Velikonoce 2018: Velkopáteční obřady

Na Velký pátek dne 30. března 2018 biskup litoměřický Mons. Jan Baxant pronesl v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích tuto homilii:

Bratři a sestry,

homilie, promluva při Památce Umučení Páně, při Velkopátečních obřadech, má být velmi stručná, skromná a střízlivá. Žádný kazatelský patos! Kazatelem je totiž v první řadě Kristus, a On nikdy nebyl mnohomluvným řečníkem, ani přednášejícím profesorem. Leckdy svá kázání ani nedokončil s poznámkou: kdo má uši, slyš. Chceš-li pochopit, pochop. Těsně před svou smrtí, sice v časové tísni, ale přesto klidně vyslovil ještě několik slov „na rozloučenou“. Je to oněch známých, v hudbě i literatuře umělecky zpracovaných, protože tak působivých, sedm posledních slov, resp. sedm posledních vět. Nahý, zneuctěný kazatel káže z kazatelny kříže:

1/ „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí!“  Ježíš omlouvá své vrahy podobně, jak to později udělal i sv. Štěpán. Odpuštění není zkratkovité ani slabošské řešení. Je to výraz velkorysé lásky. Bůh pro odpuštění nemá jiný důvod než lásku.

2/ „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ Ono „dnes“ není vymezením radostného jen jediného dne. To znamená: ode dneška a natrvalo budeš šťastný se mnou a s tak mnohými v nebeském domově u našeho společného Otce.

3/ „Ženo, hle, tvůj syn!" Tak jako syn potřebuje mít matku, tak matka syna, dceru, dítě. Pro rodiče jsou děti nikoliv náhražkou za potěšení, jež nabízí tento svět, ale pravým bohatstvím, jen stěží vyčíslitelným. Stejně tak pro každé dítě, tedy i pro každého z nás, jsou rodiče těmi, bez kterých bychom neexistovali.

4/ „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ Tato těžká otázka není a nemůže u Pána Ježíše být výrazem zoufalství, ale vyjádřením stavu, ve kterém se nalézá: palčivá je bolest výkupného utrpení a je blízká takové tísni zoufalé lidské duše, jež je tragicky zklamaná opuštěností od nejbližších.

5/ „Žízním.“ Vyprahlost je nevídaná, jen těžko představitelná. Ježíšova žízeň nemůže být překlenuta nápojem, ani nabízeným octem. Kristus žízní po naší spáse, žízní po našem věčném životě.

6/ „Dokonáno jest.“ Pravá oběť, tedy oběť nepředstíraná, má hodnotu jen tehdy, pokud je dokončena, dokonána. Do posledního výdechu a poslední kapky krve. Nic Ježíši nezbylo, nic si neponechal pro sebe. Všechno odevzdal.

7/ „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha." Ježíš je v nejtěžší chvíli, zcela vyčerpán. Není však zničen jedinečný a trvalý projev jeho důvěry k Otci: svěřit se Mu, Tomu, který dopustil, ale neopustil.

Na Velký pátek 30. března 2018 také litoměřický biskup Mons. Jan Baxant konal křížovou cestu na Ostrém u Úštěku. Litoměřický biskup již tradičně na tuto velkopáteční křížovou cestu zve rodiny s dětmi, ale i všechny ostatní, kteří se s ním u jednotlivých zastavení mohou zamyslet nad obětí našeho Pána Ježíše Krista. Jednotlivá zastavení i kaple na vrchu Ostrém jsou postupně v posledních letech opravovány.

Fotogalerii z letošní Velkopáteční křížové cesty na Ostrém u Úštěku si můžete prohlédnout zde