2. února - Svátek Uvedení Páně do chrámu (Hromnice)

Svátek Uvedení Páně do chrámu (lidově Hromnice) se slavil v Jeruzalémě již v pátém století. V Římě je tento svátek známý od sedmého století pod názvem Setkání. Od desátého století se objevuje v liturgických knihách západní církve název Očišťování Panny Marie. Současný název Uvedení Páně do chrámu znovu připomíná, že se jedná především o svátek Ježíše Krista.

Svátek připomíná událost z evangelií, kdy Ježíšova matka Maria přinesla podle židovského obyčeje svého syna čtyřicátého dne po narození do jeruzalémského chrámu, aby jej zasvětila jako prvorozeného Bohu. Zde se setkala s prorokyní Annou a spravedlivým Simeonem, který Ježíše nazval „Světlem k osvícení národů“.

Od tohoto Simeonova proroctví o Ježíši-světle pochází zvyk, který se začal šířit zřejmě od jedenáctého století. V tento den se světily svíčky, tzv. „hromničky“, které se pak dávaly během bouřek zapálené do oken a měly spolu s modlitbou ochránit stavení i jeho obyvatele.

Tímto dnem se také sklízejí betlémy z chrámů, pokud ještě zůstaly v zadní části kostela.

Tento svátek je spojován také s ochotou zasvětit svůj život poslání, které člověk dostává. V katolické církvi se tento svátek slaví i jako Den zasvěceného života (tj. řeholníků a řeholnic, ale i všech, kdo svůj život, podle církví schválených pravidel, zasvětili Bohu).

S použitím textů: Denní modlitby církve a Wikipedie 

Obětování Páně z kostela sv. Petra a Pavla v Hochfeldenu v Alsasku olej na plátně 19. století

(Zdroj: Wikipedia)