Biskupové
dómský vrch
Dómský vrch je místem, kde se nacházelo na cca 6 ha původní knížecí přemyslovské hradiště, připomínané r. 1096, které zmizelo beze stopy. Kolem r. 1057 zde kníže Spytihněv II. založil kapitulu sv. Štěpána spolu s kostelem, což dosvědčuje tzv. Zakládací listina kapituly litoměřické, dochovaná v originále ve zdejším archivu. Prvním kapitulním proboštem byl Lanc, kterého jmenuje kronikář Kosmas v souvislosti s kandidaturou hodnosti biskupské, což dokládá jeho významné postavení.
Později na místě hradu byl vystavěn rybářský kostel sv. Jiří, uváděný r. 1387 a zbořený r. 1876. Sousední část hradiště byla připojena k městu a nově osídlována v letech 1253 a 1262 jako Nové Město, jehož středem se stal kostel sv. Václava. Po vzniku biskupství ve východní části návrší dal r. 1655 biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz základ k vybudování uzavřeného církevního areálu, rozkládajícího se na cca 3 ha vymezeného asi 750 m dlouhou hradební zdí se třemi branami. Hlavní severní brána z Dómské ulice pochází z r. 1662 a nese znak prvního biskupa Schleinitze s letopočtem 1662. Západní branka v barokním stylu je menší a východní je v dnešní podobě z r. 1808. V areálu se nachází katedrála sv. Štěpána, biskupská rezidence, kapitulní konzistoř (původně seminář z r. 1735 od Oct. Broggia), nové proboštství z r. 1886 a na jihu kanovnické domky z let 1674 a 1717.
Katedrála sv. Štěpána
Vznik se datuje k roku 1057. Tehdy za knížete Spytihněva tu byl postaven románský kostel, který byl později goticky přestavěn ve 14. století a zbořen v letech 1662-64. Bezprostředně poté byla v barokním stylu vystavěna v letech 1664-68 dnešní katedrála stavitelem italského původu. Stavby se zúčastnil též Domenico Orsi a pravděpodobně i Giulio Broggio. Katedrála byla vysvěcená roku 1681. Na vstupním portálu je znak biskupa Schleinitze a nad ním socha sv. Štěpána z roku 1700. Pod kamennou hlavní římsou najdeme znak biskupa Königsegga. Po stranách portálu se nacházejí sochy sv. Felixe a sv. Viktorina.
Interiér katedrály je bohatě vyzdoben v černé a zlaté barvě. Pět velkých oltářních obrazů maloval Karel Škréta. Další obrazy jsou mj. od Jana Czecha a J. P. Molitora. Barokní katedrála, ani předchozí gotický chrám, neměly původně věž. Ta byla vystavěna až v letech 1883-89 podle návrhu vídeňského architekta Heinricha Ferstela, litoměřickým stavitelem Franzem Sanderem na místě původní nízké barokní zvonice. Na spojovacím oblouku mezi katedrálou a věží se nachází osobní znak 14. litoměřického biskupa Emanuela Jana Schöbela.
Dómská farnost u sv. Štěpána >>>
Biskupská rezidence
Stojí na místě původních budov kapituly vzniklých v 11. století, přestavěných v 16. století renesančně. Dnešní budova rezidence byla postavena podle plánů Giulio Broggia v letech 1683-1701. Dvoupatrová budova je vybudována čelem k řece a vytváří spolu s katedrálou výraznou dominantu města, má osobý rizalit, je členěna pilastry a terasou, na sever jsou tu dvě mělká křídla. Je v ní umístěna kaple sv. Vavřince.
Biskupská konzistoř
Byla vystavěna v letech 1736-41 pro diecézní kněžský seminář barokním stavitelem Octavio Broggiem. Biskupský seminář byl otevřen již r. 1738. Úpravy proběhly po r. 1788, kdy na místo semináře byla zřízena biskupská konzistoř. Druhé patro bylo přistavěno až r. 1880. V nástavci se nachází socha sv. Jana Nepomuckého a nad vchodem je umístěn znak pátého litoměřického biskupa Mořice Adolfa Karla, vévody ze Sachsen-Zeitz. Zatím poslední oprava konzistoře proběhla v r. 1995.
Biskupství litoměřické bylo založeno bulou papeže Alexandra VII. ze dne 3. 7. 1655.
V roce 2005 jsme oslavili 350. výročí založení Biskupství litoměřického.
Hlavní patronka diecéze: sv. Zdislava
Spolupatroni: sv. Felix a sv. Viktorin
Katedrála sv. Štěpána