Logo Biskupství Litoměřického
Časopis Zdislava
Ikona InstagramIkona Facebook

Patroni diecéze

zdislava_1.jpgSvatá Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem sv. Janem Pavlem II. za svatou. 
Patronkou litoměřické diecéze se svatá Zdislava stala 24. října 2000. Tento titul jí udělil tehdejší litoměřický biskup Josef Koukl, a to po souhlasu papeže. Slavnostní obřad proběhl v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích, kde byla část jejích ostatků uložena na bočním oltáři. Zdislava byla vybrána jako patronka kvůli svému hlubokému milosrdenství, péči o nemocné a charitativnímu působení, které silně rezonovalo s duchovní tradicí regionu

stepan_1.jpegSvatý Štěpán byl křesťanský kazatel a diakon, první mučedník křesťanství (prvomučedník), ukamenovaný po procesu před židovskou radou jako údajný rouhač proti judaismu. Jeho život je znám pouze z jediného dobového pramene, novozákonního spisu Skutky apoštolů, který Štěpánovi věnuje 6., 7. a počátek 8. kapitoly.
Hlavní chrám litoměřické diecéze mu byl zasvěcen už kolem r. 1057, kdy založil kníže Spytihněv II. Kolegiátní kapitulu u kostela sv. Štěpána, byl to zřejmě již kamenný kostel, protože zakládací listina o něm hovoří jako o bazilice. Na jeho místě vyrostla ve stylu raného baroka v letech 1664-68 dnešní katedrála.

felix.jpg

Svatý Felix ze Sutri  byl kněz a křesťanský mučedník z doby Valerianova a Gallienova pronásledování. Jeho ostatky se nacházejí v kapli sv. Václava litoměřické katedrály (je v ní oltářní obraz znázorňující „smrt sv. Václava“ od Karla Škréty). Na mense stojí bohatě zlacená schránka (rakvička) s ostatky sv. Felixe, jehož oválný obraz zdobí víko schránky. Relikvie přivezl biskup Šternberk roku 1676 z Říma z katakomb sv. Cyriaka. Antependium oltáře tvoří polychromovaný dřevoryt znázorňující sv. Václava lisujícího hrozny a „umučení sv. Felixe“.

viktorin.jpg

Svatý Viktorín z Amiterna, Za své jméno vděčí místu narození, antickému městu Amiternum v italském regionu sabina, které leží západně od L'Aquily, kde založil diecézi Amiterno, ve které stal biskupem. Byl umučen v roce 96 našeho letopočtu na planině, která dodnes nese jeho jméno. Podle legendy byl svázán a pověšen hlavou dolů nad sirnými výpary. Po třech dnech otráven výpary zemřel. Jje spolupatronem diecéze a litoměřické katedrály. Svatý Viktorín byl tradičně uctíván 5. září, ale v roce 2004 Římské martyrologium úctu k němu ustálilo na 24. července. Katedrála však zachovává staletou tradici, a proto tu sv. Viktorína slaví v září. Pro hlavní chrám litoměřické diecéze získal ostatky sv. Viktorína II. litoměřický biskup Jaroslav Ignác Šternberk z majetku Lobkowiců. V roce 1692 je umístil do své katedrály, kde jsou dodnes.

Biskupské chlebíčky

Obrázek biskupa

Není čas jako čas

23. 7. 2026

Znáte ten pocit, když na hodinkách nebo přesýpacích hodinách neúprosně utíkají vteřiny, dovolená se krátí a vás jímá hrůza z pondělního rána? V řečtině se tomuto měřitelnému a neuprosnému času říká chronos. Bible ale zná ještě druhý rozměr času – kairos. Čas příhodný, ten pravý okamžik, kdy se zastavíme a prožijeme přítomnost naplno.

V dnešním videu se s vámi chci podělit o malé zamyšlení nad tím, jak v dnešním uspěchaném světě hledat ten správný „radar“ na kairos, jak se naučit odpočívat a co pro mě osobně znamená vnitřní pokoj.

📌 O čem v dnešním videu mluvím?
Špagety al dente: Proč mi příměr brněnského biskupa Pavla Konzbula o tom správném okamžiku přijde tak trefný.

Křesťanská neděle: Proč náš nedělní odpočinek neznamená jen ležet na gauči a koukat do mobilu, ale darovat čas Bohu a lidem kolem nás.

Moje představa o věčnosti: Zda nebe náhodou nebude spočívat v tom, že se všechen ten krásný čas smrskne do jednoho věčného „teď“.

Kde čerpám sílu já: Proč si při procházce přírodou nebo večerním bilancování stokrát za den říkám: „Proč jsem zrovna já arcibiskupem?“ – a jak z té odpovědi čerpám vděčnost.
„Vděčnost spojená s vnitřním pokojem – to je pro mě kairos. A ten se dá přivodit tím, že budeme mít otevřené oči pro Boží stopu v každém, i v tom nejvšednějším dni.“

💬 Zapojte se do diskuse!
Kdy jste naposledy zažili svůj vlastní kairos? V přírodě, při dobrém jídle, nebo s rodinou? A daří se vám v neděli opravdu vypnout od elektrických přístrojů? Napište mi do komentářů, moc rád si vaše zkušenosti přečtu.

Logo YouTube

17. 7. 2026

Logo YouTube

9. 7. 2026

Logo YouTube

2. 7. 2026

Logo YouTube

25. 6. 2026

Logo YouTube

18. 6. 2026

Logo YouTube
Archiv na YouTube

Kalendář událostí

pátek31. červenec2026

Připomínka Ústeckého masakru v Roce smíření

14.00–19.00

Ústí nad Labem

Ústecký masakr, tedy poválečné vraždění německého obyvatelstva v Ústí nad Labem, připomene letos v rámci Roku smíření v litoměřické diecézi vedle pietního aktu u pomníku v Krásném Březně a ekumenické modlitby na železničním mostě také bohoslužba v kostele Nanebevzetí Panny Marie.Do Ústí nad Labem se při té příležitosti vypraví i apoštolský administrátor litoměřické diecéze, arcibiskup Stanislav Přibyl.Před osmdesáti lety, 31. července 1945, explodoval v Ústí nad Labem muniční sklad. Výbuch posloužil jako záminka pro vraždění německých obyvatel města. Revoluční gardy, českoslovenští i sovětští vojáci a další lidé svrhávali německé obyvatele města do Labe, několik jich utopili v požární nádrži na Mírovém náměstí a další ubili před hlavním nádražím. Počet obětí se odhaduje na 80–100 osob, přičemž jmenovitě je 43 mrtvých. Následné vyšetřování bylo uzavřeno „bez důkazů“.Tehdejší události popsala loni při pietním aktu jedna z pamětnic, Brigitta Gottmann. „Bylo to děsivé a nikdo netušil, kam až to může zajít. Moje babička v nářcích prchala z města. Tenkrát nám dětem říkali, že se sem zase vrátíme. Do tohoto krásného údolí Labe se vracím posledních třicet let a jsem vděčná, že to je možné,“ uvedla.Setkání v den výročí masakru – 31. července – se zúčastní jak zástupci rodáků německé národnosti a jejich potomků, tak i představitelé spolků a veřejného života.Program:14.00 setkání u pomníku v Krásném Březně, přesun na železniční most15.00 ekumenická modlitba na mostě, poté setkání na faře18.00 mše svatá v arciděkanském kostele, hlavní celebrant arcibiskup Stanislav Přibyl.

Všechny události
Logo Biskupství Litoměřického
Ikona InstagramIkona Facebook

Biskupství litoměřické

Dómské náměstí 1/1

412 01 Litoměřice

Česká republika

tel.: (+420) 416 707 511 – recepce

e-mail: biskupstvi@dltm.cz

datová schránka: am6jt4y

web: www.dltm.cz

IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126

Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.

IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329

BIC: GIBACZPX

Ochrana osobních údajů
Kontaktujte nás