lidé, kteří tento prostor obývají už od pravěku. Více informací v článku z konce června.. Průzkum je součástí obnovy veřejného prostu na Dómském náměstí i přebudování přilehlé zahrady v park. K opravám financovaným mj. z fondů Evropské unie, se na konci léta připojí i rekonstrukce interiéru katedrály sv. Štěpána. Snímky Milan Sýkora.