Patroni diecéze

Svatá Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. V roce 1907 byla prohlášena za blahoslavenou a roku 1995 papežem sv. Janem Pavlem II. za svatou. 
Patronkou litoměřické diecéze se svatá Zdislava stala 24. října 2000. Tento titul jí udělil tehdejší litoměřický biskup Josef Koukl, a to po souhlasu papeže. Slavnostní obřad proběhl v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích, kde byla část jejích ostatků uložena na bočním oltáři. Zdislava byla vybrána jako patronka kvůli svému hlubokému milosrdenství, péči o nemocné a charitativnímu působení, které silně rezonovalo s duchovní tradicí regionu

Svatý Štěpán byl křesťanský kazatel a diakon, první mučedník křesťanství (prvomučedník), ukamenovaný po procesu před židovskou radou jako údajný rouhač proti judaismu. Jeho život je znám pouze z jediného dobového pramene, novozákonního spisu Skutky apoštolů, který Štěpánovi věnuje 6., 7. a počátek 8. kapitoly.
Hlavní chrám litoměřické diecéze mu byl zasvěcen už kolem r. 1057, kdy založil kníže Spytihněv II. Kolegiátní kapitulu u kostela sv. Štěpána, byl to zřejmě již kamenný kostel, protože zakládací listina o něm hovoří jako o bazilice. Na jeho místě vyrostla ve stylu raného baroka v letech 1664-68 dnešní katedrála.

Svatý Felix ze Sutri  byl kněz a křesťanský mučedník z doby Valerianova a Gallienova pronásledování. Jeho ostatky se nacházejí v kapli sv. Václava litoměřické katedrály (je v ní oltářní obraz znázorňující „smrt sv. Václava“ od Karla Škréty). Na mense stojí bohatě zlacená schránka (rakvička) s ostatky sv. Felixe, jehož oválný obraz zdobí víko schránky. Relikvie přivezl biskup Šternberk roku 1676 z Říma z katakomb sv. Cyriaka. Antependium oltáře tvoří polychromovaný dřevoryt znázorňující sv. Václava lisujícího hrozny a „umučení sv. Felixe“.

Svatý Viktorín z Amiterna, Za své jméno vděčí místu narození, antickému městu Amiternum v italském regionu sabina, které leží západně od L'Aquily, kde založil diecézi Amiterno, ve které stal biskupem. Byl umučen v roce 96 našeho letopočtu na planině, která dodnes nese jeho jméno. Podle legendy byl svázán a pověšen hlavou dolů nad sirnými výpary. Po třech dnech otráven výpary zemřel. Jje spolupatronem diecéze a litoměřické katedrály. Svatý Viktorín byl tradičně uctíván 5. září, ale v roce 2004 Římské martyrologium úctu k němu ustálilo na 24. července. Katedrála však zachovává staletou tradici, a proto tu sv. Viktorína slaví v září. Pro hlavní chrám litoměřické diecéze získal ostatky sv. Viktorína II. litoměřický biskup Jaroslav Ignác Šternberk z majetku Lobkowiců. V roce 1692 je umístil do své katedrály, kde jsou dodnes.