Rok smíření v litoměřické diecézi

V pastýřském listu biskup připomíná, že 13. lednový den přesně před osmdesáti lety založili katolíci vyhnaní z někdejších Sudet společenství Ackermann-Gemeinde. Prakticky ihned začali usilovat o smíření v křesťanském duchu. 

Nápad věnovat rok 2026 smíření se zrodil na listopadové kněžské radě. Smíření by mělo zahrnovat jak odsun (vyhnání) Němců, tak i modlitby za všechno příkoří, které páchali Němci Čechům. „Sudetoněmecký Landsmanchaft se loni omluvil za to, co Němci udělali Čechům v předválečných letech. Silným impulzem pro mne byla znovu opakovaná omluva při loňském žehnání obnoveného kostela ve Verneřicích. Dotklo se mě to a jak stále opakuji: smíření není nikdy dost,“ zdůrazňuje litoměřický biskup. 

Jak říká, území litoměřické diecéze je stále neblaze poznamenané násilím a válkou i děním po ní. „To zlo je stále patrné. A nesmíme přehlížet, že se dělo i z české strany. Je to například masakr Němců v Postoloprtech, v Ústí nad Labem, kde sousedé Němce dokonce topili v požárních nádržích na náměstí nebo je házeli do Labe a stříleli na potkání,“ připomíná biskup.

Každý měsíc roku 2026  se na některých těchto místech uskuteční bohoslužba smíření. „Rád bych to dělal jako biskup této diecéze ve spolupráci s historiky, s místními autoritami, s ekumenou i se staršími bratry ve víře – tedy s židy,“ popisuje Stanislav Přibyl.

Dějiny podle jeho slov změnit nelze, ale je možné přispět k uzdravení, protože „předsudky přežívají a neochota o některých věcech mluvit, neochota přiznat si, že všichni jsme zhřešili, je tu stále.“ Upozorňuje také na trvalé společenské nebezpečí při uplatňování principu kolektivní viny, posuzování bližních podle národnosti, rasy či přesvědčení. „Rád bych, abychom byli ostražití a nedopustili opakování starých a poznaných chyb,“ uzavírá litoměřický biskup. 

Plánované akce Roku smíření

Pastýřský list k zahájení roku smíření.

Interview Plus na Českém rozhlase k tématu. 

Logo Roku smíření - horizontální

Logo Roku smíření - vertikální