Druhá bohoslužba Roku smíření

Ekumenická bohoslužba, kterou povede biskup Stanislav Přibyl je připravena na 10. února v 18.00. Mezi přítomné dorazí k modlitbě také patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta. Účast přislíbili i místní duchovní řeckokatolické církve a nekatolických křesťanských společenství a církví.

Na závěr promluví zástupce německé ambasády, atašé Rüdiger Heinrich, který oslovil věřící už při lednovém setkání Roku smíření během pouti ve Filipově.  

„Srdečně zvu všechny, komu leží na srdci téma smíření, hojení ran a hledání pokoje, jak jsme to začali u Panny Marie Filipovské. Budeme opět prosit za vztahy mezi oběma národy a připomínat si nejen hrůzy války, ale také poválečného odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Tentokrát i se sestrami a bratry z jiných církví,“ připomněl biskup Stanislav Přibyl.

Mladá Boleslav - za války i po ní 

Historik a archivář litoměřického Martin Barus připravil krátký přehled o válečných a poválečných událostech ve městě a okolí. 

V Mladé Boleslavi se krutá doba 2. světové války projevila v mnoha rovinách, jak bychom se snad u vnitrozemského českého města ani nenadáli. Za mnohé hovoří, že zde sídlila venkovní služebna gestapa. Už v červnu 1940 bylo z mladoboleslavského hradu vytvořeno internační středisko (někdy se též užívá termín shromaždiště) pro Židy z Mladé Boleslavi, Bělé pod Bezdězem, Debře a Bakova nad Jizerou. Dalších dva a půl roku žilo v rozlehlých a chladných prostorách hradu přes 200 lidí. Ve dnech 13. a 16. ledna 1943 odtud byly vypraveny dva transporty do Terezína, do nichž byli zařazeni také Židé z širšího okolí od Jičína po Mělník. Celkem bylo takto odvezeno 1 043 osob, z nichž jen 48 přežilo.

Ačkoliv obecně vnímáme 9. květen 1945 jako den osvobození, v Mladé Boleslavi má zcela jiné souvislosti. Ve snaze zabránit jednotkám německé armády v dalším ústupu bombardovalo sovětské letectvo právě v tento první den míru řadu měst a dopravních uzlů v Čechách. Mladá Boleslav byla jednou z nejvíce poškozených lokalit – zničeno bylo 32 domů, více jak 500 jich bylo poškozeno a o život přišlo přes 450 lidí. Z toho bylo 145 Čechů a přibližně 300 osob německé národnosti – jednalo se jak o příslušníky německé armády, tak povětšinou uprchlíky z východních oblastí ohrožených frontou. Mezi oběťmi se také uvádí několik dalších osob jiných národností. Shodou okolností byl svědkem náletu také litoměřický biskup Anton Alois Weber, který v převratných květnových dnech vizitoval farnosti na Mladoboleslavsku a uděloval zde biřmování a při náletu byl v nedalekých Plazích, kde se s tamním farářem Vojtěchem Koderou ukryl ve farním sklepě.

Tím však dramatické události nekončily. Ještě odpoledne 9. května došlo k přestřelce mezi místními povstalci a příslušníky jednotek SS, kteří se nakonec vzdali. Místní obyvatelstvo německé národnosti bylo postupně během května internováno.  Doloženy jsou pak i různé přečiny, kterých se vůči němu dopouštěl člen tzv. Zajišťovacího oddílu Jiří Roubíček, který byl dokonce za své skutky stíhán, vyšetřován a krátce vězněn – propuštěn však byl v březnu 1947.

Modlitba Roku smíření (*.docx)