70 let od Akce K

V noci z 13. na 14. dubna 1950 přepadly policejní ozbrojené složky s podporou Lidových milicí kláštery sedmi nejpočetnějších mužských řeholí v Československu a odvezly řeholníky do předem určených internačních táborů, na které byly přeměněny největší klášterní komplexy. Tím začala Akce K (jinak též známá jako bartolomějská či barbarská noc) zaměřená na faktickou likvidaci mužského řeholního života v komunistickém Československu. O dva týdny později pak následovaly zbývající mužské kláštery a v srpnu a září přišly na řadu i ženské řehole.

V litoměřické diecézi tehdy bylo přes 20 mužských a takřka stejný počet ženských řeholních domů. Na jejím území byly – zřejmě s ohledem na specifika příhraniční oblasti – zároveň zřízeny tři tzv. centralizační kláštery, kam byli řeholníci sváženi. Jednalo se o Bohosudov, Hejnice a Osek. Nadto se klášter těšitelů v České Kamenici stal „přeškolovacím střediskem“, kde měli být spolehlivější řeholníci formou intenzivních kurzů „převychováni“, aby mohli nastoupit do běžné farní duchovní správy.

Při Akci K bylo celkově postiženo 247 mužských a 670 ženských klášterů s 2528 řeholníky a 11 896 řeholnicemi. Ačkoliv nikdy nebyl vydán oficiální zákaz působení mužských řádů na území Československa, fakticky nebyla jejich činnost možná. Likvidace ženských řeholí nebyla tak razantní, neboť služby řeholních sester bylo třeba v četných zařízeních, přesto bylo i jim zapovězeno přijímat novicky a byly tak fakticky režimem určeny k vymření. Čtyři desetiletí velice omezené činnosti formují náš řeholní život až do dnešních dnů.
Mgr. Martin Barus 

Článek k 70. výročí Akce K v litoměřické diecézi byl publikován v prvním letošním čísle diecézního časopisu Zdislava (1/2020, str. 10–12).