Dómský vrch

Dómský vrch je místem, kde se nacházelo na cca 6 ha původní knížecí přemyslovské hradiště, připomínané r. 1096, které zmizelo beze stopy. Kolem r. 1057 zde kníže Spytihněv II. založil kapitulu sv. Štěpána spolu s kostelem, což dosvědčuje tzv. Zakládací listina kapituly litoměřické, dochovaná v originále ve zdejším archivu. Prvním kapitulním proboštem byl Lanc, kterého jmenuje kronikář Kosmas v souvislosti s kandidaturou hodnosti biskupské, což dokládá jeho významné postavení.

Později na místě hradu byl vystavěn rybářský kostel sv. Jiří, uváděný r. 1387 a zbořený r. 1876. Sousední část hradiště byla připojena k městu a nově osídlována v letech 1253 a 1262 jako Nové Město, jehož středem se stal kostel sv. Václava. Po vzniku biskupství ve východní části návrší dal r. 1655 biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz základ k vybudování uzavřeného církevního areálu, rozkládajícího se na cca 3 ha vymezeného asi 750 m dlouhou hradební zdí se třemi branami.

Hlavní severní brána z Dómské ulice pochází z r. 1662 a nese znak prvního biskupa Schleinitze s letopočtem 1662. Západní branka v barokním stylu je menší a východní je v dnešní podobě z r. 1808. V areálu se nachází katedrála sv. Štěpána, biskupská rezidence, kapitulní konzistoř (původně seminář z r. 1735 od Oct. Broggia), nové proboštství z r. 1886 a na jihu kanovnické domky z let 1674 a 1717.