Zprávy z diecéze

Jmenováním dosavadního litoměřického biskupa Stanislava Přibyla pražským arcibiskupem a českým primasem, se uvolnil biskupský stolec v litoměřické diecézi. Nabízíme tři modlitby, kterými se mohou lidé (nejen v litoměřické diecézi) duchovně zapojit do procesu výběru nového biskupa pro diecézi na severu Čech. „Dovoluji si vás požádat, abychom se již nyní společně modlili za mého nástupce. Hledání vhodné osoby na úřad litoměřického biskupa není jen manažerská úloha apoštolského nuncia a Dikasteria pro biskupy, aby nakonec rozhodl Svatý otec, ale je to také duchovní proces,“ obrátil se na kněze, jáhny i věřící biskup Stanislav Přibyl, administrátor litoměřické diecéze.I.Bože, věčný pastýři, ty sám ustavičně řídíš a chráníš svou církev; vyslyš naše prosby a dej, ať se naším novým biskupem stane ten, kdo se ti líbí svatostí života a bude se o tvůj lid starat s apoštolskou horlivostí a láskou. Pošli nám, prosíme, takového pastýře, který zná své ovce a dává za ně svůj život. Ty sám, Pane, ukaž, koho sis vyvolil, aby nás jako náš nový biskup učil žít podle evangelia a ukazoval nám cestu k tobě. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen.  II.Pane Ježíši Kriste, tys bděl na modlitbách celou noc, než jsi ze svých učedníků vybral apoštoly. Když pak oni měli doplnit svůj počet, opřeli se o Boží slovo a v modlitbě prosili tebe, znalce lidských srdcí, abys jim ukázal toho, kterého jsi vyvolil. Tímto povzbuzeni ti svěřujeme jmenování našeho nového biskupa a prosíme: veď mysl Svatého otce i všech, kteří nesou za tuto volbu odpovědnost. Dobrý Pastýři, dej nám takového pastýře, který se tobě líbí, který tě bude následovat, kamkoli půjdeš, a povede nás skrze tebe k Otci. Neboť ty jsi živ a vládneš na věky. Amen.  III.Bože, ty víš, jak je lidské myšlení nerozhodné a nejisté; na přímluvu Panny Marie, Matky tvého Syna, osvěcuj mysl Svatého otce a všech, kdo nesou odpovědnost za jmenování našeho nového biskupa: ať poznávají, co se ti líbí, a umí se správně rozhodnout.   Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána. Amen. Kartičky s modlitbami pro farnosti a společenství v diecézi.   (Budou k dispozici vytištěné na biskupství.) Snímek Zbyněk Šišpera / Člověk a Víra.

Přihlašování pro letošní 18. ročník Noci kostelů je spuštěné! Biskup Stanislav Přibyl zve všechny organizátory, kteří jsou ochotní otevřít a zpřístupnit kostely, kaple, modlitebny a sbory, aby se zapojily do projektu Noc kostelů v litoměřické diecézi. Letos se koná 29. května. Farnosti, řeholní komunity i dobrovolníci v celé litoměřické diecézi se už nyní začínají připravovat na letošní Noc kostelů, která proběhne v pátek 29. května 2026. Diecézní koordinátor žádá všechny dobrovolníky, kteří se chtějí do Noci kostelů zapojit, aby své chrámy přihlásili.. Od 15. února je otevřeno přihlašování kostelů, kaplí a modliteben, které chtějí nabídnout svůj prostor návštěvníkům a stát se součástí této celostátní duchovní i kulturní události. „Srdečně zveme všechny, kteří chtějí v tento večer otevřít dveře kostelů a připravit program nebo se zapojit jako dobrovolníci, aby se do letošního ročníku přihlásili,“ povzbuzuje diecézní koordinátor Noci kostelů v litoměřické diecézi P. David Horáček. Přihlásit se lze přes elektronický formulář na této adrese https://www.nockostelu.cz/prihlaskakostely. Tématem letošního ročníku Noci kostelů je ODVAHA. Téma lze rozšířit o rozměr vzájemné podpory a povzbuzení. „Přemýšlíte-li o letošním programu, zamyslete se třeba i nad bohatstvím svého společenství a vyzdvihněte jej. Co je pro vás ve farnosti důležité? Co se vám daří? Máte nějaký nový projekt, nově založenou scholu, aktivitu, nebo investici - třeba do topení v kostele a jiných oprav? Zamyslete se, k čemu jste naposledy našli odvahu! Využijte Noc kostelů, abyste to představili návštěvníkům a lidem ve vaší obci,“ připomíná P. Horáček.   „Jsem vděčný všem, kdo jsou připraveni otevřít nejen dveře svých kostelů a kaplí, ale také svá srdce a pozvat sousedy. Společenství církve je součástí místních komunit a je hezké, když mohou lidé nejen nahlédnout za dveře chrámů, ale také se navzájem navštěvovat, přátelit a poznávat. Nabídněme tuto příležitost všude, kde je to alespoň trochu možné. Jsem vděčný všem dobrovolníkům, pořadatelům a organizátorům, kteří se jsou ochotní a připravení podílet na tomto programu. Prosím, přihlaste se, aby se nám podařilo tuto akci po všech stránkách dobře připravit,“ zve biskup Stanislav Přibyl.K přihlášení do Noci kostelů je třeba:  Respektovat cíle a teze Vytvořit a realizovat vlastní program (může být velmi jednoduchý - otevřít kostel nebo kapli, věnovat návštěvníkům svůj čas a pozvat, nabídnout materiály, které pro vás připravují organizátoři v litoměřické diecézi Duchovní správce vyplní a odešle elektronickou přihlášku do Noci kostelů.Po přihlášení obdrží editor uvedený v přihlášce přihlašovací údaje pro vkládání programu Noci kostelů 2026 a aktualizaci časů pravidelných bohoslužeb a informací o kostele. Při vyplňování přihlášky se jako jeden z kroků nabídne objednávka materiálů. Ty je potřeba zakliknout a vyplnit požadovaný počet. U všech materiálů je termín pro objednání prodloužený do 22. března. Důležité je se co nejdříve přihlásit. Pokud organizátoři nevyplní počty objednávaných materiálů hned při vytváření přihlášky, je stále do 22. března možné vše v klidu vyplnit v záložce materiály / materiály objednané / upravit objednávku. Co si můžete objednat z biskupství?Pro letošní rok jsou v litoměřické diecézi v nabídce tradičně zápalky, plakáty ve formátu A5, A4, A3, A2, pexeso, dále pro sběratele a ty, kteří obejdou více míst za jeden večer také karty na razítka (mají pohlednicový formát). Stejně jako v loňském roce je možné objednat i Kostelní noviny, barevný časopis formátu A4, který představuje život křesťanů na severu Čech. Letos přinese např. rozhovor s představitelkou sv. Zdislavy ve filmu V erbu lvice Milenou Steinmasslovou. Novinkou je pro letošní ročník možnost objednávat malé čokoládky a kusové mléčné karamelky s malým překvapením ve formě citátu na vnitřní straně obalu.  Materiály bude biskupství zajišťovat u výrobců v návaznosti na počty, které se nashromáždí z objednávek. „Přesto, že počítáme s určitou rezervou, nemůžeme garantovat těm, kteří nestihnou objednávat do 22. března, že jim dodáme vše, co by potřebovali,“ upřesňuje P. Horáček.  Pro případné dotazy je kontakt na něj e-mail nockostelu@dltm.cz.  Loňská Noc kostelů v České republice zaznamenala více než 460 000 návštěvnických vstupů v 1 868 kostelech. Nejvíce přihlášených kostelů měla loni pražská arcidiecéze – bylo jich 387. Litoměřická diecéze se o druhou a třetí příčku dělila s královéhradeckou – registrovala shodně 271 chrámů otevřených veřejnosti.. Noc kostelů nabídla široké veřejnosti v České republice poprvé v roce 2009 možnost navštívit kostely a modlitebny a poznat nejen jejich kulturní hodnotu, ale také se seznámit s křesťanstvím a životem místních komunit prostřednictvím hudby, výtvarného umění, divadelního představení, rozhovoru či prostého setkání.

Je čas jarních prázdnin – rodiny odjíždějí na dovolené do hor a za odpočinkem. Podobně biskupové z Čech, Moravy a Slezska mění své obvyklé pracovní a pastorační prostředí za klid a ústraní. Na týden přerušili shon své služby a strávili několik dní mimo své úřady, diecéze a daleko od povinností. Je postní doba a tu pastýři českých a moravských diecézí každoročně využívají ke společným duchovním cvičením. Letos se vypravili na sever Čech. V kulisách vrcholů Jizerských hor, poutního chrámu Navšívení Panny Marie, lesů a pastvin (kam vyráželi na procházky), prožili týden na poutním místě Hejnice. Program a společnost jak svou, tak i inspirátora duchovního doprovázení, učitele církve a anglického světce Johna Henryho Newmana, jim zajistil exercitátor P. Tomáš Roule, spirituál římské nepomucenské koleje. Páteří programu byly přednášky a duchovní zamyšlení následované rozjímáním a adorací. Mši svatou slavili biskupové denně v pravé poledne. Pro exercicie je charakteristické ticho. Přísně ho dodržovali od večerní modlitby breviáře až po ranní chvály. I během dne se po chodbách ani v jídelně neozýval hlasitý hovor. Čas jídla doprovázela hudba nebo předčítání, u něhož se pastýři diecézí střídali. Náročné texty Johna Henryho Newmana vystřídaly často provokativní a nekonvenční úryvky z knihy Jiřího Suchého Klaun si povídá s Bohem. Čtení v čase jídla připomínalo totožnou prastarou tradici klášterních komunit.  Veď mne světlo vlídné „Už vím, že si odsud odvážím jeden z citátů Henryho Newmana: Veď mne světlo vlídné. Tím světlem myslel Pána Ježíše,“ přiblížil olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Newman podle něj dokázal propojovat rozmanitý společenský svět Anglie jeho časů s prostředím církve. „Podobně bych to chtěl dělat i já a na to se soustředit ve své službě. A myslím, že všichni spolubratři. Důraz bych kladl na to slovo vlídné, které se často překládá také jako přívětivé. Ježíš je totiž ten, který citlivě vstupuje do lidského života v rozdílnosti každého člověka – a to by měl biskup napodobovat,“ doplnil. P. Tomáš Roule popsal, že hovořil k velmi pozorným posluchačům, kteří měli dost doplňujících dotazů, všímali si i detailů a vraceli se k nim. „Newman je pro ně přitažlivý pro jeho přístup k Pánu Bohu a k víře a kvůli jeho charakteristické vlastnosti: lidi spojoval, což mi do dnešní rozhádané doby přijde jako velmi důležité téma,“ zdůraznil exercitátor.  Program doplňoval i současnou hudbou.  „Poslouchali jsme Carrie Underwood, jednu píseň s textem přímo od Newmana, od Beatles pak písničku Let it be a její duchovní výklad. Pouštěl jsem také od Anety Langerové Vodu živou a od Simona a Gurfunkela skladbu America. Tam je jedno z nejvýraznějších vyjádření existenciální úzkosti. Ta píseň popisuje pohled z jedoucího autobusu a prožitek velké prázdnoty: všechno mě bolí a nevím proč, netuším kdo jsem, co jsem, proč jsem tady a co se mi to děje. Také na to jsme se snažili společně s Newmanem dívat,“ prozradil P. Roule. Program začínal denně v 7.45 ranními chválami, snídaní, a pak následovala přednáška. Každý den otevíral vtip. „Tomáš Roule to měl velmi pěkně připravené – hlavně prezentaci a každý dostal do ruky i příslušné texty. Dobře se o nás staral. Biskupové museli jenom číst, poslouchat a vnímat poměrně náročné texty,“ popsal P. Roman Czudek, generální sekretář České biskupské konference, který je doprovázel. „Jak říkal Newman: srdce promlouvá k srdci. Slovo padalo na úrodnou půdu a světec promlouval k našim pastýřům,“ dodal.Bez běžek Denní režim byl uzpůsobený tak, aby biskupové mohli vyjít i mimo zdi kláštera na procházku – dopoledne před obědem i v odpoledních hodinách. Ke smutku některých biskupů v podhůří „Jizerek“ neležel sníh na běžky. Jak zhodnotil P. Czudek, je dobře, když se biskupové spolu modlí, prožívají chvíle duchovního cvičení i odpočinku. „Když mají pracovat pro dobro církve v České republice, je nutné, aby v základu jejich práce stála modlitba a rozjímání. Jejich rozhodnutí, která pak sami nebo společně dělají, pak vyrůstají z tohoto zázemí,“ uvedl.   „Biskupové? Jsou to zlatíčka. Prakticky o nich nevíme, při každém setkání třeba jen na chodbě jsou pozorní, přívětiví a milí. Snad nejtišší hosté, které jsme tu kdy měli,“ shrnuje biskupské exercicie z pohledu personálu provozní Kláštera Hejnice Lenka Sidunová. V někdejším františkánském klášteře lidé pod jejím vedením připravili pro biskupy zázemí v ubytování, k přednáškám, bohoslužbám, modlitbě i stravě. Prosté snídaně, obědy a večeře, také kávu a drobné občerstvení mezi přednáškami – úplně stejně jako pro ostatní hosty během roku. „Velmi si chválili minerálku z nedalekých Vratislavic,“ prozrazuje Sidunová, který nápoj „jde nejvíce“. Týden bez sekretáře, zvonění mobilu a počítače skončil pro biskupy v sobotu 28. února. „Pobyt mimo obvyklé prostředí pomáhá získat odsup od života a obvyklé práce, pomáhá zahlédnout věci v celku z odstupu. To nám dělá dobře, jak říkal papež František. Prostě získat si odstup s modlitbou a humorem. Obého se nám tu dostávalo v hojné míře,“ uzavřel P. Roule.

Další z událostí Roku smíření v litoměřické diecézi se zúčastní velvyslanec Německa Peter Reuss. Bohoslužba a modlitba u Smírčího kříže obětí divokého odsunu německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce se uskuteční 8. března v Rovensku pod Troskami. Modlitební shromáždění a bohoslužba je naplánována ve farnosti P. Tomasze Dziedzidce v Rovensku pod Troskami. „Do příprav se zapojili i představitelé místní samosprávy a farníci, zúčastní se i duchovní křesťanských církví a počítám, že věřící i starostové z okolních obcí. Srdečně se připojuji k pozvání biskupa Stanislava do naší Rovenské farnosti,“ uvedl P. Dziedzic. Začátek je naplánovaný na půl desátou právě u Smírčího kříže. Vedle biskupa Stanislava Přibyla dorazí také velvyslanec Německé spolkové republiky Peter Reuss, duchovní křesťanských církví a představitelé místní samosprávy. Po modlitbě zde se pak přítomní přesunou do kostela sv. Václava na mši svatou, které bude předsedat administrátor litoměřické diecéze Stanislav Přibyl.Přispět k uzdraveníJak při vyhlášení Roku smíření uvedl biskup Stanislav Přibyl, území litoměřické diecéze je dodnes neblaze poznamenané násilím a válkou i děním po ní. „To zlo je stále patrné. A nesmíme přehlížet, že se dělo i z české strany. K těmto místům patří i Rovensko pod Troskami,“ připomíná biskup. Jak upozorňuje, násilí ze strany Čechů v poválečném období, zvláště při „divokém odsunu“ bylo mnoho. „Mír i naše smíření musí být pravdivé a spravedlivé. Vidím, že v tom máme stále nějaká zanedbání. Naše úsilí být si navzájem smířenými přáteli musí být trvalé,“ zdůrazňuje Stanislav Přibyl. Historii podle jeho slov nezměníme, ale můžeme přispět k uzdravení, protože „předsudky přežívají a neochota o některých věcech mluvit, neochota přiznat si, že všichni jsme zhřešili, je tu stále“. Trvale upozorňuje na stálá i nová nebezpečí při uplatňování principu kolektivní viny, posuzování bližních podle národnosti, rasy či přesvědčení. „Rád bych, abychom byli ostražití a nedopustili opakování starých a poznaných chyb,“ uzavírá litoměřický biskup. Válečná a poválečná historie Rovenska - historický pohled archiváře  litoměřického biskupství Martina Baruse. . Plakátek ve formátu (*.pdf).  

Všichni zájemci o synodální proces v litoměřické diecézi jsou zváni na setkání laiků k realizační fázi synody v litoměřické diecézi. Uskuteční se v pátek 6. března v 17.00 v Diecézním domě kardinála Trochty. „Děkuji za všem za práci, kterou pro synodální cestu vykonali. Nebyla formální povinností – byla službou církvi. A právě díky vám mohl Duch Svatý promlouvat skrze konkrétní zkušenosti našich farností,“ uvádí koordinátor synody v litoměřické diecézi, jáhen Michal Olekšák a dodává: „Nyní stojíme na důležitém prahu. Realizační fáze není dodatkem k synodě. Je jejím naplněním. Je to okamžik, kdy se rozhoduje, zda plamen, který byl zažehnut, poroste – nebo zeslábne.“   Diecézní setkání k realizační fázi synody v litoměřické diecézi, které se uskuteční v pátek 6. března 2026 v 17.00 v Diecézním domě kardinála Trochty v Litoměřicích. Téma: „Jak více přiblížit synodální styl, a tím i synodální konverzi, všem v diecézi?“. Jak připomíná biskup Stanislav Přibyl, nejde jen o setkání, ale o společné rozlišování a odvahu udělat další krok. „Jde o budoucnost litoměřické diecéze. Duch Svatý působí skrze konkrétní lidi, skrze jejich ochotu přijít, naslouchat, mluvit a nést odpovědnost,“ zdůraznil administrátor diecéze, který tuto cestu aktivně podporuje a opakovaně označuje za velkou příležitost k obnově života naší diecéze.   Z organizačních důvodů organizátoři žádají o přihlášení do 4. března na e-mail: oleksak@dltm.cz. V případě dotazů je možné se také obrátit na tuto adresu.    

Druhá bohoslužba Roku smíření v litoměřické diecézi zaplnila v úterý 10. února kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mladé Boleslavi. Dvanáct duchovních katolických a nekatolických církví z města i okolí se shromáždilo v chrámu k modlitbě za smíření za válečné a poválečné násilí před 80 lety.  . Přijel nejen biskup Stanislav Přibyl, ale také patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta. Archivář litoměřického biskupství Martin Barus připomněl místní historické reálie války i prvních dnů po jejím konci: „Místní obyvatelstvo německé národnosti bylo postupně během května internováno. Doloženy jsou pak i různé přečiny, kterých se vůči němu dopouštěl člen tzv. Zajišťovacího oddílu Jiří Roubíček, který byl dokonce za své skutky stíhán, vyšetřován a krátce vězněn – propuštěn však byl v březnu 1947,“ uvedl v úvodu setkání.Pasivita se může vymstítPři bohoslužbě zaznělo evangelium O marnotratném synu a biskup na něj navázal ve své homilii. Upozornil na postoj staršího syna, který nazval „netečností spravedlivých“. Jsou to lidé, kteří podle svého vlastního úsudku jednají správně, což však lidstvo mnohokrát v historii přivedlo do neštěstí. „Může se nám vymstít pasivita typu ,co mě je do toho, já jsem se choval a chovám dobře ‘. I když nepociťujeme osobní vinu, je dobré jít spolu s mladším synem z podobenství až k těm vepřům z příběhu a uvědomit si, že jsme se vzdálili od Otce. Když hovoříme o historických křivdách, často se dostáváme do pozice toho staršího syna: vkrádá se nám do mysli, že se nás to netýká, jednáme správně, vždyť jsme nikomu nic neudělali,“ upozornil Stanislav Přibyl. Úkolem křesťanů však podle biskupa není jenom myslet na svoji cestu, na to, kde já jsem zhřešil, kde já jsem se ztratil, nevystačíme si s postojem ,já nemám žádnou vinu‘, ale je potřeba mít stále připravenou podanou ruku tomu druhému, usmířit i viny minulosti. „My se teď modlíme za ty všechny, kteří dostáli nějaké úhony v divokých letech války i po ní, ale kteří také spáchali hrůzné hříchy. Slyšeli jsme dramatické příběhy, které se odehrály v tomto kraji. Buďme poctiví, pravděpodobně každý z nás, kteří tu žijeme víme, že se nás to přece jen v našich rodinách nějak dotklo,“ připomněl biskup Stanislav Přibyl. Přítomné pak varoval, aby nenabyli falešného dojmu, že tento svět se poučil, že je vůči zlu imunní a že ,už se nám to nemůže stát‘. „Stačí nahlédnout do zpravodajství médií – na světě se stále odehrávají věci, které se děly tady před osmdesáti lety. Nedopusťme netečnost a utíkejme se k Bohu, který je milosrdný, aby nám dával novou šanci,“ vyzval biskup.  V Ježíši je smířeno všechno, co jestPatriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta připomněl náboženskou rozmanitost města, včetně skutečnosti, že se ve zdejších utrakvistických chrámech v minulosti kázalo i německy. K bolestné trhlině mezi Čechy a Němci podle jeho slov došlo až v čase druhé světové války a po ní. „Pohled hluboké křesťanské víry se dokáže vypořádávat s nepochopitelnými záležitostmi světa a jeho temnými stránkami. V Ježíši je smířeno všechno, co jest, jak píše apoštol Pavel Kolosanům. Je to naše společné vyznání naděje: Kristus je zdrojem smíření mezi církvemi i národy. Role církví a jejich představitelů není v ponoukání k nesnášenlivosti, ale naopak mají být hlasem pokojného řešení a hledání hojivé a obnovující moci Kristovy lásky. Smíření znamená, že pokoj a mír vstupuje do nás samých a přenáší se pak do vztahů,“ řekl Tomáš Butta a ocenil, že biskup Stanislav v této době „plné napětí neshod a konfliktu, přichází s biblickým poselstvím smíření“. „Je to hluboké a široké poselství, niterně duchovní a současně praktické, které se týká našeho každodenního života,“ poukázal patriarcha s tím, že to není nijak abstraktní nebo historické téma.Nejsme si již cizinciK bohoslužbě se připojil té atašé německého velvyslanectví Rüdiger Heinrich, který tlumočil pozdravy německého velvyslance Petera Matthiase Reusse a ve svém vystoupení nepřipomínal jen temnou kapitolu dějin Mladoboleslavska před osmdesáti lety a viny obou stran. „Jako křesťané víme, že dějiny nekončí Velkým pátkem. V poselství naší víry je síla obnovy,“ uvedl a připomněl, že tento princip se v kraji ukazuje zcela konkrétně. „Nejpozději od počátku 90. let minulého století začala nová pozitivní kapitola česko-německých dějin. Čas sbližování, který dnes nachází svůj další důležitý krok – smíření. Mladá Boleslav je dnes pozitivním symbolem naší společné síly: zdejší automobilka je významným příkladem hluboké provázanosti našich národů. Češi a Němci zde pracují ruku v ruce a vytváříme prosperující životní základ pro tisíce rodin. Tento průmyslový úspěch je viditelným důkazem toho, že z někdejšího rozdělení vyrostlo partnerství a přátelství založené na vzájemném respektu, uznání a úctě. Dnes, osm desetiletí po válce, můžeme s vděčností konstatovat: vztah mezi Němci a Čechy je tak srdečný jako snad nikdy předtím. Nejsme si již cizinci – jsme sousedé a přátelé ve společné Evropě, sjednoceni společným hodnotovým základem vycházejícím z víry, důvěry, naděje, odpuštění a lásky k bližnímu,“ povzbudil. Během bohoslužby zazněla také Modlitba smíření. Biskup Stanislav Přibyl vyzval přítomné, aby se jí modlili i v příštích dnech tohoto Roku smíření.  Místní i hostující ekumenické společenství duchovních pak pohostil místní duchovní správce P. Pavel Poláček na faře. Celá promluva Rüdigera Heinricha v češtině (*.docx).  Historický kontext Martina Baruse (*.docx).  Modlitba smíření (*.docx). Snímky jmn a Jana Chadimová / Člověk a Víra - kompletní galerie na stránkách tohoto společenství.   

Jedenáctý ročník výtvarné soutěže V srdci paní Zdislavy je v plném proudu. Organizátoři nabízejí možnost dětem zúčastnit se s výtvarnými díly na téma Na cestě s paní Zdislavou. Uzávěrka soutěže je 15. března. Svatá Zdislava prožila polovinu svého pozemského života na Moravě (Brno, Křižanov) se svými rodiči a druhou polovinu jako manželka a matka v Jablonném na severu Čech. „Byla to pro ni jistě náročná změna. Z křesťanské a kulturní Moravy do divokých hvozdů severočeského pohraničí. Zvládla to a ještě vykonala mnoho dobrého,“ připomíná za organizátory Markéta Váchalová Vojtíšková a dodává: „Pak přišla ta druhá nebeská část života. Bůh odvolal Zdislavu z naší země, ještě jí nebylo ani 30 let. Duše Zdislavy pokračuje ve své cestě v nebi. Září tam radostí a láskou, která už je trvalá – věčná.“ Jak říká, sv. Zdislava může být velkou inspirací i v současnosti: „Můžeme ji pozvat, aby šla s námi kousek naší cesty a inspirovala nás k dobrému a láskyplnému životu. A co víc. Můžeme se i sami vydat za Zdislavou – na pouť do Jablonného, ke Zdislavině studánce, do baziliky a také na zámek Lemberk,“ zve Markéta Váchalová Vojtíšková. Co lze na obrázcích zachytit: Jak vypadala cesta svaté Zdislavy z Moravy do Jablonného a jak asi pokračovala z Jablonného do nebe a v nebi? Jak by mohlo vypadat naše putování za sv. Zdislavou?Záštitu nad 11. ročníkem soutěže převzaliMons. Stanislav Přibyl, administrátor litoměřické diecézeP. Lukáš Fošum OP, provinciál dominikánůJiří Rýdl, starosta města Jablonné v PodještědíDoporučení pro rodiče, učitele a vychovateleSeznamte se s příběhem svaté Zdislavy, popovídejte si o něm s dětmi a hledejte společně s nimi vhodné náměty k výtvarnému zpracování. Pokuste se dodržet zadané téma, komise k tomu při hodnocení přihlíží.Formát: čtvrtka, kreslící karton, papír / formát max. A3Technika: libovolná (malba, kresba, grafika, koláž, komiks atd.)Práci je nutné vzadu čitelně označit jménem, příjmením a věkem dítěte – což je důležité pro zařazení do správné kategorie. Dále funkční e-mailovou adresou na rodiče nebo učitele pro další komunikaci (organizátoři zasílají jednotlivě pozvání na vernisáž a vyhlášení výsledků, aby byli všichni včas informováni.) Výtvarné práce můžete lze do 15. 3. 2026 na adresu: Klášter dominikánů, ul. Klášterní 33, 471 25 Jablonné v Podještědí (obálku označte: V srdci paní Zdislavy) nebo je možné je přinést osobně. Výstava všech prací proběhne v ambitech kláštera dominikánů v Jablonném v Podještědí od 10. května do 15. července.. Vernisáž a slavnostní vyhlášení výsledků se uskuteční v neděli 10. května od 11:15 hodin. O vernisáži a vyhlášení výsledků budou organizátoři informovat na adresách a e-mailech přiložených k výtvarným dílům! Kategorie: 5 – 8 let, 9 – 12 let, 13 – 15 let. V každé kategorii budou oceněny tři výtvarné práce. Komise udělí také mnoho různých mimořádných ocenění, o kterých rozhodne až během hodnocení. Výherci získají diplom a zajímavé ceny (např. výtvarné potřeby, knihy, omalovánky, upomínkové předměty se zdislavskou tématikou, kalendáře, pexesa a jiné dárkové předměty). Informace lze sledovat také na facebookové stránce facebook.com/vsrdcipanizdislavy a také na https://www.zdislava.cz/akce/vytvarna-soutez/. „Pokud byste potřebovali více času na doručení obrázků k nám, neváhejte mě kontaktovat a domluvíme se individuálně,“ uzavírá Markéta Váchalová Vojtíšková. Snímky Jan Katzer.

Kácení čtyř jehličnanů naplánované v rámci revitalizace Dómského pahorku se odkládá. Obměna části dřevin (čtyř jehličnatých stromů) v tzv. biskupské zahradě se uskuteční teprve až se v korunách stromů nebude zdržovat kalous ušatý, který zde zimuje. Ve větvích jehličnanů za věží se podle zjištění odborníků i ochránců přírody nyní zdržuje kalous ušatý.   Kalous ušatý (Asio otus) je středně velký druh sovy z čeledi puštíkovitých hnědého a černého zbarvení s charakteristickým prodlouženým opeřením připomínajícím ušní boltce. Podle nich také dostal své jméno.  Kalous ušatý přednostně obývá okraje lesů v blízkosti otevřených krajin s nízkou vegetací, jako jsou pole nebo louky, vyskytuje se také v močálech, větších parcích, houštinách a skupinách jehličnatých stromů. V zimě se často stahuje blíže k lidským obydlím a může být proto zaznamenán i ve městech. "Jehličnaté stromy za věží katedrály využívají tito noční ptáci jako zimní úkryt," vysvětlil doc. Přemysl Krejčiřík, který má na starosti začínající projekt revitalizace Dómského pahorku. Podle oslovených odborníků pak kalousové obvykle v březnu odletí, přirozeně migrují do krajiny kvůli blízkosti potravy.  "Tyto jehličnaté stromy, které mu slouží za úkryt, samozřejmě zůstanou do doby, než bude kalous zase zpět ve svém hnízdišti. Teprve pak budeme žádat o pozdější kácení," zdůraznil Přemysl Krejčiřík.   Snímek wikipedie.

Letošní Tříkrálová sbírka překonala v litoměřické diecézi všechny dosavadní ročníky. Díky štědrosti dárců a nasazení desítek koordinátorů, stovek vedoucích skupinek a tisíců koledníků se podařilo vykoledovat celkem 5 258 417 korun. Po započtení online darů je to 5 574 244 Kč.  „V letošním roce se v litoměřické diecézi koledovalo do 1.218 pokladniček, což je o 101 více než v loňském roce. Vyšší počet pokladniček souvisel také s tím, že se letos koledovalo i v obcích, které v minulých letech do Tříkrálové sbírky nebyly zapojené,“ vysvětluje tisková mluvčí Diecézní charity Litoměřice Eva Hadašová. Více darů přinášeli koledníci ve většině Charit a farností. Nejvyšší pak byl jednoznačně u Charity Kadaň. „Rozdíl oproti loňskému roku je neuvěřitelných 167.805 Kč a jejich výtěžek ve výši 545.918Kč je více než chvályhodný,“ říká Hadašová. Dobrovolníci totiž vyrazili i do širšího okolí, do míst, kde se dříve nekoledovalo. „Letošní koledování bylo jiné než v předchozích letech – živé, láskyplné, otevřené, upřímné, srdečné, mimořádně radostné a mnohými požehnané,“ sdílí své pocity Denisa Svobodová, ředitelka Charity Kadaň. „Chci poděkovat všem, kteří se Tříkrálové sbírky účastnili. Na prvním místě dárcům, kteří přispěli do pokladniček králů a pomáhají tak Charitě ve službě potřebným lidem. Děkuji také všem organizátorům a v neposlední řadě našim králům, koledníkům, kteří museli snášet nikoliv tíhu dne a horka, ale tíhu dne a zimy. Jsem nadšený z toho, kolik se jim letos podařilo vybrat, kolik radosti přitom rozdali. Stále se přesvědčuji, že naše diecéze není nějaký kamenolom, jak se o ní říká, ale kvetoucí zahrada,“ vzkazuje biskup Stanislav Přibyl, administrátor litoměřické diecéze. Tříkrálová sbírka proběhla již tradičně na začátku ledna, který byl letos opravdu mrazivý a bohatý na sněhovou nadílku. Přesto do ulic měst a obcí vyrazily tisíce dobrovolníků z řad škol, spolků, farností a Charit. „Jejich úsměv, zpěv a poselství novoročního požehnání se opět setkaly s mimořádnou odezvou. Mockrát děkujeme každému, kdo se do sbírky zapojil. Velmi si vážíme Vašeho volného času a energie, kterou jste Charitě a její Tříkrálové sbírce darovali. Mé upřímné poděkování patří rovněž dárcům, bez nichž bychom tuto sbírku a následnou pomoc potřebným nemohli realizovat. Jsme Vám ze srdce vděční,“ děkuje Adéla Švecová, ředitelka Diecézní charity Litoměřice.  Tříkrálová sbírka je transparentní. Její rozdělení je řízeno pravidly, která jsou veřejně dostupná a každý záměr musí být vždy předem schválený tříkrálovou komisí. Vybrané prostředky tak budou z větší části využity na pomoc seniorům, nemocným, rodinám v tíživé situaci a dalším, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci. Část výtěžku tradičně poputuje také na pomoc do zahraničí, konkrétně do Mongolska, kde Diecézní charita Litoměřice podporuje rozvoj dětí a mládeže z chudých rodin na okraji Ulánbátaru. Další část bude použita na podporu nových projektů a služeb a zároveň finanční prostředky použije litoměřická diecézní Charita v případě mimořádných událostí lokálního rozsahu. Díky štědré podpoře dárců bude moci podpořit také Charity v celé diecézi, které mohou čelit nečekané krizové situaci, např. živelní pohromě, havárii apod. „Ačkoli se zdá, že je Tříkrálová sbírka již ukončena a není možné do ní přispívat, opak je pravdou. Na webových stránkách www.trikralovasbirka.cz je možné přispět libovolnou finanční částkou prostřednictím Online koledy celoročně,“ informuje Alena Talácko Černá, diecézní koordinátorka Tříkrálové sbírky. Snímky Diecézní charita Litoměřice.

Biskup Stanislav Přibyl zve ke druhému modlitebnímu setkání Roku smíření. Tentokrát se uskuteční v Mladé Boleslavi v tamním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Ekumenická bohoslužba, kterou povede biskup Stanislav Přibyl je připravena na 10. února v 18.00. Mezi přítomné dorazí k modlitbě také patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta. Účast přislíbili i místní duchovní řeckokatolické církve a nekatolických křesťanských společenství a církví. Na závěr promluví zástupce německé ambasády, atašé Rüdiger Heinrich, který oslovil věřící už při lednovém setkání Roku smíření během pouti ve Filipově.   „Srdečně zvu všechny, komu leží na srdci téma smíření, hojení ran a hledání pokoje, jak jsme to začali u Panny Marie Filipovské. Budeme opět prosit za vztahy mezi oběma národy a připomínat si nejen hrůzy války, ale také poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Tentokrát i se sestrami a bratry z jiných církví,“ připomněl biskup Stanislav Přibyl. Mladá Boleslav - za války i po ní Historik a archivář litoměřického Martin Barus připravil krátký přehled o válečných a poválečných událostech ve městě a okolí. . V Mladé Boleslavi se krutá doba 2. světové války projevila v mnoha rovinách, jak bychom se snad u vnitrozemského českého města ani nenadáli. Za mnohé hovoří, že zde sídlila venkovní služebna gestapa. Už v červnu 1940 bylo z mladoboleslavského hradu vytvořeno internační středisko (někdy se též užívá termín shromaždiště) pro Židy z Mladé Boleslavi, Bělé pod Bezdězem, Debře a Bakova nad Jizerou. Dalších dva a půl roku žilo v rozlehlých a chladných prostorách hradu přes 200 lidí. Ve dnech 13. a 16. ledna 1943 odtud byly vypraveny dva transporty do Terezína, do nichž byli zařazeni také Židé z širšího okolí od Jičína po Mělník. Celkem bylo takto odvezeno 1 043 osob, z nichž jen 48 přežilo. Ačkoliv obecně vnímáme 9. květen 1945 jako den osvobození, v Mladé Boleslavi má zcela jiné souvislosti. Ve snaze zabránit jednotkám německé armády v dalším ústupu bombardovalo sovětské letectvo právě v tento první den míru řadu měst a dopravních uzlů v Čechách. Mladá Boleslav byla jednou z nejvíce poškozených lokalit – zničeno bylo 32 domů, více jak 500 jich bylo poškozeno a o život přišlo přes 450 lidí. Z toho bylo 145 Čechů a přibližně 300 osob německé národnosti – jednalo se jak o příslušníky německé armády, tak povětšinou uprchlíky z východních oblastí ohrožených frontou. Mezi oběťmi se také uvádí několik dalších osob jiných národností. Shodou okolností byl svědkem náletu také litoměřický biskup Anton Alois Weber, který v převratných květnových dnech vizitoval farnosti na Mladoboleslavsku a uděloval zde biřmování a při náletu byl v nedalekých Plazích, kde se s tamním farářem Vojtěchem Koderou ukryl ve farním sklepě. Tím však dramatické události nekončily. Ještě odpoledne 9. května došlo k přestřelce mezi místními povstalci a příslušníky jednotek SS, kteří se nakonec vzdali. Místní obyvatelstvo německé národnosti bylo postupně během května internováno.  Doloženy jsou pak i různé přečiny, kterých se vůči němu dopouštěl člen tzv. Zajišťovacího oddílu Jiří Roubíček, který byl dokonce za své skutky stíhán, vyšetřován a krátce vězněn – propuštěn však byl v březnu 1947. Modlitba Roku smíření (*.docx).