Národní pouť do Říma jako projev vděčnosti

V pondělí krátce po sedmnácté hodině odjeli poutníci z litoměřické diecéze autobusem na Národní pouť do Říma, která se koná ve dnech 9. – 11. listopadu 2010 jako poděkování Svatému otci za jeho návštěvu v ČR. Možnost cestování autobusem z Litoměřic využilo čtyřicet devět poutníků včetně pěti kněží.

Vyjádření některých poutníků před zahájením cesty:

„Chceme poděkovat Svatému otci za to, že nás má rád a že mezi nás přišel. Jedeme mu poděkovat.

„Chceme poděkovat za všechno, za zdraví, za návštěvu Svatého otce, chceme si pak domů přivézt dobrou náladu a hlavně duchovní posilnění.

„Jedeme také poprosit, aby Pán Bůh dal a opravdu zase přijel v roce 2013 na Velehrad, aby se toho Svatý otec ve zdraví dožil.

„Podstatná je audience se Svatým otcem, je to projev vděčnosti za jeho návštěvu. V Římě jsou tak posvátná místa, že tam chceme svěřit svoje životy, životy našich bližních a celé diecéze.

„Rozhodla jsem se jet taky proto, že jsem tam ještě nebyla a hlavně proto, že mám spoustu úmyslů, s kterými tam jedu.

V souvislosti s touto událostí je vhodné si připomenout slova papeže Benedikta XVI., jimiž zhodnotil svou návštěvu v České republice v projevu k římské kurii v prosinci loňského roku:

Chtěl bych říci slovo díků a radosti k mé cestě do České republiky. Předtím jsem byl stále upozorňován, že je to země s většinou agnostiků a ateistů, ve které jsou křesťané nyní jen menšinou. Tím radostnější bylo překvapení, že jsem byl všude obklopován velkou srdečností a přátelstvím; že velké bohoslužby byly slaveny v radostné atmosféře víry; že v prostředí univerzit a kultury nacházelo mé slovo živou pozornost; že se státní autority se mnou setkávaly velmi přátelsky a dělaly všechno pro to, aby pomáhaly úspěchu návštěvy. Teď bych byl v pokušení říci něco o kráse té země a velkolepých svědectvích křesťanské kultury, která teprve činí tuto krásu dokonalou. Především však považuji za důležité, že nám, věřícím, musí ležet na srdci i lidé, kteří se považují za agnostiky nebo ateisty. Kdybychom mluvili o nové evangelizaci, možná by se toho tito lidé zalekli. Nechtějí se považovat za předmět misie a vzdát se své svobody myšlení a chtění. Ale otázka po Bohu zůstává přece jen přítomná i pro ně, i když nejsou s to věřit v konkrétní způsob jeho pozornosti k námi. V Paříži jsem mluvil o hledání Boha jako o základním podnětu, z něhož se zrodilo západní mnišstvo a s ním západní kultura. Prvním krokem evangelizace musí být pokus udržovat toto hledání v bdělosti; usilovat o to, aby člověk neodsunul stranou otázku po Bohu jako podstatnou otázku své existence, aby přijal tu otázku a nostalgii, která se v ní skrývá. Tu mi napadá slovo, které Ježíš citoval z proroka Izaiáše: že jeruzalémský chrám má být domem modlitby pro všechny národy (Iz 56, 7; Mk 11, 17). Myslel přitom na takzvané nádvoří pohanů, které očistil od profánního obchodování, aby zde byl volný prostor pro národy, které se zde chtějí modlit k jedinému Bohu, i když nebyly s to pochopit tajemství, kterému sloužil vnitřní prostor chrámu. Šlo o prostor modlitby pro všechny národy - přitom se myslelo na lidi, kteří Boha znají takřka jenom z dálky; kteří nejsou spokojeni se svými bohy, obřady a mýty; kteří touží po tom, co je čisté a velké, i když Bůh pro ně zůstává neznámým Bohem (Sk 17,23). Měli mít možnost modlit se k neznámému Bohu, a tak přece jenom být ve spojení s pravým Bohem, i když v rozličné temnotě. Myslím, že církev musí i dnes otevřít nějaký takový způsob „nádvoří pohanů, kde by se lidé mohli připojit k Bohu, aniž by ho znali a dříve než by nalezli přístup k jeho tajemství, jemuž slouží vnitřní život církve. K dialogu mezi náboženstvími musí dnes především přistupovat dialog s těmi, kterým je náboženství cizí, kterým je Bůh neznámý, a přesto by nechtěli zůstávat prostě bez Boha; přece by se k němu rádi přiblížili aspoň jako Neznámému. (Benedikt XVI. k Římské kurii 21. prosince 2009)

Program národní pouti: v úterý 9. listopadu bude v 15.00 hodin v bazilice Santa Maria Maggiore zahájena slavnostní bohoslužbou, které bude předsedat olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. Ve středu 10. listopadu v 10.00 hodin se poutníci zúčastní generální audience Svatého otce Benedikta XVI. na Svatopetrském náměstí a od 15.00 hodin bude pražský arcibiskup a předseda ČBK Mons. Dominik Duka OP předsedat děkovné bohoslužbě v bazilice sv. Petra. Národní pouť bude zakončena ve čtvrtek 11. listopadu v 10.30 slavnostní bohoslužbou v bazilice Sv. Jana v Lateránu, kde bude hlavním celebrantem a kazatelem kardinál Miloslav Vlk, a poté v 12.30 hodin v bazilice sv. Kříže v Jeruzalémě modlitbami Anděl Páně a Te deum, rovněž vedenými kardinálem Miloslavem Vlkem.