Smíření je cesta vpřed – Versöhnung ist ein Weg nach vorn

Milí poutníci, bratři a sestry,

Liebe Pilgerinnen und Pilger, Brüder und Schwestern,

právě dozněla slova evangelia, v němž jsme slyšeli Mariino Magnificat. Je to zpěv, který oslavuje Boha za jeho věrnost a za podivuhodné činy, které mění osudy lidí. Pyšní, sytí a mocní ztrácejí svou pozici, pokorní, hladoví a ponížení dostávají od Boha důstojné místo a život. Současně v tomto chvalozpěvu Maria oslavuje Boží věrnost, protože ten, který něco slíbil Abrahámovi a jeho potomkům, to nyní vyplňuje. Maria se nazývá služebnicí Páně, ví, že ji budou blahoslavit všechna pokolení. A to všechno proto, že Bůh je mocný a jeho jméno je svaté.

Gerade sind die Worte des Evangeliums verklungen, in denen wir Marias Magnificat gehört haben. Es ist ein Lied, das Gott für seine Treue und für seine wunderbaren Taten preist, die das Schicksal der Menschen verändern. Die Stolzen, Satten und Mächtigen verlieren ihre Position, die Demütigen, Hungrigen und Geringen erhalten von Gott einen würdigen Platz und ein würdiges Leben. Gleichzeitig preist Maria in diesem Lobgesang Gottes Treue, denn derjenige, der Abraham und seinen Nachkommen etwas versprochen hat, erfüllt es nun. Maria nennt sich Magd des Herrn, sie weiß, dass alle Generationen sie preisen werden. Und das alles, weil Gott mächtig ist und sein Name heilig ist.

I my dnes 13. ledna 2026 ve 4 hodiny ráno tady ve Filipově jsme právě proto, že sdílíme tento postoj Panny Marie. Vyznáváme, že Bůh je mocný, svatý a věrný. Radujeme se z toho, že se jeho spása projevuje v našich životech a životech lidí kolem nás. Chceme být u toho a být součástí toho. Dáváme se Pánu do služby a očekáváme jeho pozornost a pomoc v situacích, na něž nestačíme i podporu v těch životních okolnostech, které jsme schopni ovlivnit vlastní snahou alespoň trochu.

Auch wir sind heute, am 13. Januar 2026, um 4 Uhr morgens hier in Philippsdorf, gerade weil wir diese Haltung der Jungfrau Maria teilen. Wir bekennen, dass Gott mächtig, heilig und treu ist. Wir freuen uns, dass sich sein Heil in unserem Leben und im Leben der Menschen um uns herum zeigt. Wir möchten dabei sein und ein Teil davon sein. Wir stellen uns in den Dienst des Herrn und erwarten seine Aufmerksamkeit und Hilfe in Situationen, in denen wir nicht ausreichen, sowie Unterstützung in den Lebensumständen, die wir durch unsere eigenen Anstrengungen zumindest ein wenig beeinflussen können.

Dnes přicházíme s poděkováním za 160 let poutí sem na toto místo, za 100 let od chvíle, kdy tento kostel byl prohlášen papežskou bazilikou. Jsme tu také pro to, že před 80 lety právě dnes se hrstka katolíků v Mnichově rozhodla, že nechce odplácet zlým za zlé, ale že doufá v nový začátek podle slov Panny Marie pronesených k Magdaleně Kade: „Mé dítě, od nynějška se to bude uzdravovat.“ Co? Obrovské rány zasazené Němci Čechům a Čechy Němcům. Národnostní napětí v tomto kraji, nacismus, válka a po válce vyhnání Němců. Každý z těchto kroků přinášel tomuto kraji a lidem, kteří zde žili a žijí, mnoho utrpení. Odplata za odplatu, zub za zub, oko za oko, padni komu padni. Tehdy ti katolíci v Mnichově založili Oráčovu obec – Ackermann-Gemeinde, společenství, které si dalo za úkol vnést do tak zraněných česko-německých vztahů smíření. Mnozí tomu zasvětili celý svůj život a já jim chci nyní vyjádřit svou vděčnost.

Heute kommen wir mit Dankbarkeit für 160 Jahre Wallfahrt an diesen Ort, für 100 Jahre seit der Erklärung dieser Kirche zur Papstbasilika. Wir sind auch hier, weil vor 80 Jahren, genau heute, eine Handvoll Katholiken in München beschlossen hat, Böses nicht mit Bösem zu vergelten, sondern auf einen Neuanfang zu hoffen, gemäß den Worten der Jungfrau Maria an Magdalena Kade: „Mein Kind, von jetzt an heilt‘s.“ Was? Die Deutschen haben den Tschechen und die Tschechen den Deutschen enorme Schläge versetzt. Nationale Spannungen in dieser Region, Nationalsozialismus, Krieg und nach dem Krieg die Vertreibung der Deutschen. Jeder dieser Schritte brachte dieser Region und den Menschen, die hier lebten und leben, viel Leid. Vergeltung für Vergeltung, Zahn um Zahn, Auge um Auge, egal wem es trifft. Damals gründeten die Katholiken in München die Ackermann-Gemeinde, eine Gemeinschaft, die es sich zur Aufgabe gemacht hatte, Versöhnung in die so verletzten tschechisch-deutschen Beziehungen zu bringen. Viele haben ihr ganzes Leben diesem Ziel gewidmet, und ich möchte ihnen jetzt meine Dankbarkeit aussprechen.

Smíření je ale cesta vpřed a v tomto smyslu není nikdy hotové. Proto jsme tu nyní my, abychom o smíření usilovali. O smíření historických křivd, ale také o smíření s těmi, s nimiž žijeme dnes. Pokud není na světě pokoj, pokud není na světě zdrávo – a že není – tak to všechno začíná v srdci každého z nás. Prosme tedy Krista na přímluvu Panny Marie, abychom vždy dbali na to, že bližní si zaslouží úctu a požehnání a abychom byli připraveni se omluvit a usmířit tam, kde žijeme: v rodině, v zaměstnání, v obci, ve farnosti, v národě. Chtějme být podle vzoru Panny Marie služebníky a služebnicemi Páně, kteří doufají v jeho věrnost, ale také v to, že je schopen proměnit svět kolem nás a především nás samotné. Nestačíme na to sami, ale s Boží pomocí se to může podařit. Pokud budeme žít v postoji smíření, i k nám bude moci Panna Maria promluvit oněmi slovy plnými útěchy, kterými oslovila a uzdravila Magdalenu Kade: „Mé dítě, od nynějška se to bude uzdravovat“, protože se opravdu začne něco dít. Tato slova jsou skutečně slova naděje, která potřebujeme slyšet my i svět kolem nás.

Versöhnung ist jedoch ein Weg nach vorn und in diesem Sinne niemals abgeschlossen. Deshalb sind wir jetzt hier, um uns um Versöhnung zu bemühen. Um Versöhnung für historische Ungerechtigkeiten, aber auch um Versöhnung mit denen, mit denen wir heute zusammenleben. Wenn es keinen Frieden auf der Welt gibt, wenn es nicht gut um die Welt steht – und das ist der Fall –, dann beginnt alles im Herzen eines jeden von uns. Bitten wir also Christus durch die Fürsprache der Jungfrau Maria, dass wir stets darauf achten, dass unsere Nächsten Respekt und Segen verdienen, und dass wir bereit sind, uns zu entschuldigen und zu versöhnen, wo wir leben: in der Familie, am Arbeitsplatz, in der Gemeinde, in der Pfarrgemeinde, in der Heimat. Lasst uns nach dem Vorbild der Jungfrau Maria Diener und Dienerinnen des Herrn sein, die auf seine Treue hoffen, aber auch darauf, dass er in der Lage ist, die Welt um uns herum und vor allem uns selbst zu verändern. Allein sind wir dazu nicht in der Lage, aber mit Gottes Hilfe kann es gelingen. Wenn wir in einer Haltung der Versöhnung leben, kann die Jungfrau Maria auch zu uns mit den tröstlichen Worten sprechen, mit denen sie Magdalena Kade angesprochen und geheilt hat: „Mein Kind, von jetzt an heilt‘s“, denn dann wird wirklich etwas geschehen. Diese Worte sind wahrhaftig Worte der Hoffnung, die wir und die Welt um uns herum hören müssen.

† Stanislav Přibyl, biskup litoměřický, Bischof von Leitmeritz

Snímky Člověk a Víra