Zprávy z diecéze

Dušičková akce Zapal svíčku ukázala, že celá řada společenství křesťanů ve farnostech litoměřické diecéze dokáže uspořádat bohoslužebné shromáždění pro sebe i širokou veřejnost. Podle svých sil a schopností být ve službě druhým. Podobná příležitost se nabízí i o Vánocích! „Metoda je stejná. Prostě pozvat, otevřít dveře. Lidé mají chuť přijít do kostela a mohou slyšet něco o Pánu Ježíši. Je na nás pro ně vytvořit prostor a čas k zastavení naplněnému vánočním poselstvím a atmosférou,“ zve biskup Stanislav Přibyl. Jak říká, o Vánocích je skvělé, že lidé navzdory tomu, že mají mnoho jiných možností, jak je prožít bez duchovního jádra – u jídla, s hudbou, vůní a teplem v pohodě domova – hledají to světlo z betlémského chléva a chtějí přijít k jesličkám a zazpívat koledy do vymrzlého kostela. Je to pro ně také příležitost zaslechnout příběh o narození Ježíše Krista a pro katolíky pak možnost otevřít kostel, nabídnout Betlémské světlo, přivést je k jesličkám, zpívat s nimi koledy. A nemusí to být nutně o půlnoci. „Je hodně důležité přečíst evangelium, jak to s Ježíšovým narozením bylo. Není to jen romantické vyprávění, ale obrací mysl člověka k jádru křesťanské zvěsti. A s pokorou si přitom přiznejme, že Kristovo vtělení, tedy teologické jádro evangelního poselství, že ,Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi‘, je tajemství i pro nás věřící,“ připomíná Stanislav Přibyl. Evangelní vyprávění Vánoční příběh slyšíme v evangeliích noční i ranní mše svaté. „Při takových příležitostech, jako je "půlnoční" setkání nebo bohoslužba, jsem je často spojil, aby přítomní slyšeli celý ten příběh, který spočívá ve zvěstování anděly, v narození Krista a také v tom, že pastýři slyšeli a vydali se na cestu a nalezli. A pak chválili Boha a vrátili se ke svým stádům,“ popisuje biskup s tím, že právě tak také složil Jakub Jan Ryba Mši vánoční: začíná tím, že se budí pastýři, protože „něco“ vidí, pak jdou a nesou dary, klanějí se a obětují něco ze svého mála, načež následuje chvála Boží a vracejí se od Betléma. „Takové významy v sobě skrývají i betlémy. Všechny figurky jsou nasměrované k betlémské chýši. A kdyby někdo nevěděl, co se tam děje, tak nahoře je anděl s tou páskou, která to celé vysvětluje,“ usmívá se Stanislav Přibyl s tím, že právě tak můžeme zprostředkovat a představit, co slavíme: přes slovo, emoci, přítomnost, atmosféru i zpěv – ideálně vlastní – a k reprodukované hudbě se uchýlit jen jako k nouzovému řešení. Vyjít vstřícJak říká litoměřický biskup, když tolik lidí přichází do kostela jen jednou za rok, je od katolíků dobré a hezké přizpůsobit jim slavení: „Čili bych se přimlouval vyjít jim vstříc a připravit jim ,půlnoční‘ bohoslužbu, aby to pro ně bylo nejen krásné, ale i trošku srozumitelné, zvolit volnější formu: setkání v kostele nebo bohoslužbu slova,“ nabízí Stanislav Přibyl. (Její text naleznete zde.) Mše svatá, nebo bohoslužba slova? Forma bohoslužby slova se nabízí i ve farnostech, kde žije a působí kněz. „Máme přece vítané hosty, ale ti když přijdou na "půlnoční" mši svatou, tak se tam sice děje něco krásného a posvátného, ale oni tomu vůbec nerozumí. Pak se ocitáme v situaci, kdy kostel zaplní drtivá většina, kterou neumíme oslovit, a ta menšina věřících se tam cítí ne jako doma, ale v cizině,“ podotýká Stanislav Přibyl a dodává: „Jsme přitom svázáni posvátností mše svaté a rezignujeme na příchod a oslovení těch, kdo jí nerozumí.“ . Neznamená to však vzdát se mše svaté, kterou může farnost slavit po rozednění, tedy týž den, jen o pár hodin později. „My katolíci o nic nepřijdeme, protože liturgické slavení Vánoc má svou vigilii, která začíná se západem slunce 24. prosince, pak je mše v noci, za svítání a ve dne. Všechny ty tři mše svaté mají stejnou hodnotu a platnost. Čili půjdu-li na mši svatou o půlnoci, v sedm ráno nebo v 10 dopoledne na Boží hod, je vlastně z hlediska liturgie a takzvané nedělní povinnosti totéž. A nemusím být na všech těchto mších,“ připomíná Stanislav Přibyl a dodává: „Tak jako se k nám Bůh sklonil v malém dítěti, můžeme se i my sklonit k různým lidem, aby mohli pochopit, co pochopili i prostí pastýři ve Svaté zemi před dvěma tisíci let. Jen musíme rozvažovat, jakým způsobem to lidem podáme, abychom jim nenabídli jen neurčitý vjem krásy a posvátnosti. A to platí i pro bohoslužbu slova, kterou třeba připravíme.“Text bohoslužby slova je zde. Plakátek lze vyrobit snadno a rychle v aplikaci Canva. Snímky Petr Macek 

Přemýšlíte, čím obdarovat své blízké? Dárkem - dokonce na celý rok - je Katolický týdeník. Jsou to noviny, které tepou v rytmu liturgického roku a provázejí čtenáře událostmi z domova i ze zahraničí. A také z litoměřické diecéze! Za cenu nižší, než stojí kafe v kavárně, přináší Katolický týdeník každý týden výběr toho nejzajímavějšího, co pro vás redakce a široký okruh přispěvatelů přichystaly. Žádné anonymní účty, žádné hejty nebo fake news, ale ověřené a podepsané zprávy a komentáře. Aby se předplatné pod stromečkem hezky vyjímalo, připravila redakce jako každý rok Vánoční certifikát. Objednávku můžete vyplnit v e-shopu na webu eshop.cirkev.cz nebo kontaktovat redakci e-mailu predplatne@katyd.cz či telefonicky 224 250 395. „O Vánoční certifikát k dárkovému předplatnému se jménem obdarované osoby si, prosím, napište na výše uvedený e-mail nebo zavolejte do redakce. Ke každé objednávce přidáme stolní kalendář na rok 2026,“ uvádí Jana Podhorská, která má v KT na starosti předplatné. Pokyny k úhradě pak předplatitel obdrží od distributora tisku. „Garantujeme vyřízení všech objednávek doručených do redakce do 17. prosince s cenou ročního předplatného 1 540 Kč,“ dodává. Letos poprvé vyhlašuje Katolický týdeník také soutěž! Každá objednávka na roční předplatné (ať už nová, nebo opakovaná), přijatá od listopadu do 17. 12., se automaticky dostává do slosování o knihu koled Zpěvy vánoční Evropy, kterou KT odešle výherci ještě do Vánoc!Digitální verze zdarmaKe každému tištěnému předplatnému má předplatitel navíc nárok na digitální verzi KT, pokud si o ni napíše na podhorska@katyd.cz. Katolický týdeník je běžně dostupný v řadě kostelů v litoměřické diecézi a ve vybraných novinových stáncích. „Výhodou předplatného je, že vám žádný týden KT neuteče a do schránky jej dostanete mezi středou a pátkem před nedělí, k níž se soustředí duchovní texty – liturgické, homilie i teologické komentáře,“ říká šéfredaktorka Kateřina Koubová. Pokud váháte: Vyzkoušejte si Katolický týdeník zdarma a nezávazně! O tři vydání tištěného Katolického týdeníku zdarma si můžete napsat s uvedením jména a adresy na e-mail katyd@cirkev.cz. Digitální verzi si můžete ZDARMA vyzkoušet po registraci na portálu Církev.cz.. Na novém webu litoměřického biskupství a diecéze najdete vybrané články z Katolického týdeníku v rubrice Zprávy odjinud.. Katolický týdeník vychází od roku 1990 a navazuje na někdejší Katolické noviny, které vznikly v roce 1949. Nabízí přehled o dění ve společnosti a v katolické církvi v České republice, v zahraničí i v jejím centru, ve Vatikánu. . Snímek Jana Podhorská /  Katolický týdeník 

Městská sportovní hala v Mladé Boleslavi duněla v předvečer druhé adventní neděle hudbou. Nebyl to ale „jen koncert“: mluvilo se tu celkem nezvykle především o Bohu, jako zdroji svobody člověka. Poprvé zavítala nejen do města, ale i do litoměřické diecéze slovenská skupina Godzone. Celou noc z pátka na sobotu stavěli dobrovolníci a profesionálové pódium, ozvučení, reflektory i světelné efekty. Sportovní halu proměnili na následující večer v koncertní sál, místo modlitby a evangelizace, kde mluvené slovo a svědectví střídala chytlavá hudba, hra barev, chvály, tanec i pantomima. Nápaditý program nazvaný "Enter the Godzone" s podtitulem "Vítej ve svobodě" přilákal nejen věřící, ale také víru hledající a spoustu zvědavých lidí.  Obyvatele širšího regionu na něj pozvala místní farnost, v jejímž čele stojí P. Pavol Poláček. „Jsme svědky zázraku. Shromáždilo se tu na 1300 lidí. Bůh je přítomen a působí mezi námi, stačí mu jen otevřít své srdce. Jsme tu díky projektu Godzone, jemuž v minulých dnech požehnal papež,“ připomněl kněz.Chtělo by to nějakou evangelizaciNevšední zážitek, který „zval do svobody“ i diváky nedotčené křesťanskou vírou, odstartovala věta: „Chtělo by to nějakou evangelizaci.“ Řekl ji knězi jeden z mladoboleslavských farníků, konvertita Jiří Otakar Debären. „Nejdřív padlo že super by byla skupina U2. Ale na to bychom asi nesehnali peníze,“ směje se P. Poláček. Věnoval proto Jiřímu DVD skupiny Godzone. A on jim zavolal. „Stačil jediný jeho telefonát a řekli ano,“ popisuje kněz. Pak obešel všechna farní společenství od nejmladších po nejstarší. „Výsledek vidíte. A není to jen evangelizace navenek. Stmelilo to i naše společenství. Jsou za tím tři měsíce práce a modliteb. Do pořádání dnešního koncertu se zapojila celá čtvrtina členů farnosti, tedy zhruba stovka lidí,“ těší P. Poláčka. A kde na to farnost vzala? Několik let se stará o kostel v Chotětově rodina místního podnikatele Jana Mrázka. „Když nedávno prodal kus své firmy, tak jsem se ho prostě zeptal, jestli by nám celou akci s Godzone nezaplatil. A představte si, on kývl,“ popisuje mladoboleslavský kněz. Zapojila se nejen farnost, ale také společenství Jednoty bratrské, evangelíků a řeckokatolíků. Místní křesťané to podle kněze považují za impuls, aby byli odvážnější hlásat radostnou zvěst. Celý pátek probíhala evangelizační akce po středních školách ve městě. „Přišla tam spousta mladých lidí a byli velmi otevření. Mnoho jich pak dorazilo i na koncert – a pozvali i rodiče. Přišli jsme tu i s pozvánkou vyrazit s námi dál cestou víry. Nevíme, zda to ponese ovoce – možná dnes, třeba za týden, za rok,“ říká P. Poláček.Cesta ke svoboděChválou celé akce nešetřil biskup Stanislav Přibyl, který dorazil z Litoměřic. Potěšila jej hojně využitá dvouhodinová zpovědní služba šesti kněží a jejich nabídka duchovních rozhovorů, ke které se připojili i dva duchovní z Jednoty bratrské a evangelické církve. Na koncertě se biskup nenápadně „vmísil“ mezi diváky a na závěr jej organizátoři požádali, aby „také něco řekl“. Zejména z „kotle“ mládeže litoměřické diecéze ho na pódiu vítalo skandování „Standa! Standa!“ Závěrečné slovo před požehnáním uvedl svědectvím o svém „vstupu do svobody“: „Když jsem udělal maturitu, tak jsem se rozhodl, že se stanu knězem. Pán mne zavolal. Cestou ke svobodě jsem často čekal uznání od lidí. Byl jsem nesvobodný, dokud jsem nepochopil, že Pán mě miluje takového jaký jsem. Když se mu celý dám, tak on udělá velké věci s mým malým příspěvkem. Tak vám chci říct, že být knězem, biskupem, být křesťanem, je opravdu cesta ke svobodě. Děkuji Pánu a zvu vás, abyste se na tu cestu vydali. A pokud už na ní jste, pojďme spolu,“ vyzval biskup. Snímky Petr Synek a Jiří Nývlt. . Celá galerie Petra Synka z akce je na webu společenství fotografů Člověk a Víra. 

Speciální vánoční pivo nazvané Jezule požehnal 5. prosince v pravé poledne v Biskupském pivovaru u sv. Štěpána litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Jedná se o polotmavé, patnáctistupňové pivo s vůní vánočního koření. „Sládkovi Robertu Křížovi se povedlo uvařit pivo s harmonickou chutí a vůní, které skvěle zapadá do sváteční atmosféry. Má sytou jantarově-měděnou barvu s bohatou krémovou pěnou,“ popsal ředitel pivovaru Richard Kirbs. V jeho vůni se snoubí jemné tóny sladké skořice s nádechem karamelu, medu a praženého sladu. Jak vysvětlil sládek, první doušek překvapí plným tělem, kde se mísí sladký základ s lehkým náznakem vánočního koření a jemnou zázvorovou stopou - a jemná hořkost v dozvuku dodává pivu perfektní vyváženost chutí. S obsahem alkoholu 6,4% jde o vyvážený speciál, který zahřeje během chladných zimních večerů a doplní dezerty, vánoční cukroví či tradiční sváteční pokrmy. Na biskupa čekala ochutnávka, které předcházelo požehnání: „Bože, tys dal vyrůst všem plodinám, ze kterých člověk svou prací učinil tento nápoj, a tak jsi chtěl, aby nám pivo sloužilo ke zdraví a osvěžení; prosíme požehnej všem, kdo budou tento nápoj pít, aby ve střídmosti a s vděčností zakoušeli štěstí z každého tvého daru.“Podruhé s názvem JezuleVánoční speciál dostal své jméno od Stanislava Přibyla už loni. Původ má v biskupově oblíbené knížce Útěk do Egypta přes Království české od Otfrieda Preusslera. Spisovatel ve svém příběhu zasazuje vyprávění o cestě Svaté rodiny do Egypta do prostředí severních Čech. „Jako Jezule označuje v knize Ježíška vyhlášený žertéř - kněz P. Wenzel Hocke z Horní Police. Někteří lidé se při loňské první várce domnívali, že je to hanlivé. Nikoliv. Jedná se o Hockeho domácké jméno pro malého Ježíše,“ vysvětluje biskup.   Otfried Preussler byl německý učitel vysídlený z Čech po druhé světové válce. Dožil v Bavorsku. Pivo je k mání od svátku sv. Mikuláše v Biskupském pivovaru U svatého Štěpána.

Po více než deseti letech ve vedení Salesiánského střediska volného času v Teplicích končí jeho ředitelka Vendulka Drobná. Funkci předává Lindě Sofii Vršatové. Informovali o tom tepličtí salesiáni. Dosavadní fundraiserka střediska a vedoucí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Linda Sofie Vršatová vyhrála již dříve vyhlášené výběrové řízení a v těchto dnech se připravuje, aby na jaře 2026 vstoupila do role ředitelky naplno. V salesiánském středisku působí od roku 2018. Převezme štafetu od Vendulky Drobné, která provedla Salesiánské středisko celou dekádou a nové ředitelce předává organizaci, kterou vyváděla z krizí, stěhovala po městě, mnohé projekty pomáhala tvořit od základů. Nakonec středisko také ukotvila v nově vybudovaném Živém domě. Sofie Linda Vršatová je známá svým klidem, rozhodností, systematičností a má záměr navázat na to, co Vendulka Drobná budovala - a jak nová ředitelka říká, přichází do vedení s respektem k historii a chutí tvořit novou budoucnost.Dynamické desetiletí Když Vendulka Drobná v roce 2014 nastoupila do funkce, čekalo jí náročné období: v roce 2017 přišla výpověď středisku z pobočky Luna. Během pár měsíců bylo nutné najít nové místo nebo zavřít jednu pobočku. Začala jednání se zřizovatelem, salesiánskou provincií, pátrání v Trnovanech a první pokusy najít vlastní prostory. Tehdy se zrodil nápad na budoucí Živý dům. V následujícím roce se život střediska odehrával na třech adresách. Živý dům koupila provincie salesiánů v roce 2019. Rekonstrukce pak probíhala v letech 2021 - 2024 - tedy i v době covidu. Cena rekonstrukce Živého domu se vyšplhala z 65 milionů na 100 milionů a tepličtí tak museli sehnat dalších 20 milionů. Nakonec se jim podařilo na zázemí pro práci s dětmi a mládeží sehnat milionů třicet. V roce 2023 následoval šok v podobě změny financování a 50% propad dotací. Ve středisku omezili otevřený klubu a začal boj o přežití organizace, která přišla s novými placenými aktivitami a s prací pro nové cílové skupiny. Živý dům byl otevřen loni, přestěhovala se do něj pracoviště z Maršovské i Plynárenské ulice a vše bylo "pod jednou střechou".Letos 14. prosince slaví salesiáni na Teplicku 35 let svého působení. Výročí si připomenou v 9:30 v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Trnovanech (červený kostel) společně s biskupem Stanislavem Přibylem. Mše svaté se zúčastní také provinciál Salesiánské provincie Martin Hobza. Po bohoslužbě bude v Živém domě připraveno neformální setkání s občerstvením na které jsou pozváni, farníci, zaměstnanci střediska, salesiáni spolupracovníci a další podporovatelé salesiánského díla.Snímky Salesiánské středisko volného času Teplice.

Národní seznam České republiky programu UNESCO Paměť světa, který shromažďuje nejvýznamnější dokumentární dědictví České republiky, se rozšířil o Klaudyánovu mapu Čech, jejímž majitelem je Biskupství litoměřické. Ministr kultury v demisi Martin Baxa schválil celkem tři nové nominace, které reprezentují milníky vědeckých, náboženských i kartografických dějin českých zemí. Dosavadních dvacet položek seznamu tak doplnily Mendelův rukopis, Soubor dokumentů z činnosti jednoty bratrské a zmíněná Klaudyánova mapa Čech. „Rozšiřování Národního seznamu Paměť světa je významným krokem k ochraně a zviditelňování kulturního dědictví naší země. Nově zapsané dokumenty nejsou jen mimořádnými historickými prameny, ale i svědectvím o intelektuálním a kulturním bohatství, které Česká republika přináší světu. Národní seznam je důležitým mezikrokem pro nominace na mezinárodní Seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO,“ uvedl ministr kultury v demisi Martin Baxa.Nejstarší tištěná mapa ČechNavrhovatelem nominace Klaudyánovy mapy bylo Biskupství litoměřické. „Mám z toho pochopitelně radost. Mapa byla uložena v naší biskupské knihovně a do dnešních dnů se tak u nás na biskupství dochoval pouze jediný exemplář této nejstarší tištěné mapy Čech,“ reagoval na zápis biskup Stanislav Přibyl. Tento jedinečný dokument pochází z let 1517–1518 a je nyní dlouhodobě uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Vyniká výtvarným zpracováním, kartografickou přesností i svou jedinečností.Je vzhůru nohamaSoučasnému pozorovateli chvíli trvá, než se na mapě zorientuje. Oproti současným zvyklostem je vlastně vzhůru nohama.  Má totiž jih umístěný tam, kde dnes mají mapy obvykle sever. Na přelomu 14. a 15. století to tak bylo poměrně běžné. Takové mapy vznikaly pro poutníky, kteří se vydávali do Věčného města. Klaudyánova mapa z této tradice vychází. Celý list má rozměry 1260 × 640 mm. Měřítko mapy se pohybuje mezi 1 : 637 000 – 1 : 685 000. Silnice jsou značeny českými mílemi a mapa nemá geografickou síť. Nevznikla v Litoměřicích, ale nechal ji namalovat a vyrobit mladoboleslavský lékař a lékárník Mikoláš Klaudyán. Namalována nebyla na základě přesných geografických podkladů, ale nejspíš podle jiné mapy, která zachycovala Německo a okolí. Zeměpisné zobrazení tvoří jen třetinu tisku. Cenná je zejména ilustracemi. Většina plochy je věnována erbům významných rodů a je plná nejrůznějších symbolů a dobových odkazů na politickou, kulturní a historickou realitu zachyceného území. U měst jsou například ikony koruny nebo štítu - autor tak rozlišoval mezi městy královskými a poddanskými. Podobně jsou odlišena města utrakvistická a katolická. Hrady jsou označené věžičkami a vísky prostými kolečky. Tisk zobrazuje také scény, které odrážejí dobovou atmosféru v Čechách. Jedna z nich například zachycuje vůz tažený koňmi z obou stran. Symbolizuje pravděpodobně náboženské rozpory v zemi. Rukopis byl Klaudyánem vytvořen v roce 1516. V lednu 1517 prověřovala norimberská rada, jestli obsah mapy není v rozporu s katolickou vírou a následně vyřezal Andreas Kaschauer arch na dřevěný štoček k tisku. Finální část výroby (tisk a kolorování) proběhla v Německu. Výroba nakonec přispěla k ukončení mezinárodní spolupráce a přiměla Mikuláše Klaudyána zřídit si v Mladé Boleslavi vlastní tiskárnu. Při jejím budování navázal na zkušenosti z Norimberka i dalších německých měst, čímž výrazně přispěl k rozvoji knihtisku v českých zemích. Biskupství litoměřické mapu vydalo již dříve tiskem a je k mání v recepci budovy kurie na Dómském náměstí 9. 

Biskupský pivovar U svatého Štěpána v Litoměřicíh získal ocenění na národní degustační soutěži Golden Bohemia. Zabodoval Pšeničný speciál. V minulém týdnu se v prostorách Klášterního pivovaru sv. Norberta na Strahově uskutečnilo slavnostní vyhlášení národní degustační soutěže Golden Bohemia. Je to jediná z tuzemských akcí zařazená mezi prestižní světové soutěže. Záštitu a podporu jí poskytuje European Beer Consumers Union (EBCU) - největší evropský svaz konzumentů piva, který působí v devatenácti zemích. „Náš pivovar se soutěže zúčastnil ve třech kategoriích s pěti vzorky a k naší velké radosti získal v kategorii pšeničných piv třetí místo se svým dvanáctistupňovým Pšeničným speciálem,“ popsal ředitel pivovaru Richard Kirbs. Další ocenění – „Stříbrnou korunu“ získal Biskupský pivovar U svatého Štěpána za umístění všech piv v rámci hodnocení celé soutěže. Ochutnat můžete přímo do pivovaru.  Pro letošní Vánoce chystá pivovar speciální pivo. Požehnat tuto várku se chystá v pravé poledne den před svátkem sv. Mikuláše biskup Stanislav Přibyl.  

Adventní koncert Ústeckého kraje zahájil adventní čas v cisterciáckém klášteře v Oseku. Uskutečnil se v předvečer první adventní neděle 29. listopadu a otevřel tak celou plejádu podobných setkání v regionu. V zaplněném kostele Nanebevzetí Panny Marie se pod barokními klenbami rozezněla duchovní hudba v podání Hudby Hradní stráže a Policie ČR pod vedením plukovníka Jana Zástěry. Spolu s nimi vystoupil teplický pěvecký sbor Collegium hortense. Program tvořil cyklus duchovních kantát České nebe, inspirovaný životy českých patronů a světců. Texty Marie Dolistové a hudební zpracování Jana Zástěry přenesly posluchače do atmosféry středověké zbožnosti, která se v Oseku spojila s obdobím adventního očekávání. Koncert se konal pod záštitou litoměřického biskupa Stanislava Přibyla. Dorazil na něj generální vikář Radek Jurnečka, který ve svém úvodním slově připomněl hostům slavnosti, že advent není jen časem příprav na Vánoce, ale i obdobím duchovního ztišení a naděje. Publikum tvořili nejen místní obyvatelé, ale i návštěvníci z širšího regionu. Vstup byl zdarma, což umožnilo účast i rodinám s dětmi, seniorům či handicapovaným.  Snímky Pavel Fekete 

Zádušní mši svatou za císaře a krále Karla IV. Sloužil den po výročí jeho úmrtí (29. listopadu 1378) spolu s kanovníky Kolegiátní kapituly nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Mše svatá za císaře římského a krále českého se tu slouží bez přerušení od Karlovy smrti – nezastavily jí husitské války, josefínské reformy ani dva totalitní režimy 20. století. Na přání samotného Karla IV. je nositelem této tradice Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše.  Hudebně mši svatou doplnil soubor Ludus musicus. „V dnešním světě, který bývá často fragmentovaný, je Karel inspirací i v tom, jak dokázal spojovat. Spojoval národy, spojoval kulturu se zbožností, spojoval politickou odpovědnost s osobní pokorou,“ uvedl v promluvě biskup Přibyl. Císař byl podle jeho slov vzdělaný, ale zároveň věděl, že moudrost nepřichází jen z knih, ale ze vztahu s Bohem. „Nebyl to panovník, který by stavěl jen pro slávu svého jména. Stavěl pro slávu Boha, jehož království chtěl na zemi alespoň v náznaku uskutečnit,“ připomněl biskup. Jak zdůraznil, poselství začínajícího adventu obsahuje tři klíčová slova: očekávání, obrácení a naděje. Očekávání nám připomíná, že Bůh přichází vždy jako dar, kterému je třeba udělat prostor. Obrácení znamená znovu nasměrovat svůj život k dobru, k pravdě, k pokoji. A naděje to je jistota, že Boží dobro nakonec vítězí. „Ať nám pohled na Karlův život pomůže i v tomto trojím adventním úkolu. Jeho pokora, jeho víra, jeho pracovitost i jeho vědomí odpovědnosti jsou pro nás výzvou, abychom také my stavěli ,duchovní pevnosti‘ ve svém životě – rodiny, společenství, vztahy, které budou stát na pravdě, pokoji a službě,“ řekl. Kapitulu na Karlštejně založil císař Karel IV. roku 1357 jako duchovní společenství kanovníků, kteří měli pečovat o liturgii v hradním kostele a kapli sv. Kříže. Kapitula byla pověřena nejen každodenní modlitbou a slavením mší, ale také střežením říšských korunovačních klenotů a ostatků, které Karel IV. na Karlštejn uložil.  Snímky Jakub Šerých / Člověk a Víra. Homilie biskupa je k dispozici zde. 

Začal advent, čtyřtýdenní příprava na Vánoce a období, kdy si věřící připomínají Kristův očekávaný druhý příchod na konci času. O první neděli adventní žehnali kněží v kostelích na severu Čech adventní věnce. Požehnání a rozsvícení se dočkaly jak věnce, které jsou součástí liturgického prostoru, tak i ty „domácí“, které přinášeli věřící. V katedrále sv. Štěpána je požehnal kanovník katedrální kapituly P. Jiří Hladík. „Advent nás zve, abychom otevřeli svá srdce pro Kristův příchod, abychom jej očekávali s čistou duší, se vzpřímenou hlavou. Ježíš je blízko každému člověku a advent je dobou přechodu do plnosti Boží lásky,“ uvedl P. Hladík v promluvě. (Událost zaznamenal i Litoměřický deník..) V Bohušovicích nad Ohří zaplnili místní lidé svými věnci jeden z bočních oltářů. P. Zdeněk Pius Vágner je při té příležitosti zval na roráty (ranní mariánskou bohoslužbu)  do kláštera v Doksanech (každou sobotu v 7.15).  V Jílovém u Děčína zapálil první svíčku na adventním věnci P. Pavel Hudousek. Ve fotogalerii naleznete také snímky z Mnichova Hradiště - vstup do adventu slavili spolu s celou církví farnosti po celé diecézi. Tradiční věnec se čtyřmi svícemi je svým způsobem adventní kalendář (nikoliv s 24 okýnky obvykle s čokoládovým překvapením, jak jej oceňují zejména děti). Svíce odměřují čtyřtýdenní období a postupně se zapalují:1. svíce – Prorocká (naděje)  Připomíná proroky, kteří ohlašovali příchod Mesiáše. Je znamením naděje a očekávání.2. svíce – Betlémská (víra)  Symbolizuje cestu do Betléma a víru, že se Boží slovo naplní.3. svíce – Pastýřská (radost)  Tradičně růžová – označuje radost z blížícího se narození Krista (Gaudete neděle).4. svíce – Andělská (pokoj)  Připomíná anděly, kteří zvěstovali pokoj lidem dobré vůle.Advent církev prožívá nejen jako přípravu na Vánoce (oslavu Kristova narození) ale také jako čas mezi dvěma příchody: mezi Kristovým narozením a jeho návratem na konci věků.  Proto se v liturgii střídá tón pokání (fialová barva, výzva k obrácení) s tónem radosti (Gaudete – 3. neděle adventní). Eschatologický rozměr připomíná, že křesťan nežije jen pro „jednu slavnost“, ale pro plnost Božího království. Adventní liturgie zdůrazňuje také Kristův druhý příchod na konci časů. Proto se čtou evangelia o bdělosti, o připravenosti, o soudci, který přijde ve slávě. Slovo advent pochází z latinského adventus – „příchod“. V rané církvi byl advent spojen s půstem a přípravou na křest, od 7. století se ustálil jako doba očekávání narození Krista. Adventní věnec se čtyřmi svícemi je mladší tradicí, rozšířenou od 19. století, symbolizující postupné přibližování se k Vánocům. Advent otevírá nový liturgický rok a vybízí k rozjímání, pokoji a očekávání Kristova příchodu. V lidové tradici se advent spojil s omezením zábav a v církvi pak se střídmostí a duchovní přípravou. Tu zdůrazňují také mariánské ranní mše za úsvitu – roráty. Během adventu se koná také celá dlouhá řada koncertů, které naleznete v kalendáriu Události z diecéze. Advent je podobně jako půst také obdobím pro almužnu, kdy věřící přispívají např. na Charitu a její projekty.  Snímky Jiří Nývlt, Antonín Fegyveres a Jana Chadimová / Člověk a Víra