Dómský vrch

Dómský vrch je místem, kde se nacházelo na asi šesti hektarech původní knížecí přemyslovské hradiště, připomínané roku 1096. To však zmizelo beze stopy. Kolem roku 1057 zde kníže Spytihněv II. založil kapitulu sv. Štěpána spolu s kostelem, což dosvědčuje tzv. Zakládací listina kapituly litoměřické, dochovaná v originále ve zdejším archivu. Prvním kapitulním proboštem byl Lanc, kterého jmenuje kronikář Kosmas v souvislosti s kandidaturou hodnosti biskupské, což dokládá jeho významné postavení.

Později byl na místě hradu vystavěn rybářský kostel sv. Jiří, uváděný roku 1387 a zbořený roku 1876. Sousední část hradiště byla připojena k městu a nově osídlována v letech 1253 a 1262 jako Nové Město, jehož středem se stal kostel sv. Václava. Po vzniku biskupství dal ve východní části návrší roku 1655 biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz základ k vybudování uzavřeného církevního areálu, rozkládajícího se na asi třech hektarech vymezených asi 750 m dlouhou hradební zdí se třemi branami.

Hlavní severní brána z Dómské ulice pochází z roku 1662 a nese znak prvního biskupa Schleinitze s letopočtem 1662. Západní branka v barokním stylu je menší a východní je v dnešní podobě z roku 1808. V areálu se nachází katedrála sv. Štěpána, biskupská rezidence, kapitulní konzistoř (původně seminář z rou 1735 od Oct. Broggia), nové proboštství z roku 1886 a na jihu kanovnické domky z let 1674 a 1717.