Beseda s biskupem Janem Baxantem o nové evangelizaci

O nové evangelizaci, která byla letos v říjnu tématem biskupské synody ve Vatikánu, besedoval se zájemci v pondělí 12. listopadu 2012 litoměřický biskup Jan Baxant. Setkání se konalo po večerní bohoslužbě v budově děkanství v Litoměřicích.

Informace tu zněly z úst nejpovolanějších. XIII. řádného generálního shromáždění Synody biskupů, které probíhalo ve Vatikánu ve dnech 7. - 28. října 2012, se Mons. Jan Baxant účastnil coby zástupce České republiky.

„Byly to tři týdny křesťanských setkání s lidmi z celého světa, tři týdny společných rozhovorů, ze kterých vyplynulo, že křesťanství má obrovskou dynamiku. Z každé národní biskupské konference (z každého státu světa) byl na synodu vyslán alespoň jeden delegát. Celkem to byly čtyři stovky lidí, které denně jednaly, zazněly zde čtyři stovky příspěvků jednotlivých delegátů. Byly zásadně o tom, jak vypadá situace křesťanské víry v té které zemi a co by se mohlo udělat pro to, aby se křesťanská víra šířila, řekl biskup.

Nová evangelizace, jak zdůraznil, není žádný nový projekt. Je to výzva k tomu, abychom hledali nové metody, styly pro šíření křesťanské víry. Každý delegát tedy poreferoval o situaci ve své zemi a navrhl řešení.

„Já jsem hovořil především o dvou věcech. Jednak o tom, že Česká republika je země odkřesťanštělá. To je realita - s tím, že to není nic negativního. Je to stav, nad níž se chceme zamýšlet, a nás křesťany nutí k tomu, abychom pro Pána Ježíše konečně udělali něco pořádného. Musíme především křesťansky žít! zdůraznil biskup.

„Synoda byla o prohloubení, zopravdovění našeho křesťanského života. Nová evangelizace je nová metoda - metoda pořádku, disciplíny, opravdovosti, důslednosti, je to řád. Je to styl - styl přátelství, laskavosti, bratrskosti, řekl Mons. Baxant. Biskupové, jak uvedl, zmiňovali, že my křesťané máme mnoho příležitostí, ne však všechny využíváme a z křesťanského způsobu života ustupujeme.

„Mluvil jsem rovněž o naší diecézi, o které se často mluví jako o poušti - že je to kamenolom Páně. Nemyslím, že je ztracená. Toto spáleniště má ještě doutnající uhlíky a někdo je musí rozfoukat, aby vydaly teplo a oheň.  To je úkol nových evangelizátorů, a tím je každý křesťan, poukázal biskup.

Jak řekl, zazněla zde řada zajímavých podnětů.

Na synodě se ale také mluvilo o charitě (která má být zřetelnou tváří Kristovy církve a která mnohde je bez charitního ducha, tzn. kdy člověk udělá něco z dobroty srdce, z lásky, bez peněz...), o rodinách (o tom, že projevem křesťanství je podpora rodiny, aby její členové byli nositeli Kristova evangelia), o zasvěceném životě...

Setkání s biskupem v milém, domácím prostředí fary se konalo na pozvání zdejšího děkana Józefa Szeligy. V druhé části besedy biskup Jan odpovídal na dotazy přítomných. Večer nakonec vyústil v živou diskusi. Beseda, která začala zhruba v 18.45 hodin, končila ve 22.20 hodin.