Pracovní zasedání zaměstnanců Biskupství litoměřického v Hejnicích
Zaměstnanci Biskupství litoměřického se ve dnech 18. a 19. března 2010 setkali na výjezdním pracovním zasedání v Hejnicích. V prostředí zdejšího Mezinárodního centra duchovní obnovy pro ně byly připraveny přednášky, prohlídka areálu s výkladem, mše svatá s biskupem Janem Baxantem v bazilice Navštívení Panny Marie i společná přátelská posezení.
Generální vikář P. Stanislav Přibyl se ve své přednášce věnoval základním pojmům křesťanství z pohledu katolické církve, hovořil zde o důvodech víry, liturgii, konkrétních okolnostech slavení i dějinách katolické církve. Další přednášející, P. Vladimír Málek, ředitel Pastoračního střediska při Arcibiskupství pražském, externí pracovník na Apoštolské nunciatuře a bývalý sekretář kardinála Miloslava Vlka, besedoval s účastníky setkání na téma Biskupská kurie - firma nebo rodina?
Ředitel Mezinárodního centra duchovní obnovy a duchovní správce římskokatolické farnosti Hejnice P. Miloš Raban provedl zaměstnance biskupství areálem bývalého františkánského kláštera, v němž centrum sídlí, a přilehlým poutním kostelem Navštívení Panny Marie včetně zdejší hrobky. Zdůranil, že hejnický kostel je strategickým místem litoměřické diecéze, místem se zvláštním geniem loci, kde v roce 1159 došlo podle legendy na přímluvu Panny Marie k zázračnému uzdravení těžce nemocné ženy a dítěte chudého řemeslníka a kam si chodí poutníci pro uzdravení.
Hejnice se postupně staly významným poutním místem (druhým největším v bývalé dunajské monarchii), přicházelo sem až 120 tisíc poutníků ročně.
Autorem projektu a stavitelem kláštera, který měl poskytnout poutníkům přístřeší a klid po cestě a jehož základní kámen byl položen roku 1692, byl pražský architekt italského původu Marcus Antonius Canevalle. Barokní chrám s dvojicí věží, postavený kolmo na původní gotický kostel, se stavěl podle plánů architekta Johana Bernarda Fischera z Erlachu, vysvěcen byl v roce 1725 v předvečer svátku Navštívení Panny Marie a je největším kostelem v severních Čechách. V roce 1936 u příležitosti výročí 725letého trvání hejnického poutního místa byl kostel povýšen na baziliku minor.
Vzácností kostela je soška madonky Mater formosa (tj. ušlechtilá matka spanilá), umístěná v pozlacené skříňce nad hlavním oltářem, a polní oltář Albrechta z Valdštejna z roku 1637.
Hejnická hrobka se skládá ze tří krypt. První dnes patří rodině Gallasů, za jejichž působení na Frýdlantsku dosáhl věhlas poutního kostela vrcholu, druhá rodině Clam-Gallasů a třetí františkánům, kteří sem byli v 17. století povoláni, aby tu poutníkům sloužili.
Po Sametové revoluci se podařilo díky úsilí P. Miloše Rabana zchátralý chrám i klášter obnovit. Vzniklo zde Mezinárodní centrum duchovní obnovy, nezisková příspěvková organizace Biskupství litoměřického. Od prosince loňského roku má MCDO samostatnou právní subjektivitu. I nadále bude nabízet programy zaměřené na obnovu duchovního, tělesného i duševního zdraví. Více informací na www.mcdo.cz.