\""Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal život věčný?\""

S diecézním setkáním mládeže, které bylo už tradičně v pátek a sobotu před Květnou nedělí, mohli být mladí z litoměřické diecéze spokojeni. Ti, kteří přijeli už v pátek, nebyli zaskočeni první jarní bouřkou a svůj záměr vykonat Křížovou cestu při stoupání na vrch Radobýl za městem, přesunuli pohotově do prostor DDKT.

Hlavní program v sobotu dopoledne byl v místním kině Máj. I toho mladí využili  a svoje moderování proložili filmovými šoty a skeči. Moderovala trojice ve složení - Anežka Gottfriedová, Tomáš Altman a Jan Elsner. Hudbou doprovázela diecézní hudební skupina VíBůh pod vedením Magdalény Šobáňové. Mladí na setkání přijeli i s kněžími ze svých farností. Hlavním hostem byl Jan Baxant biskup litoměřický a P. Vojtěch Kodet, OCarm.

Prvním z vystupujících byl P. Rudolf Repka, který svůj vstup zahájil větou z Markova evangelia. Ta byla hlavním tématem letošního setkání.

Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal život věčný? Už vás někdy napadlo, že ten text je vlastně modlitba? Přemýšleli jste někdy o tom? Jestliže tedy dnes ráno stojíme na začátku dne, ve kterém máme ve velkém společenství prožít cestu a hledat tu cestu, tak není nic lepšího a krásnějšího než začít právě touto modlitbou. „Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha Svatého. Mistře dobrý, co mám dělat, abych získal život věčný? Tak se Tě, Bože, ptáme, když hledáme smysl života. Hledáme své povolání, svého životního partnera, cestu ke Kristu, především život v radosti na této zemi i v nebeském království. A tak Ti Bože děkujeme, za to, že jsi nás povolal abychom sem přišli, protože toto je taky povolání. Děkujeme také za to, že nás voláš abychom tě následovali a prosíme tě, dávej nám sílu k tomu, abychom všechno kladli až na druhé místo vedle Tebe. Protože Ty jsi veliký a mocný. O to Tě prosíme skrze Krista našeho Pána.“

Biskup Jan se s mladými přivítal a zdůraznil, že o křesťanském životě nelze jen přesvědčovat, musí se i žít.

„…Když jsem chodil do 9. třídy, tak jsem přemýšlel, co asi budu v životě dělat. Ale nejenom to. Zhruba asi tak v té době jsem si říkal, co je tak asi to křesťanství a co to je, nebo jak to vypadá věřit v Boha. Samozřejmě, že jsem leccos četl, jako že je dobré a správné aby si člověk nějaké věci náboženské a křesťanské  přečetl. Tehdy jsme těch možností neměli tolik, ale přece jenom něco bylo k dispozici…. Tak jsem se různě i poptával a přemýšlel. Pak jsem zjistil, že křesťanství a křesťanský život, že to je životní přesvědčení...   ...To zná každý, když je o něčem přesvědčen, je o tom přesvědčen celou svou bytostí. Protože mně nějak pořád nešlo do hlavy, jak být křesťanem a nestát za tím celou svou bytostí. Prožili jste někdy něco podobného? Ale když jsem právě zjistil toto, že být křesťanem je otázka životního přesvědčení, tak se mi velmi ulevilo. Ovšem mít křesťanské přesvědčení, to znamená, obhájit to, že jsem křesťanem. Obhájit i před druhými lidmi že věřím v Boha… …a já jsem pomalu díky Pánu Bohu, byl schopen tu svou víru a vůbec křesťanské zásady nějakým takovým, zdá se, přijatelným způsobem obhajovat. Nebylo to jednoduché, bylo to někdy velmi náročné, protože jek víte, mladý člověk prohlédne, prokoukne toho druhého člověka, okamžitě druhého odhalí, jestli to myslí upřímně, jestli to myslí vážně, nebo jestli to je jenom nějaká taková póza, nebo hra nebo přetvářka. Takže z toho jsem měl pak radost, že něco z té křesťanské víry a z křesťanských zásad jsem svým kamarádům a kamarádkám mohl vysvětlit a leccos i před nimi obhájit. Ale ještě to nestačilo… …je třeba o křesťanském životě nejenom přesvědčovat, nejenom vysvětlovat, ale podle toho také žít. A tak jsem se o to snažil…“

Po té P. Vladimír Novák vedoucí interdiecézního centra mládeže Křižovatka v Příchovicích připomněl Poselství Benedikta XVI. k XXV. Svetovému dni mládeže.
Hlavním hostem byl P. Vojtěch Kodet, OCarm. Na závěr svoje vystoupení shrnul do několika slov, kterými vyjádřil, co chtěl mladým svou katechezí sdělit:

„Chtěl jsem jim zdůraznit, že podstatou křesťanství je osobní vztah s Ježíšem a že je to odpověď na jeho lásku. A že když vstoupí do křesťanství právě touto cestou, tak jim to velmi usnadní jejich životní rozhodování a najdou to, po čem touží.“

Odpoledne byl obvyklý program, práce ve skupinkách s různým zaměřením. Skupinku s tématem Co budeme dělat po smrti? vedl P. V. Audy, Poutník architektem, architekt poutníkem - Filip Landa, Je mi 20 a žiju v kláštře. Co dál? - Martin Blecha. S Eliškou Taitlovou navštívili litoměřický Hospic sv. Štěpána, aby se seznámili s tématem doprovázení, skupinku art-work vedli Petr Mikuš a Dáša Pelcová, sportovní skupinku Pepa Tahotný.

Na závěr, za naplno prožité dny, účastníci 41.diecézního setkání mládeže poděkovali při mši svaté v katedrále sv.Štěpána. Hlavním celebrantem byl biskup Jan.

41.diecézní setkání navštívilo přes dvě stě mladých z celé diecéze. Každý z nich si tu něco našel. Povzbuzení, dojmy ze setkání s kamarády,nové kontakty. Dostali zde nabídku, kterým směrem a s kým svoji cestu životem hledat.