Co se našli archeologové pod trávníkem Dómského náměstí v Litoměřicích?

Pod zemí našla parta zapálených odborníků celou řadu zajímavých předmětů, které ukazují kudy kráčela historie i lidé, kteří tento prostor obývají už od pravěku.

Návrší nad řekou Labe, které dnes nese podle barokní katedrály název Dómský pahorek, totiž patří k nejstarším osídleným lokalitám v Litoměřicích. Průzkum a svůj tým tu v těchto dnech vede Milan Sýkora z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Neolit, Avaři i Slované

„Nejstarší osídlení potvrzují nálezy z období neolitu, to znamená prvních zemědělců, kultury s vypíchanou keramikou, která je pojmenovaná podle typické ozdoby keramiky. Hovoříme tu o období nějakých tří a půl tisíce let před Kristem,“ popisuje archeolog.

Nejcennější a věkem nejstarší nyní nalezené předměty pocházejí z příkopu, který vymezoval opevněný areál na celém návrší a jsou z doby bronzové. „Objevili jsme také opaskové kování ze slovansko-avarského období, tedy zhruba ze sedmého století, kdy tu probíhalo soužití a konflikt obou těchto etnik. Je to vůbec první nález svého druhu na Litoměřicku,“ říká s nadšením Milan Sýkora.

Průzkum probíhal přímo v prostoru náměstí, kam až zasahovalo hradiště založené Boleslavem I., které vybudoval jako opěrný bod Přemyslovců na severu Čech. Teprve později - v jedenáctém století - zde Soběslav I. založil i kapitulu. „Litoměřice vyrostly v zemědělsky velmi výnosné oblasti na pahorku nad Labskou vodní cestou, která přirozeně spojovala regiony a putovalo po ní zboží, které jsme na našem území neměli. Solí počínaje a některými kovy konče. Kombinace prosperující zemědělské oblasti a dálkových cest byla evidentně velmi důležitá,“ vysvětluje archeolog. 

Litoměřice sebraly prim Lovosicům

Pro umístění hradu, kostelů, kapituly a celého zázemí družiníků i hospodářského dvora se pahorek nad řekou, oddělený ze severní strany příkopem, ukázal jako ideální místo. Zásadnější úlohu v regionu přitom do té doby měly sousední Lovosice. Tamní aglomerace hrála prim už v keltské době a byla ve srovnání s Litoměřicemi nesrovnatelně větší. Profitovala především z labského obchodu.

S příchodem nových mocenských elit, které reprezentoval právě Boleslav I., který ovládl knížata severozápadních Čech, přišlo i jeho rozhodnutí nepřevzít původní centra mocenské i hospodářské správy, ale vybudovat si nová. V ústraní se tak ocitla slovanská hradiště jako Levousy, Klapý nebo Zabrušany. „Ačkoliv Boleslav byl bratrovrah sv. Václava, vděčíme mu za to, že zde založil významný raně středověký hrad. To všechno teď naše nálezy potvrzují,“ dodává Milan Sýkora. Ve výkopu před proboštstvím nalezl spolu se svými spolupracovníky pozůstatky několika typů staveb a konstrukcí převážně ze dřeva. Jednalo se o roubené budovy poměrně velkého rozsahu. „Přičemž u jednoho sklepa máme z podlahy i minci, která nám krásně datuje interiér. Na minci je Soběslav I., který porazil v roce 1126 vojska krále Lothara v bitvě u Chlumce. Zároveň z těch suterénů máme velmi bohatý soubor keramických nálezů,“ doplňuje. Kromě toho se podařilo objevit závaží z tkalcovských stavů a ještě starší mince – celkem tři denáry – vyrobené ze stříbra. Přičemž u dvou mají archeologové podezření, že se jedná o postříbřené padělky. „Ty zatím nemáme dočištěné, abychom mohli být přesnější v dataci i složení,“ upřesňuje. Podařilo se objevit i zásobnice, jámy kruhového profilu a hruškovitého tvaru, které sloužily ke skladování obilí a dokládají tak hospodářkou funkci areálu.

Svatební prstýnek

Cenný je pak i nález zbytků domu z období kolem roku 1200, který vyhořel. Výzkumníci nalezli jeho spálenou konstrukci trámů z krovu i stěn, včetně částí jílovité omazávky. „Z

tohoto domu máme i krásnou kolekci keramiky. Právě teď odkrýváme celý jeden velký hrnec, který se tam dochoval v autentickém stavu, poměrně nepoškozený,“ ukazuje s nadšením zapáleného experta. Velkou radost mu přinesl také svatební prstýnek, který je datovatelný právě do dvanáctého století a pochází z jednoho z odkrytých domů původního hradiště. „Je bronzový, tvoří jej pásek a na něm jsou dva kruhové terčíky, zdobené rostlinnými motivy spojené čtvercovou destičkou, na níž je vytepaný kříž,“ popisuje Milan Sýkora.

Kudy kráčely dějiny a kudy lidé

K průzkumu archeologů dnes nepatří už jen nástroje jako motyky, lopatky, smetáky nebo štětce, ale také sofistikovaná technika jako dron, kterým se dokumentuje lokalita. Nebo detektor kovů. „Díky němu jsme našli například mince z šestnáctého století, z doby Ferdinanda I., prvního dědičného Habsburka na českém trůnu. Objevili jsme minci

salzburského arcibiskupa a spousty dalších. Na dnešní poměry a tehdejší hodnotu by to byla docela solidní suma, abychom si mohli dopřát velmi pohodlný život po dobu několika týdnů,“ usmívá se Milan Sýkora a z detektorového průzkumu připomíná i nález hlavní palných zbraní z devatenáctého století a olověné plomby. „Ta sloužila k zapečetění převážených cenností. Je a ní znak města Litoměřic, je pozdně středověká a je jediná známá s místním městským erbem. Hádám, že tady v prostoru kapituly sloužila k zaplombování dodávky mešního vína. Protože když lahví naskládáte na vůz hodně, tak si určitě nepřejete, aby ten, kdo je bude převážet, nějakou sebral,“ usmívá se archeolog.

Díky mincím rozsetým prakticky v řadě za sebou mohou odborníci usuzovat, kudy vedly po dnešním Dómském náměstí cesty. „Nikdo nenosil peněženku, kapsy ještě moc neznali a peníze lidé měli obvykle v nějakém váčku. A tak je prostě snáz ztráceli. No a když jsou někde v řadě za sebou, je hned jasné, že tudy vedla nějaká komunikace,“ uzavírá vysvětlením Milan Sýkora.

Celý výzkum by archeologové rádi představili veřejnosti výstavou.

 Snímky jmn