Promluva litoměřického biskupa při biřmování v Příchovicích

Milena Davídková 12.června 2019

Neděle 9. června 2019, kostel sv. Víta v Příchovicích

Sk 2,1-11, Řím 8,8-17, Jan 14,15-16.23b-26

Bratři a sestry v Kristu, milí biřmovanci, drazí mladí přátelé,

dnešní den Letnic, Hodu Božího svatodušního, je snad nevhodnějším dnem pro udělování svátosti biřmování. Velice mě těší, že tuto svatodušní slavnost mohu prožít spolu s vámi se všemi. S Vámi, milí otcové, týmoví spolupracovníci a drazí mladí přátelé, Vámi všemi, kteří biřmovance doprovázíte a těšíte se z nich, a především s Vámi, milí biřmovanci, kandidáti a kandidátky svátostného utvrzení v křesťanské víře. Od mnohých z Vás, ne-li téměř ode všech, jsem v uplynulých dnech dostal dopisy, možno říci žádosti o udělení svátosti biřmování. Spíše však, a tak jsem to chápal a radoval se z toho, to byla Vaše upřímná mladistvá vyznání a odhodlanost patřit Kristu a sloužit svým opravdovým křesťanským životem druhým lidem v poznávání Spasitele Ježíše Krista. Upřímně Vám všem sděluji, že Vaše korespondence mě značně potěšila a povzbudila v mé pastýřské službě. Děkuji Vám všem i za modlitby, které mi slibujete a kterých si vážím stejně tak, jako papež František, když nás o modlitby prosí. Však jsem Vám to řekl při našem mimořádném setkání právě s ním v Římě na Svatopetrském náměstí: Svatý otec mi po našem soukromém rozhovoru řekl: „Prega per me!“ Modli se za mne! Jistě Vy, kteří jste měli tu úžasnou příležitost se naší římské pouti účastnit osobně, stále, jako já, vzpomínáte na chvíle nezapomenutelné. Pamatujme však, že to všechno, co se nám tehdy vrývalo do pamětí a srdcí, se stalo pokladem, ze kterého musíme rozdávat těm, na které se místo v autobusu nedostalo, nebo se s námi na tuto pouť nemohli z jakéhokoliv důvodu vydat. Nezapomeňme ani na ty, které nám dobrý Bůh poslal do cesty jako dobrodince a pomocníky. Myslím zde na vzácné a milé sestry kamiliánky a jejich srdečnou dobrotu i na oba řidiče autokaru, jež Vás na všech úsecích cesty bezpečně vozili a dovezli zpět do naší vlasti.

Mohli bychom v našich vzpomínkách jistě pokračovat, ale je třeba, abychom se zadívali na biblické texty dnešní velké slavnosti. Ze čtení z knihy Skutků apoštolů by nám nemělo uniknout dvojí poznamenání: Kristovi přátelé byli společně pohromadě, byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit. Značný důraz je zde kladen na společenství křesťanů: být pohromadě, držet spolu, vzájemně se podpírat, snášet břemena jeden druhého, plakat s plačícími a radovat se s radujícími. Tedy pravý opak rivality, nesnášenlivosti, svárů, závistí a žárlivostí! Až po mnohdy nesnadném překonání překážek zla, až potom se může rozhořet oheň ducha Božího, abychom jako tehdy o Letnicích planuli nadšením a odhodlanou věrností pro věc Kristovu. Jak zcela zásadní je pak srozumitelná mluva těch, kteří si rozumějí právě proto, že jsou křesťané, následovníci a následovnice Ježíše. Taková mluva je pak srozumitelná i těm, kteří by zatím ještě stáli mimo.

Sv. Pavel nás v listě Římanům ujišťuje, že hřích je smrt, ale také, že Duch Ježíše Krista nás z hříchů může vysvobodit, pokud se nenecháme ničit záludnostmi těla či jinými nebezpečnými prchavými lákadly a svody. Budeme žít, když sami nad sebou zvítězíme. Sílu k vítězství nám dá Boží Duch a vědomí, že jsme Božími dětmi a smíme k Bohu odvážně i oprávněně volat: „Abba, Otče!“

Dnešní Janova evangelní lekce zdůrazňuje jedno velice zásadní pravidlo křesťanského života, ke kterému se, drazí biřmovanci, jako dospělí a zodpovědní křesťané vlastně zřetelně hlásíte právě dnes, kdy přijímáte svátost biřmování: milovat Krista znamená zachovávat jeho přikázání. Milovat Krista znamená přijmout jeho slovo, jeho zásady, jeho rady, jeho pokyny za své. Však dobře víte z dějin naší katolické církve, ve skutečnosti z dramat prožívání křesťanství u jednotlivých členů našeho církevního společenství, že lidé nás sledují, a bylo tomu tak vždycky. Stávalo se a stává se i dnes, že naši bratři a sestry, dosud nepatřící do rodiny křesťanů, nám často oprávněně vyčítají, že sice něco hezkého říkáme a slovně vyznáváme, ale že podle toho sami nežijeme. Na věrohodném, a tedy důsledném a současně i radostném našem křesťanském svědectví života s Kristem a podle Krista, závisí renomé celého Ježíšova tak ušlechtilého odkazu a díla pro spásu všech lidí. V sázce je mnoho! Velmi na Vás, drazí mladí biřmovanci, a na nás na všech křesťanech, opravdu velice, záleží!

Váš + Jan

69763

Foto: Dominik Faustus

Více fotografií si můžete prohlédnout ve fotogalerii