Logo Biskupství Litoměřického
Časopis Zdislava
Ikona InstagramIkona Facebook

Čtyři dekády od premiéry. Bohosudovskou baziliku rozezněla Missa solemnis

21. 9. 2026, Vojtěch Šafránek

Do posledního místa se v neděli 20. září zaplnila bohosudovská bazilika Panny Marie Bolestné, kde poutníci vedle patrocinia slavili také čtyřicáté výročí premiéry Missy solemnis skladatele Miloše Boka. Ten při této příležitosti dirigoval její slavnostní uvedení.

Mši svatou slavil někdejší litoměřický biskup Pavel Posád, který několikrát zdůraznil výjimečnost tohoto uvedení Missy solemnis. „Miloš Bok totiž upřednostňuje, aby bylo dílo prováděno jako součást liturgie, tedy bohoslužby, nejen jako koncert,“ vysvětlil biskup. „Kulaté výročí Missy solemnis slavím zde v Bohosudově již potřetí. Nejprve jako litoměřický biskup, pak před deseti lety a nyní jako návštěvník z Českých Budějovic,“ objasnil svůj vztah k dílu nynější pomocný biskup českobudějovický.

Ač je jméno skladatele Miloše Boka veřejnosti známé především v souvislosti s hudbou k filmu Anděl Páně, jeho prvotina nezůstává co do věhlasu příliš pozadu. Missa solemnis zazněla poprvé právě před čtyřiceti lety při poutní mši v bohosudovské bazilice. K jejímu napsání tehdy sedmnáctiletého autora pobídl místní duchovní správce, jezuita P. Josef Cukr, když jej na sklonku roku 1985 vyzval, aby „něco složil a přijel příští rok na pouť“.

O necelý rok později Bok skutečně přijel s dílem, které svou monumentalitou překvapilo nejen P. Cukra, ale i autora samotného. Přes velmi příznivé přijetí u posluchačů nedošla kompozice pochopení u vedení pražské konzervatoře, a to jak z ideologických, tak z uměleckých důvodů. Revoltující Bok, který svůj první dokončený opus se svými spolužáky z konzervatoře uvedl v premiéře navzdory zákazu, byl vedením své alma mater za neuposlechnutí podmínečně vyloučen. Jeho spolužáci pak dostali důtky a o P. Josefa Cukra se začaly intenzivněji zajímat bezpečnostní složky. Přesto do pádu totality proběhly ještě čtyři uvedení této mše – vedle Bohosudova v Klatovech, Děčíně a Plzni. Do současnosti se pak Missa solemnis dočkala více než pěti desítek provedení a několika profesionálních nahrávek.

Na kůru barokní baziliky pod taktovkou samotného autora vystoupili vedle sólistů Národního divadla v Praze a varhaníka Pavla Černého také Kühnův smíšený sbor, Bohosudovský sbor a dva orchestry – Čeští symfoničtí sólisté a Baborák Ensemble. Před závěrečným požehnáním sklidili účinkující neutuchající aplaus, jehož poslední část směřovala i k již zesnulému P. Cukrovi, jehož zásluhy o vznik díla Miloš Bok na závěr vyzdvihl.

Fotogalerie

11f80fc7-caa1-4a42-a550-986fcd1341c29b52-8259-4dac-b13b-6013d987139d5f4f-9612-4a96-b92f-d6297d46d698450a-31cb-488b-891c-e7b92cc20134c6e3-4b5a-43b6-87a9-62d48e77f3a4ee3b-759a-466d-840e-eb04e58b6e4fa334-1531-41ea-9282-2d767e67

Biskupské chlebíčky

Obrázek biskupa

Dřív jsem si myslel, že máme klid. Jak moc jsem se pletl?

5. 11. 2026

Když jsem se kdysi v hodinách dějepisu a náboženství učil o pronásledování křesťanů, měl jsem před očima starověký Řím, Koloseum a krvelačné císaře.. Žil jsem v blahém přesvědčení, že to nejhorší má lidstvo dávno za sebou a dnes jsme přece pokročilá, civilizovaná společnost. Jenže když se podíváte na tvrdá globální data, zjistíte mrazivou věc: ti antičtí císaři byli proti dnešnímu masovému měřítku pronásledování vlastně ještě beránci.

Více než dvě třetiny lidí na celé planetě dnes čelí útlaku a těžkostem jen proto, čemu věří nebo jak jim velí jejich svědomí. U nás to mívá povětšinou jemnější tvář – občasný posměšek u oběda, předsudek v práci nebo pocit, že by věřící člověk raději neměl nikde moc vyčnívat. O pár tisíc kilometrů dál však lidem jde každodenně o holý život. A my se nemůžeme tvářit, že se nás to netýká, jen proto, že máme to obrovské štěstí a žijeme v bezpečí a svobodě.

Ale stejně - setkali jste se někdy vy sami – ať už ve škole, v zaměstnání nebo mezi známými – s nepochopením, posměchem či předsudky kvůli své víře nebo svědomí? Jak jste na to reagovali? Napište mi do komentářů, velmi rád si vaše zkušenosti přečtu.

Připojte se prosím k Červené středě! Ať už tichou modlitbou, zapálenou svíčkou, účastí na pražské konferenci o náboženské svobodě nebo návštěvou některého z mnoha míst v naší republice, kde se akce Červené středy pořádají.
.
Pokud vám tato myšlenka dává smysl, podpořte prosím video lajkem, sdílejte ho mezi své přátele a nezapomeňte kliknout na tlačítko Odebírat, aby vám neunikla další zamyšlení. Žehnám vám a pamatuji na vás v modlitbě!

Logo YouTube

31. 10. 2026

Logo YouTube

22. 10. 2026

Logo YouTube

15. 10. 2026

Logo YouTube

7. 10. 2026

Logo YouTube

1. 10. 2026

Logo YouTube
Archiv na YouTube

Kalendář událostí

pátek6. listopad2026

Svatohubertské slavnosti

8.30–11.00

Zámek Frýdlant, Frýdland

V pátek 6. listopadu proběhnou ve Frýdlantu Svatohubertské slavnosti. Od 8:30 začnou sokolnické ukázky s dravými ptáky v zámeckém parku a program bude pokračovat od slavnostním zahájením a pasováním adeptů myslivosti na Zámku a hradu Frýdlant od 9:30 a slavnosti budou zakončeny Svatohubertskou mší v kostele Nalezení sv. Kříže od 11 hodin.

Kváskování

17.00–20.00

Fara Jítrava, Jítrava 98, Rynoltice

Co říkáte tomu naučit se u nás v severních Čechách upéct svůj vlastní kváskový chleba a nekupovat pečivo v supermarketu? Společně také zajdeme do muzea staré pekárny v Jítravě a dozvíme se ještě něco víc! To vše můžete zažít na naší faře na živých kurzech s lektorkou Blankou Kašpárkovou, která za námi přijede z Moravskoslezkého kraje a naučí Vás co naše babičky uměly a nestačily předat dál. 3 hodinový program kurzu: • vše o kvasu a jak ho udržovat • pšenično žitný ošatkový chléb • každý z účastníků si upeče vlastní • menší chléb v troubě nebo remosce • míchání těsta, stáčení do ošatky • ochutnávka dalších chlebů a • teorie dalších receptů a mnohem více… Kapacita je omezena, přihlášky zasílejte do 20. 10. 2026.. Cena kurzu 2 350,- Kč. www.farajitrava.cz +420 732 716 992 Jítrava 98, 463 55 Rynoltice.

Za varhanními skvosty - koncert

18.00–20.00

Bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy, Klášterní 33, 47125 Jablonné v Podještědí

Putování za varhanními skvosty Libereckého kraje je cyklus 6 koncertů zaměřených na varhanní nástroje města Liberce a Libereckého kraje. V rámci tohoto projektu navštíví i baziliku sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Cyklus koncertů Putování za varhanními skvosty Libereckého kraje představuje varhany nejen jako koncertní nástroj, ale především jako nedílnou součást historie kostelů a obcí. Vedle nástrojů, které prošli obnovou upozorňuje obzvlášť na nástroje které teprve na rekonstrukci čekají. Interprety projektu jsou varhanice a ředitelka spolku Opus Organum Kateřina Málková, houslistka Tereza Horáková, operní pěvec Josef Kovačič a historik a zpěvák Jiří Bartoloměj Sturz. Na začátku každého koncertu právě historik Jiří Sturz seznámí posluchače s historií chrámů, jejich kulturním významem a příběhy samotných nástrojů.

Teplický večer chval s adorací

18.30–20.00

Kostel Božského srdce Páně, Teplice – Trnovany

Teplická farnost zve na večer chval s adorací. Program:18.30 čas chvály, modlitby, svědectví, sdílení19.30 chvíle s Pánem – adorace20.00 požehnání, rozloučení.

Všechny události
Logo Biskupství Litoměřického
Ikona InstagramIkona Facebook

Biskupství litoměřické

Dómské náměstí 1/1

412 01 Litoměřice

Česká republika

tel.: (+420) 416 707 511 – recepce

e-mail: biskupstvi@dltm.cz

datová schránka: am6jt4y

web: www.dltm.cz

IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126

Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.

IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329

BIC: GIBACZPX

Ochrana osobních údajů | Ochrana oznamovatelů
Kontaktujte nás