Křesťanská naděje neumírá

Sestry a bratři, milí přátelé,

velmi rád bych několika slovy povzbudil především Vás, kteří jste se už ocitli na území naší Litoměřické diecéze jako uprchlíci z nejvíce postižených ukrajinských měst a nalezli jste u nás přístřeší, pomoc a laskavé přijetí. Chtěl bych právě Vám potvrdit, že sem k nám nepřicházíte jako vyslovení cizinci a přistěhovalci ve smyslu totálních vyhnanců a bezdomovců. Nejste zde v cizině, neboť v naší diecézi již několik let žijí Vaši krajané. Ukrajinští pracovníci jsou tu často i se svými rodinami, a navíc jsou zde přítomni a pastoračně slouží i Vaši, a už i naši, ukrajinští kněží. Jistě ti všichni budou nápomocni všem Vám, v těchto dnech přicházejícím, protože nebude asi pro každého z Vás jednoduché se ihned orientovat v novém prostředí. Prosím právě je, aby se pokusili zmírnit Vaše nemalé bolesti a smutky. A pak, je tu již operativně vytvořená koordinovaná pomoc právě pro Vás. Neváhejte se se svými starostmi obrátit na místní farnost, nebo přímo na mne, litoměřického biskupa.

Obracím se ale i na Vás, své diecézány, kteří v těchto dnech vnímáte svou lidskou a křesťanskou povinnost nezůstat lhostejným. Otevíráte svá srdce a chápete životní osudy svých bližních, nyní opravdu bližních, postižených ztrátou domova, své vlasti, svých blízkých. Děkuji Vám, že si uvědomujete, jak tísnivě je svírána každá duše uprchlíka, zvláště žen, dětí a starších jejich příbuzných. Účinná pomoc pro ně je zatím dobře organizována charitou, diecézí, představiteli měst a obcí. Nebyla by však tak účinná, kdybyste ji nepodporovali i Vy svou vlastní dobročinností a vynalézavostí člověka dobré vůle. Vím, současná válečná krize přichází ve dnech, kdy jsme se sotva vzpamatovali z krize pandemické. Může nám to připomínat sled biblických ran. Těch bylo několik, ale každou další ranou a zkouškou se blížilo vědomí, že Bůh sice dopouští, ale neopouští. Nedejme si vzít naději. Povzbuzujme se navzájem slovy Panny Marie při svatbě v Káni galilejské: „Udělejte všechno, co vám řekne.“ Nezmýlíme se, když se přidržíme životního Ježíšova programu. V něm je místo jak pro modlitbu, tak i pro půst. Hluboká radost z možnosti vykonat něco dobrého i na svůj vlastní úkor, nikoho nemine.

Vděčně Váš,
+ Jan