Prosíme za moudrost vládců, aby zastavili válečnou eskalaci a vynaložili veškeré úsilí na dialog a vyjednávání pro sužované země, zejména Súdán, Ukrajinu, Palestinu, Izrael a Myanmar. Mimo záři reflektorů, pozornosti a diplomatického úsilí si válka, která od 15. dubna 2023 znovu krvavě sužuje Súdán, vyžádala již 15 000 mrtvých a miliony vysídlených. Brutální občanská válka začala poté, co dva hlavní vojenští vůdci země v roce 2021 společně zorganizovali státní převrat, jenž ukončil hrůzné období vlády Umara al-Bašíra. Ten vyhlásil v celé zemi kromě jihu právo šaría. Současné násilí pramení z dlouhodobého napětí mezi zemědělskými komunitami, tvořenými různými etnickými skupinami Afričanů, včetně Massalitů, a arabskými pasteveckými komunitami. Tohoto napětí využila al-Bašírova diktatura, která za účelem potlačení masalitského povstání v roce 2000 vytvořila arabské milice Džandžavíd, z nichž později vznikly polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Opuštěná úroda, nepravidelné srážky a prudce rostoucí náklady mezitím přispěly k 80procentnímu poklesu sklizně v regionech Velký Kordofán a Velký Dárfúr a k celkovému poklesu produkce obilovin o 46%. To má dále dopad na uprchlické tábory, kde je situace katastrofální. Podle organizace Lékaři bez hranic umírá v táboře Zamzam v Dárfúru každé dvě hodiny jedno dítě.
Ze 48 milionů Súdánců jich 18 milionů trpí vážným nedostatkem potravin. Podle odhadů UNICEF je postiženo 3,66 milionu dětí mladších pěti let a 1,2 milionu těhotných nebo kojících žen. Podle výkonného ředitele Světového potravinového programu by situace, která se stále zhoršuje, mohla vést k „největší celosvětové potravinové krizi“.
Oči nás Evropanů se obrací v této chvíli do Bürgenstocku, malého lázeňského městečka v centrálním Švýcarsku. Zde proběhne ve dnech 15. a 16. června 2024 mírová konference na nejvyšší úrovni o Ukrajině. Zastoupeny budou hlavy států nebo ministerští předsedové vlád. Budou usilovat o nalezení společné vize míru, který by byl spravedlivý a trvalý. Ukrajina o takovouto podobu míru dlouhodobě usiluje. Konference bude vycházet z diskuzí, které proběhly v posledních měsících, zejména o ukrajinské mírové formuli a dalších mírových návrzích založených na Chartě OSN a základních zásadách mezinárodního práva. Hlavním cílem konference je inspirovat budoucí mírový proces. Zvláštní vyslanec papeže Františka, kardinál Matteo Zuppi, v rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu Tass řekl: „Doufáme, že bude užitečné položit základy k přípravě půdy pro další kroky, zejména na humanitární úrovni.“ Co tím myslel? Nelze nevidět, o co se dnes jedná v informační válce, která se vede. Podle předsedy Italského biskupské konference bude setkání jisté „cvičení“, jak rozlišit. faktickou ochotu k míru od předstírané. Ruská strana ji prokáže podle něj tím, že „umožní shledání nezletilých ukrajinských dětí zavlečených do Ruska s jejich rodinami stejně jako výměnu vězňů a výměnu informací, které mohou být pro rodiny užitečné“. Malý, ale důležitý krok, jejž bychom neměli přehlédnout. Nejde mluvit o míru, dokud nejsou splněny základní bezpodmínečné podmínky míru. Papež František ve svém úsilí sleduje vždy jasný cíl, aniž by popíral odpovědnost za válku. Ukrajina prokazuje odvahu nejen se statečně bránit, ale i odvahu vyjednávat a dosáhnout „řešení konfliktu na základě práva a s pomocí celého mezinárodního společenství.“ Je přece v ukrajinském zájmu, aby bylo řečeno: dost už bylo válečného utrpení! Ukrajina má však hlubokou zkušenost toho, že utrpení způsobené nesvobodou, ztrátou občanských a sociálních práv sice nelze snadno srovnávat s utrpením na frontě. Není však pošlapávání důstojnosti člověka totalitními systémy stejně zhoubné?