Klášter Hejnice, zasazený do malebného prostředí Jizerských hor, je místem, kde se historie a duchovní tradice setkávají s potřebami dnešní doby. Barokní areál, spjatý s poutní tradicí Navštívení Panny Marie (místní soška se nazývá Mater Formosa), prošel v posledních desetiletích rozsáhlou obnovou a dnes slouží jako poutní, vzdělávací a konferenční dům.
Návštěvníci zde naleznou prostor pro odpočinek, inspiraci i setkávání. Klášter nabízí ubytování ve standardu *** s kapacitou 67 lůžek, možností přistýlek a příjemným zázemím pro individuální pobyty i skupinové akce. Součástí areálu je restaurace s kvalitní kuchyní, která je otevřena nejen hostům, ale i široké veřejnosti.
Díky moderně vybaveným konferenčním prostorám se klášter stal vyhledávaným místem pro semináře, konference, školení či duchovní obnovy. Atmosféra barokního kláštera dodává každému setkání jedinečný rozměr – spojuje profesionální zázemí s klidem a duchovní hloubkou.
Klášter Hejnice je zároveň živým kulturním centrem. Pořádají se zde koncerty, výstavy, přednášky i programy k významným výročím. Vše je prostoupeno františkánskou spiritualitou, která připomíná, že klášter není jen památkou, ale především místem otevřeným lidem – poutníkům, turistům, studentům i odborníkům.
Navštívit Klášter Hejnice znamená zakusit spojení bohaté historie, duchovní tradice a současného života. Je to prostor, kde se člověk může zastavit, načerpat sílu a zároveň se zapojit do kulturního a vzdělávacího dění regionu.
Klášter Hejnice – vzdělávací, konferenční a poutní dům
č.p. 1
463 62 Hejnice
ředitel: Jan Heinzl
rektor: P. Jiří Voleský
provozní vedoucí: Lenka Sidunová
Návštěvnické centrum, recepce
Objednávky a informace
Recepce: Iveta Jelínková, Dominik Petrek

11. 9. 2026
Všichni si pamatujeme na okamžiky, které otřásly celým světem – jako bylo 11. září. Když stojíme tváří v tvář nepochopitelnému zlu nebo lidskému utrpení, často v sobě máme panickou potřebu věci okamžitě vyřešit, vysvětlit nebo utěšovat druhé větami typu „to bude dobré“. Jenže co když jsou tato slova ve skutečnosti jen naší vlastní obranou před strachem podívat se pravdě do očí?
V dnešním videu se zamýšlím nad tím, co to vlastně znamená být opravdovým tvůrcem pokoje. Od hrdinů, kteří při katastrofách běží přímo do epicentra neštěstí, přes paní učitelku, která bez zaváhání sbírá na náledí vysypaný nákup, až po obdivuhodný personál v hospicích. Někdy je totiž tou největší pomocí a vlastně i odvahou schopnost zastavit se, odložit vlastní logiku a prostě s druhým člověkem jen být – třeba i v úplném mlčení.
💬 Zapojte se do diskuse!
Zažili jste někdy situaci, kdy vám v těžké chvíli pomohla spíše tichá přítomnost někoho blízkého než tisíce dobrých rad? Nebo máte ve svém okolí někoho, kdo dokáže bleskově pomoci bez zbytečných řečí? Napište mi to do komentářů, velmi rád si vaše příběhy přečtu.
Pokud vás toto zamýšlení oslovilo, budu moc vděčný za lajk, sdílení mezi vaše přátele a kliknutí na odběr. Děkuji vám za vaši přízeň a podporu, myslím na vás a těším se na naše další setkání u nového videa!
16.15–17.30
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Církvice
Hudební Církvice. 20. hudební sezóna Rozdávat radost. Účinkuje DIXI DC - Dixieland.
18.00–20.00
Kostel Nejsvětější Trojice, Zahořany u Litoměřic
V sobotu 19.9. od 18 hod. v Zahořanském kostele vystoupí sbor Local Vocal. Přednese české a italské duchovní skladby 16. - 18. století. Smíšený pěvecký sbor Local Vocal byl založen roku 2006 v Roztokách u Prahy. Od podzimu 2011 sbor vede Martin Šmíd. O sboruSbor se zaměřuje na hudbu pozdní renesance a baroka. Stěžejní část repertoáru tvoří hudba italská (hlavně z přelomu 16. a 17. století) a hudba česká. Pro českou hudbu tohoto období je typické velké množství duchovních písní v národním jazyce, jejichž historie sahá až do 10. století. Jedná se o písně původní i o později přeložené písně německé – luteránské (mnoho jich přeložil i Jan Amos Komenský). Následně pak mnohé z nich získaly nejrůznější vícehlasé úpravy. Jejich obliba byla opravdu veliká. Dokládá to i fakt, že po třicetileté válce, kdy v Čechách probíhala násilná rekatolizace, byly lidu tyto písně ponechány a přeneseny do katolického prostředí a dokonce byla podporována i další nová tvorba. Zde je třeba jmenovat Adama Michnu z Otradovic (1600–1676), vynikajícího básníka a skladatele v jedné osobě. Dále například mistra pozdního baroka Jana Dismase Zelenky (1679–1745), jehož dílo získalo věhlas a uznání až v posledních desetiletích.Sbor se kromě koncertní činnosti věnuje i hudebnímu doprovodu bohoslužeb. Skladby nemají být jen muzejní relikvií, jejich skutečné místo je právě v liturgii a je dobře, že dnes můžou sloužit stejným způsobem jako v době svého vzniku. SbormistrSbormistr Martin Šmíd je titulární varhaník při kostele Panny Marie Sněžné v Praze. Vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři, kde absolvoval v roce 2000. Již v rámci studia se začal zajímat o starou hudbu. Tento zájem dále rozvíjel na Akademii staré hudby v Brně v oboru cembalo a zpěv. Hře na varhany se věnuje od svých 15 let. Pravidelně se účastnil varhanních a cembalových interpretačních kurzů v rámci Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích. Věnuje se také katalogizaci, přepisům a realizacím starých hudebních rukopisů. V roce 2008 spoluzaložil soubor Musica cum gaudio, se kterým realizuje novodobé premiéry těchto zapomenutých hudebních pokladů. Na vystoupení v kostele Nejsvětější Trojice v Zahořanech zazní české a italské duchovní skladby 16. - 18. století. (převzato z FB události).
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX