Biskup Jan Baxant si připomněl ukřižování Ježíše Krista u kříže na Radobýlu, velkopáteční obřad se konal večer v katedrále

Na Velký pátek dopoledne (2. dubna 2010) vystoupal litoměřický biskup Mons. Jan Baxant na vrchol kopce Radobýl u Litoměřic, aby se spolu s věřícími u zdejšího kříže zamyslel nad smyslem Ježíšovy smrti na kříži.

Na tři kilometry vzdálený Radobýl se vydal z biskupské rezidence pěšky. Jak zmínil, poprvé na tento kopec vystoupal před 42 lety, tehdy jako student prvního ročníku bohoslovecké fakulty v Litoměřicích.

U kříže na jeho vrcholu si pochvaloval, že se shromáždění účastní i děti. „Byla radost poslouchat je při cestě sem a dozvědět se, co všechno znají, poukázal na křesťanskou výchovu v rodinách. „Maminka nám vždy říkávala, že společná modlitba nebe proráží. Já k tomu po letech říkám, že modlitba dětí proráží nebesa na sto procent, řekl biskup a vyzval všechny přítomné ke společné modlitbě za obyvatele tohoto kraje, celé diecéze a za sebe navzájem.

Hlavní liturgický obřad Velkého pátku probíhal v podvečer v katedrále sv. Štěpána a účastnil se jej také apoštolský nuncius v České republice Mons. Diego Causero.

Velký pátek je prvním dnem velikonočního tridua. Pro liturgii není Velký pátek dnem smutku a pláče, nýbrž dnem zamyšlení nad krvavou obětí Ježíše, která je zdrojem spásy. Církev oslavuje vítěznou smrt Pána. Podle starodávné tradice neslaví církev o Velkém pátku eucharistii. Základním a obecným prvkem liturgie tohoto dne je hlásání slova. Obřad se skládá ze tří částí: z bohoslužby slova se třemi čteními, mezi nimiž jsou i pašije (vyprávění o Ježíšově utrpení a smrti; Jan 18,19), z uctívání kříže a ze svatého přijímání. Protože se neslouží mše svatá, oltář je zcela holý; bez kříže, bez svícnů a bez pokrývek. Kromě toho je Velký pátek dnem přísného půstu.

Z knihy 365 dní s Benediktem XVI., kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství:

Velký pátek je dnem, který nám připomíná utrpení, ukřižování a smrt Ježíše Krista.

Liturgie církve na tento den neustanovila slavení mše svaté; křesťanské společenství se shromažďuje, aby rozjímalo nad velkým tajemstvím zla a hříchu, které sužují lidstvo, a také aby ve světle Božího slova a s pomocí výmluvných liturgických úkonů prošlo utrpením Páně, které nás z tohoto zla vykoupilo. Po přečtení zvěsti o umučení Páně se shromáždění věřící modlí za všechny potřeby církve a světa, uctívají svatý kříž a přijímají eucharistii, při níž se podávají hostie, které byly předem uchovány ze mše „in Coena Domini z předešlého dne. (Generální audience, 19. března 2008)