Podobně jako zvony, tak i varhany patří k posvěceným předmětům, které dotváří slavení liturgie. Hra na ně se stává hodnotným kulturně-estetickým zážitkem i pro nevěřícího návštěvníka kostela.
Při slavení liturgie je důležitý hudební doprovod. Ten je (měl by být) nejčastěji zajišťován varhanami, které byly za tím účelem v kostele instalovány a ve většině případů byly též požehnány (posvěceny). Litoměřická diecéze je velmi bohatá na odkaz celé řady vynikajících varhanářů, kteří zde působili. Podobně jako kostely samotné, tak i většina překrásných a umělecky nesmírně hodnotných nástrojů, které v naší diecézi máme, je ve stavu tristním.

Varhany jako takové jsou jedinečným dílem a výsledkem lidského tvoření. Z nástroje, kterému se říká „královský“ by měly vycházet tóny ušlechtilé, uchu lahodící a ducha povznášející. Tvůrce varhan tedy musí mít především vytříbenou zvukovou a hudební představivost, aby dokázal nástroj disponovat a naintonovat tak, aby měl jasnou a osobitou zvukovou „tvář“. Neexistují totiž dvoje stejné varhany – každé jsou unikátem a originálem a varhanáři, které považujeme za skutečné umělce, dokázali svým nástrojům vtisknout nezaměnitelný zvukový charakter, podle něhož je v mnoha případech autorství nástroje dokonce identifikovatelné.
Varhanář musel dokonale ovládat práci se dřevem, ale i s kovem a musel být schopným konstruktérem. Jsou nástroje krásné po zvukové stránce, ale po stránce technické a řemeslné jsou spíše podprůměrné. Stejně tak je ale tomu naopak – známe řemeslně a technicky výborně zvládnuté nástroje, jejichž zvuk nás však příliš „nedojímá“… A v neposlední řadě mají být varhany krásné i na pohled co se týče architektonického a výtvarného řešení průčelí (prospektu). Především barokní varhanáři vyjadřovali kompozicí varhanního průčelí i danou symboliku (počet píšťalových věží, počet píšťal v jednotlivých věžích, figurální výzdoba a podobně).
Varhany jsou nedílnou součástí kostelního mobiliáře a liturgického prostoru – a jak napsal prof. Václav Němec ve své slavné knize „Pražské varhany“ z roku 1944: „Varhany ať jsou vždy důstojným protějškem oltáře“.
Vzácných varhan, které by si zasloužily záchranu a péči je v litoměřické diecézi trojmístný počet. Je jasné, že není možné zachránit všechny, ale pokusme se společně věnovat péči a pozornost těm nejvzácnějším, jejichž zánik by byl nevratnou škodou. Proto upřímně děkujeme každému, kdo se rozhodne záchranu našich památných varhan podpořit finančním darem na účet číslo: 1002148329/0800
Na rozhraní Českého ráje, Podkrkonoší a Jizerských hor se nachází obec Bozkov s nově restaurovanými varhanami. Putujte s námi k dalšímu nově obnovenému varhannímu skvostu s diecézním organologem Radkem Rejškem a varhaníkem Václavem Uhlířem.
Na nově zrekonstruované moderní varhany v Jablonci nad Nisou zahrál varhaník Vladimír Roubal a představil tak jejich zvukový potenciál.
Putujte s námi za dalšími krásnými varhanami litoměřické diecéze.Sedmý díl nás zavede do Března u Chomutova, do kostela, který fungoval jako skladiště a kde byly varhany v dezolátním stavu. Vypadalo to, že se už nikdy neozvou. O tom, jak se varhany podařilo zachránit, promluví Radek Rejšek a na překrásný barokní nástroj zahraje Přemysl Kšica.
Zajímavý příběh o varhanách, jejich odcizených píšťalách a následnou částečnou rekonstrukcí, nás zavede do kostela sv. Václava v Třebívlicích. Pořadem provází diecézní organolog Radek Rejšek.
O tom, co je vše nutné provést při rekonstrukci varhan v kostele sv. Jiljí v Křinci, si v tomto dílu vypráví diecézní organolog Radek Rejšek s varhanářem Ing. Martinem Poláčkem a to nejen na křineckém kůru, ale i v jeho dílně.
Kostel sv. Jiljí v Bezdězu ukrývá pozoruhodné varhany od Johanna Gottlieba Tamitia, který na našem území postavil velmi málo nástrojů. O historii obce, kostela a o samotných varhanách hovoří a pořadem provází Radek Rejšek, diecézní organolog.
Ve třetím díle se dostáváme na Nymbursko do obce Rožďalovice, která má historii až ve XIII. století a v místním kostele sv. Havla se nacházejí pozoruhodné varhany, od nichž ale není známý jejich autor...
Druhá část dokumentárního cyklu věnovaného památným varhanám Diecéze litoměřické nás zavede do obce Holany, kde se seznámíme s místní obcí, okolím a historickými barokními varhanami v kostele sv. Maří Magdalény, a podíváme se také do nedaleké obce Zahrádky.
V prvním dílu nového dokumentárního cyklu jsme se vydali do kostela Panny Marie Vítězné v Řepíně, kde se na kůru nachází velmi zajímavé varhany od Josefa Predigera z Albrechtic.
Za Vaši finanční pomoc, kterou podpoříte záchranu varhan v litoměřické diecézi, předem děkujeme.
Číslo účtu: 2111822567/2700

23. 7. 2026
Znáte ten pocit, když na hodinkách nebo přesýpacích hodinách neúprosně utíkají vteřiny, dovolená se krátí a vás jímá hrůza z pondělního rána? V řečtině se tomuto měřitelnému a neuprosnému času říká chronos. Bible ale zná ještě druhý rozměr času – kairos. Čas příhodný, ten pravý okamžik, kdy se zastavíme a prožijeme přítomnost naplno.
V dnešním videu se s vámi chci podělit o malé zamyšlení nad tím, jak v dnešním uspěchaném světě hledat ten správný „radar“ na kairos, jak se naučit odpočívat a co pro mě osobně znamená vnitřní pokoj.
📌 O čem v dnešním videu mluvím?
Špagety al dente: Proč mi příměr brněnského biskupa Pavla Konzbula o tom správném okamžiku přijde tak trefný.
Křesťanská neděle: Proč náš nedělní odpočinek neznamená jen ležet na gauči a koukat do mobilu, ale darovat čas Bohu a lidem kolem nás.
Moje představa o věčnosti: Zda nebe náhodou nebude spočívat v tom, že se všechen ten krásný čas smrskne do jednoho věčného „teď“.
Kde čerpám sílu já: Proč si při procházce přírodou nebo večerním bilancování stokrát za den říkám: „Proč jsem zrovna já arcibiskupem?“ – a jak z té odpovědi čerpám vděčnost.
„Vděčnost spojená s vnitřním pokojem – to je pro mě kairos. A ten se dá přivodit tím, že budeme mít otevřené oči pro Boží stopu v každém, i v tom nejvšednějším dni.“
💬 Zapojte se do diskuse!
Kdy jste naposledy zažili svůj vlastní kairos? V přírodě, při dobrém jídle, nebo s rodinou? A daří se vám v neděli opravdu vypnout od elektrických přístrojů? Napište mi do komentářů, moc rád si vaše zkušenosti přečtu.
12.00–14.00
chrám Navštívení Panny Marie, Hejnice
V rámci roku sv. Františka se v Hejnicích uskuteční slavnost Porciunkule, již bude možné oslavit v Hejnicích 1. srpna 2026. Mše sv. začíná ve 12 hodin poté, co dojdou poutníci. Pěší pouť s bratry františkány půjde z Liberce-Rudolfova od zastávky elektrárna. Před mší bude příležitost ke svátosti smíření.
15.30–19.00
Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích, Klášterní ul./1, 46362 Hejnice
V bazilice Navštívení Panny Marie v Hejnicích vystoupí Václav Metoděj Uhlíř a Václav Uhlíř. Vstupné činí 150 kč.
19.00–20.30
Chrám sv. Petra a Pavla, Mělník
účinkují: Leggiero Quartet a Vendula Sládečková jako host.
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX