Adventní pozdrav

Chvála Kristu, chci Vás oslovit v tomto mlžném čase, kdy význam adventu, zdá se, přesahuje roky minulé. Předně Vám přeji plnost Božího požehnání v nelehké a odpovědné službě, ke které si Vás náš Pán povolal. Poslední dobou jsme se setkávali nemnoho. Vážím si společných chvil, které jsou povzbuzením k další cestě. Cena těchto setkání se nutně odvíjí od společně slavené liturgie a spočívá v communiu, ve sdílení se. Jsem velmi vděčný otci biskupu Janovi i otci Martinovi, generálnímu vikáři, za jejich podporu nám všem. Dovolím si k pozdravu připojit svůj pohled na některé procesy současnosti. Postmoderní doba přinesla více změn, než jsme si často ochotni připustit. Nejsou to prudké změny, u kterých zpozorníme. Jsou plíživé, ale výrazné. Svým nebezpečím si nezadají s bitevními poli. My jsme často v roli pomyslné žáby v zahřívané vodě, která nerozpozná včas možná ohrožení. V čase tekuté modernity mnohé základní hodnoty, instituty a identity tají rychleji, než sníh posledních zim. Mějme na paměti, že Ti, které nám Pán svěřil, mohou být vystaveni těmto podivným tlakům vnějším a bohužel někdy i vnitřním. Proto je třeba je připravit ve smyslu jasného definování učení církve bez vágních mezer, umožňujících svévolné a často i mylné výklady. Dům, který nemá pevné základy, spadne při náporu vod a větrů. My jsme odpovědni za to, aby nám svěření obstáli ve zkouškách tohoto věku, stojíce na skutečné skále, tj. církvi a učení našeho Pána. Pokud budou náležitě připraveni, neuhnou stojíce pod náporem v řece zmatení. Obstojí byvše vystaveni mnohým nebezpečím, tlakům, především od těch, kdož zaměňují tmu za světlo a světlo za tmu. Ještě jednou přeji všem pokojný sváteční čas.

Mgr. Jan Hedvík+ jáhen