Červená středa: Kdo dnes ničí může být zítra nástrojem naděje

Do hlavního chrámu litoměřické diecéze přišli věřící z několika křesťanských komunit z města a širšího okolí, například z Lovosic.

Husité, metodisté, evangelíci a katolíci se společně modlili za většinu věřících na světě, kteří na rozdíl od pokojného prostoru uprostřed Evropy, zažívají pronásledování.

V rozporu s obvyklým katolickým usedáním do lavic „zezadu“, obsadilo ekumenické společenství křesťanů ty přední. Vznikla tak navzdory rozlehlému baroknímu prostoru a komorního shromáždění poměrně intimní atmosféra.

Bohoslužbu zahájil generální vikář P. Radek Jurnečka, na kterého navázal evangelický farář Benjamin Roll. „Je to závažná realita naší doby: většina lidstva žije v autoritářských režimech. V 62 státech dochází k závažnému porušování lidských práv, včetně náboženské svobody. Nejsme tomu lhostejní. Trápí nás to. A tak se přidáváme k této mezinárodní akci na připomínku prolité krve,“ uvedl.

Četl se úryvek ze Skutků apoštolů:

„Saul schvaloval, že Štěpána zabili. Tehdy začalo kruté pronásledování jeruzalémské církve; všichni kromě apoštolů se rozprchli po Judsku a Samařsku. Zbožní muži Štěpána pochovali a velmi nad ním truchlili. Saul se však snažil církev zničit: pátral dům od domu, zatýkal muže i ženy a dával je do žaláře. Ti, kteří se z Jeruzaléma rozprchli, začali kázat evangelium všude, kam přišli. Skutky 8, 1 - 4

Na čtení z Písma navázal kazatel Církve československé husitské Martin Chynoranský. „Proč tu dnes všichni jsme? Odpověď je již v názvu této katedrály. Diákon Štěpán byl prvním křesťanským mučedníkem, pronásledovaným, ukamenovaným, který ani na okamžik nepřestal věřit. V mnoha zemích světa lidé nemohou svobodně vyznávat to, čemu věří. Jsou vězněni, mučeni, někdy i zabíjeni. A právě dnes chceme být jejich hlasem, být slyšet a modlit se za ně,“ zdůraznil v úvodu a připomněl, že podobně jako Saul z Tarsu se stal apoštolem Pavlem, může Bůh proměnit srdce našich násilnických současníků. „Příběh obrácení Saula nám ukazuje, že nikdo není ztracen. I ten, kdo dnes pronásleduje, zítra nemusí. I ten, kdo dnes ničí, může být zítra nástrojem naděje. Bůh má totiž moc proměnit naše srdce,“ vyzdvihl Martin Chynoranský s tím, že Červená středa není jen připomínkou bolesti, ale také výzva k naději a k odvaze stát při těch, kdo dnes trpí a k víře, že světlo může prorazit i tu největší tmu.

V přímluvách pak přítomní věřící pronášel prosby nejen za pronásledované křesťany, ale také židy, muslimy, buddhisty i ostatní věřící. „Prosíme i za všechny, kteří jsou pronásledováni křesťany. Za státy, kde církev modlářsky podporuje diktátory, jako je třeba Rusko,“ přednesl Benjamin Roll. Bohoslužbu doprovázela zpěvem a hrou na kytaru Kateřina Kroupová s dcerou Alžbětou.

Závěr bohoslužby patřil červenému světlu v rukách přítomných. Svíčky z katedrály totiž donesli v průvodu za zpěvu písní z komunity Taizé na Mírové náměstí, kde je položili u Morového sloupu.

Snímky Ján Šimkanin / Člověk a Víra