Papež František se v pondělí 2. září 2024 vydal na nejdelší cestu svého pontifikátu, aby navštívil Indonésii, Papuu-Novou Guineu, Východní Timor a Singapur. V neděli, jak je jeho ustáleným zvykem, svěřil svou cestu Panně Marii před ikonou Salus Populi Romani v bazilice Panny Marie Větší v Římě. Papež se během dvanáctidenní cesty se bude snažit dát zakusit větší blízkost katolické církve národům tohoto regionu, který je nám mnohým v Evropě značně vzdálen. Zabývat se má tématy mezináboženského dialogu a péče o životní prostředí. Jeho cílem je oslovit periferie světa, aby podpořil přátelství a úctu mezi vyznavači různých náboženství a vyzval je, aby byli silou míru ve světě, který je zmítán konflikty.
Indonésie se na jeho návštěvu připravila překlady jeho dokumentů, studiemi o jeho životě a pontifikátu. Jedním z významných momentů bude návštěva mešity Istiqlal (Mešita nezávislosti) až pro 120 000 věřících. Je propojena s nedalekou katedrálou Nanebevzetí Panny Marie tunelem přátelství, symbolizujícím soulad mezi indonéskou muslimskou většinou a katolíky, kteří tvoří tři procenta populace. I Indonésie má zkušenost, že náboženství lze snadno zneužít k politickým, ekonomickým a jiným zájmům. Zde naopak existuje velmi mnoho iniciativ, jež podporují bratrství a soucit. Soucítění s druhými, silný prvek Františkových postojů, povzbuzuje. Zdejší katolíci se ptají: Co bychom měli udělat pro to, aby naše životní prostředí bylo humánnější – což je jedno ze znamení přítomnosti Božího království? Chtějí být kvasem ve snahách sloužit společnému dobru.
Pro Papuu-Novou Guineu je jeho návštěva světlem naděje, které přináší poselství míru. Do hlavního města Port Moresby plánuje přijet obrovské množství lidí z celého regionu a diecéze pro ně organizuje ubytování ve školách a farnostech. „Doufáme, že přítomnost Svatého otce přinese něco dobrého, něco pozitivního, něco mírumilovného, něco, co nás všechny sjednotí a také obnoví, abychom znovu začali spolupracovat a budovat Papuu-Novou Guineu v novém duchu: v duchu míru, odpuštění a lásky,“ řekl kardinál Ribat.
Papež přijíždí do Východního Timoru u příležitosti 25. výročí hlasování o odtržení země od Indonésie. I zde hlavním tématem je hledání cest inkulturace evangelia, hledání asijské podoby katolické církve dnes. Podle kardinála da Silvy upevňuje náboženskou identitu timorského lidu.
Podle pozorovatelů bude závěrečná etapa papežovy cesty do Singapuru, kde tři čtvrtiny obyvatelstva tvoří etničtí Číňané, signálem pro Peking, protože Vatikán pokračuje v práci na dohodě s čínskou vládou o jmenování biskupů z roku 2018, která má být obnovena příští měsíc. Minulý týden Vatikán oznámil, že čínská vláda uznala podzemního biskupa Melchiora Shi Hongzhena z pobřežní metropole Tchien-ťin. Stal se státem uznaným biskupem, přestože se nepřipojil ke státem kontrolovanému Čínskému katolickému vlasteneckému sdružení. Papež František to označil za pozitivní plod dialogu, který byl v průběhu let navázán mezi Svatým stolcem a čínskou vládou. Je zřejmé, že jeho cesta je náročná, heroická, překračující běžné představy.
František, první jezuitský papež, kráčí ve stopách prvního velkého jezuitského misionáře v Asii, svatého Františka Xaverského, jenž na tento kontinent dorazil v roce 1546. Od samého počátku svého pontifikátu se zaměřuje na Asii a tento kontinent navštívil již šestkrát. Papež vidí budoucnost katolické církve na tomto kontinentu, kde žijí dvě třetiny lidstva, ale kde jsou dnes křesťané nepatrnou menšinou a katolíci ještě menší, všude kromě Filipín a Východního Timoru, kde tvoří většinu obyvatelstva.