Svatý Štěpán
Zamyšlení kanovníka Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích a dómského faráře P. Jiřího Hladíka O.Cr. o svatém Štěpánu.
Svatý Štěpán byl jeden z prvních sedmi jáhnů první křesťanské komunity v Jeruzalémě, který podle Skutků apoštolů neohroženě hovořil o vzkříšení Ježíše Krista. Byl ukamenován za tvrzení před synedriem, že jsou židé vinni Ježíšovou smrtí a že Ježíš je roven Bohu. Jméno Stefanos znamená řecky vítězný věnec, v přeneseném smyslu slova koruna.
Svatý Štěpán je hlavním patronem litoměřické diecéze. Pro sídelního biskupa, kapitulu i katedrálu, které nesou světcovo jméno, je 26. prosinec, svátek svatého Štěpána, významným dnem. Zdejší kapitula, založená před více než 950 lety, obdržela ostatky svatého Štěpána dokonce od arcibiskupa Martina Medka.
Všichni, kdo navštěvujeme litoměřickou katedrálu, máme stále před očima hlavní oltářní obraz Kamenování svatého Štěpána, jak jej namaloval význačný český barokní malíř Karel Škréta. Dílo znázorňuje scénu ze Skutků apoštolských - mučednickou smrt jáhna Štěpána.
Štěpán, plný Ducha Svatého, káže o Kristu nejen ukřižovaném, ale také vzkříšeném. V posledním okamžiku, kdy je odsouzen na smrt a kdy odpouští těm, kteří ho kamenují, říká: Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží (Sk 7,56). Tento mladičký jáhen má tu sílu, že nemyslí na smrt, ale vidí otevřená nebesa a Krista, k němuž směřuje.
Na obraze je z jedné strany znázorněn anděl, jenž nese věnec znamenající vítězství - a také Štěpánovo jméno. Ne vítězství zbraní, ale vítězství ducha. Štěpán vidí Krista vzkříšeného a sám má na tom podíl. Svou orientací života nám říká: Jestliže Kristus nevstal z mrtvých, je marná naše naděje. A svou mučednickou smrtí dosvědčuje, že Pán vstal z mrtvých a že jednou budeme vzkříšeni.
Je zajímavé, že svátek svatého Štěpána byl přiřazen k vánoční době již od pradávna, aby byl zdůrazněn jeho význam. Už jako dítěti mi připadalo zvláštní, že po biblických čteních - o narození Páně, klanění pastýřů a také po vší té romantice a pastorální idyle, kterou lidé Vánoce přikrášlili, najednou o druhém svátku vánočním slyšíme o ukamenování, o smrti, ale také o vítězství nad smrtí... A v tom je právě hluboký duchovní význam.
Zvykli jsme si dívat se na Vánoce pohledem, který lidé těmto svátkům dali - jesličky, koledy a taková ta vánoční atmosféra, jak ji chtějí zažít lidé přicházející do kostela jednou za rok. Ale Boží syn, vtělené Boží Slovo, se narodil do chudoby betlémské jeskyně - nejdřív nepřijat - do stáje, kde už asi velká romantika nebyla. Najednou prožíváme to úžasné Boží snížení k člověku, fakt, že se Kristus nerodí v paláci, ale v naprosté chudobě, aby ukázal lásku Boží a to, že přijímá úděl člověka. Vidíme, že Štěpán k tomu patří. U něj se ukazuje, že přijímá Krista jako Boha a člověka, jako toho, který přijal lidskou přirozenost, zemřel za nás, ale také vstal z mrtvých.
Jednou jsem v mládí dostal od řádových sestřiček voskové jezulátko, které leželo na kříži, což je motiv mnohokrát znázorňovaný ve výtvarném umění. Značí, že už v jeslích leží budoucí Kristův kříž. A proto má svátek svatého Štěpána ve vánočním svátečním okruhu své místo a nám připomíná cíl našeho života - tak jako on patřit na otevřená nebesa a říci si: Ten, který se pro nás narodil, za nás zemřel, vstal z mrtvých. Ježíš Kristus je náš cíl, se kterým se máme setkat po ukončení adventu našeho života.
Vznik katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích se datuje k roku 1057. Když kolem tohoto roku založil kníže Spytihněv II. kolegiátní kapitulu u kostela sv. Štěpána, byl to zřejmě již kamenný kostel, protože zakládací listina o něm hovoří jako o bazilice. Románský kostel, jenž byl později ve 14. století goticky přestavěn, byl v letech 1662-64 zbořen. Bezprostředně poté byla ve stylu raného baroka vystavěna v letech 1664-68 stavitelem italského původu dnešní katedrála. Stavby se zúčastnil též Domenico Orsi a pravděpodobně i Giulio Broggio. V katedrále je umístěn soubor vzácných obrazů významného českého malíře Karla Škréty, který vznikl na zakázku prvního litoměřického biskupa Maxmiliána Rudolfa Schleinitze. Tři z nich, včetně hlavního oltářního obrazu Kamenování svatého Štěpána, byly nyní restaurovány a od listopadu letošního roku jsou vystaveny na pražské výstavě Karel Škréta (1610-1674): Doba a dílo, která probíhá v termínu 26. listopadu 2010 - 10. dubna 2011 ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu.