V pořadí desátá bohoslužba Roku smíření v litoměřické diecézi se uskuteční v České Kamenici. S modlitbou za smíření mezi Čechy a Němci zavítá do kostela sv. Jakuba staršího arcibiskup Stanislav Přibyl 17. října. Od 10.00 zde bude sloužit mši svatou. Nedaleko České Kamenice, v lokalitě Rabštejn, která se nachází asi tři kilometry od města, vznikla v roce 1943 továrna pro vojenskou výrobu nacistického Německa a později dokonce pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. „Kvůli obavám z bombardování začalo s budováním podzemního provozu, kvůli čemuž bylo do okolních pracovních táborů svezeno až 4000 osob. V roce 1944 zde začali nacisté využívat vězně k ražbě štol a pro výrobu. Celkem táborem za necelý rok prošlo na 1500 osob takřka z celé Evropy, z nichž přinejmenším 60 zemřelo,“ popisuje archivář litoměřického biskupství Martin Barus.Msta, divoký odsun a sebevraždyPo osvobození města v květnu 1945 následovalo zastřelení velitele tábora Oskara Junga, zabití Franze Beitlicha-Hilbauera, majitele kamenolomů, v nichž řada nuceně nasazených pracovala, i obklíčení a zapálení domu majitele cihelny Eichhorna, který se uvnitř domu zastřelil s celou rodinou. V polovině června se pak v České Kamenici usídlila vojenská jednotka „Zemského odboru bezpečnostního“ pod velením Viléma Dovary, který 20. června zorganizoval první „divoký“ odsun místních obyvatel. V červenci následovaly ještě tři další. „Pod tlakem těchto okolností spáchalo během léta 26 místních obyvatel sebevraždu. Zároveň byl znovu využit areál rabštejnského koncentračního tábora, kam byli umisťováni váleční zajatci, němečtí uprchlíci a mnozí původní místní obyvatelé. Vedle nich ale i Češi, kteří se Dovarovi znelíbili,“ popisuje poválečné dění Martin Barus. Vězni byli nuceni k těžké práci, podrobeni šikaně a násilnému chování ze strany dozorců i vedoucích jednotlivých vězeňských oddílů z řad samotných vězňů. Jak uvádí archivář, nechvalně proslul zejména Helmut Kuhn, který byl za své činy po odsunu do Německa v roce 1950 odsouzen na doživotí. Celkově je doloženo 93 úmrtí vězňů. „Na Dovarovo počínání, zejména na násilí a krádeže z opuštěných německých obydlí, si stěžoval předseda českokamenického národního výboru Karel Caidler. Nenašel však žádnou podporu a byl naopak s dalšími členy Místního národního výboru sesazen z funkce, internován a mučen. Státní správa pak do České Kamenice dosadila správního komisaře Adolfa Charouse, velitele místního ,partyzánského‘ oddílu, který již předtím spolupracoval s Dovarou. Oba zavedli ve městě tvrdou diktaturu, která p ostihla původní německé i nově příchozí české obyvatelstvo,“ přibližuje Martin Barus. Tento stav trval až do počátku roku 1946, kdy byl Charous sesazen a vyloučen z KSČ. Následně byl vyšetřován, ale soudní přelíčení nebylo po komunistickém převzetí moci zahájeno. Vilém Dovara byl sice odsouzen na pět měsíců odnětí svobody, ale po únoru 1948 rehabilitován a stal se důstojníkem komunistické Státní bezpečnosti. Násilí a bezpráví mělo tedy v České Kamenici řadu podob – oběťmi se postupně stali váleční zajatci, nuceně nasazení a vězni koncentračního tábora. Následně pak jejich věznitelé, místní němečtí občané a v rámci diktatury samozvaných místních vládců dokonce i mnozí čeští novousedlíci. Smutnou kulisou tohoto násilí byl koncentrační a později internační tábor Rabštejn, který je dodnes významným pietním místem regionu. Plakátek - Bohoslužba Roku smíření v České kamenici (*.pdf).

Německá eichstättská diecéze (partnerská diecéze litoměřické) má nového biskupa. V neděli 4. října byl při slavnostní bohoslužbě v dómu sv. Willibalda uveden do úřadu dosavadní freiburský světící biskup Christian Würtz. Litoměřickou diecézi na slavnosti reprezentoval delegát ad omnia Radek Jurnečka. Nový diecézní biskup převzal vedení diecéze po více než roce od rezignace svého předchůdce Gregora Marii Hankeho. Christiana Würtze jmenoval letos v létě 83. eichstättským biskupem papež Lev XIV. Ústředním tématem prvního biskupova kázání bylo Boží království. Christian Würtz navázal na své biskupské heslo „Přijď království tvé“ a vysvětlil, že úkolem církve není především mluvit o Božím království, ale přinášet jeho viditelné plody. „Boží království je viditelné a zakusitelné tam, kde přináší dobré ovoce,“ zdůraznil. Za takové plody označil pravdu, spravedlnost, smíření, lásku a pokoj. Nový biskup zároveň zdůraznil, že do Eichstättu nepřichází jako člověk s hotovými řešeními. Řekl, že se těší na objevování darů, které už v diecézi existují, a chce naslouchat lidem, kteří zde žijí a slouží. Podle jeho slov je třeba rozpoznávat a podporovat vše dobré, co Bůh v místní církvi již vykonal. Partnerské diecéze při nedělní slavnosti zastupovali generální vikář Mons. Nestor Niyokindi z burundské diecéze Gitega a delegát ad omnia z litoměřické diecéze P. Radek Jurnečka. Vztahy mezi diecézemi Eichstätt a Litoměřice patří k nejvýznamnějším zahraničním partnerstvím severočeské diecéze. „Máme za sebou dlouhou dobu vzájemného přátelství,“ připomněl při slavnosti P. Jurnečka.  Po pádu komunistického režimu bavorské diecéze významně podporovaly obnovu církevního života v České republice. Diecéze Eichstätt poskytovala pomoc při vzdělávání, pastoraci i opravách církevních objektů. „Před patnácti lety bylo podepsáno naše společné memorandum. Velmi děkuji za pozvání na dnešní slavnost a vnímám je jako další krok k prohloubení našeho přátelství a jsem vám za to vděčný,“ uvedl litoměřický delegát ad omnia. K novému biskupovi se již po jeho červencovém jmenování obrátil také apoštolský administrátor litoměřické diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl. Novému pastýři eichstättské diecéze popřál „mnoho sil, Boží požehnání a dary Ducha svatého pro jeho službu“. Snímky Bistum Eichstätt