11. 12. 2024, Jiří Nývlt
Vzácná sbírka, kterou lze považovat za nejstarší veřejnou knihovnu v Liberci, byla v uplynulých týdnech dočasně přestěhována do depozitáře Krajské vědecké knihovny v Liberci. Knihy vůbec poprvé po 270 letech opustily prostory, kde se tato unikátní historická kolekce od poloviny 18. století nacházela.
Zakladatel knihovny, tehdejší liberecký děkan Anton Ignaz Kopsch v roce 1759 využil přestavby kostela Nalezení sv. Kříže a prostor nad sakristií vyhradil a upravil pro svou cennou sbírku knih. Pro uložení svazků zde nechal zhotovit čtyři objemné barokní skříně s prosklenými dveřmi, které svému účelu slouží až do dnešních dnů. Pozdější liberečtí duchovní správci Kopschův odkaz respektovali a do knihovny přidávali další a další svazky, pro něž bylo na konci 19. století potřeba pořídit novou skříň. „Výjimečnost knihovny, která je stále v majetku libereckého arciděkanství, podtrhuje zejména její trvalé uložení na jediném místě. Přečkala zde všechny války, krize, totality a s nimi spojené pokusy si sbírku přivlastnit,“ upřesňuje Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického.
Knihy nyní dočasně opustily své police kvůli opravě střechy a zejména restaurování nástropní malby zobrazující alegorie vědy a náboženství. Na Kopschovu žádost ji zhotovil v roce 1766 pražský freskař Jan Václav Spitzer, mj. autor výmalby celého kostela Nalezení sv. Kříže a mnoha dalších sakrálních staveb v regionu.
V průběhu minulých týdnů bylo z kostela odstěhováno celkem 156 banánových krabic, které obsahovaly celkem 1801 svazků knih. Konkrétně se jednalo o 41 rukopisů, jeden prvotisk (tedy kniha vytištěná před rokem 1500), 1052 starých tisků (knih vzniklých do roku 1800; k nimž je možné připočítat dalších 15 svazků s nepříliš jasnou datací) a 692 knih mladších roku 1800. „Prim hrála samozřejmě náboženská literatura, především kázání. Zaujala mě však i různá geografická či právnická díla. Z 19. století byla hojná regionální vlastivědná literatura, ale překvapivě také četné svazky děl s vojenskou tematikou,“ dodává Barus.
Všechna tato díla jsou nyní uložena v depozitáři Krajské vědecké knihovny v Liberci, která libereckému arciděkanství ochotně nabídla pomoc. „Kopschova knihovna bude umístěna v klimatizovaném depozitáři až do doby ukončení opravy původních prostor, kam se následně opět vrátí,“ řekl Václav Kříček, vedoucí Bibliografického oddělení Krajské vědecké knihovny v Liberci. Mezi tím by měla proběhnout její odborná katalogizace.
Na rok 2025 připadá 250. výročí Kopschova úmrtí, z tohoto důvodu bude 20. prosince 2024 v Krajské vědecké knihovně adventním koncertem zahájen cyklus akcí, které připomenou jeho osobnost a význam. „Na různých místech v regionu budou provedeny koncerty, konat se bude řada přednášek a v září 2025 bude v liberecké knihovně otevřena výstava věnovaná Kopschově knihovně,“ připomněl Jiří B. Sturz, organizátor oslav.
Snímky (c) Martin Barus

18. 11. 2026
Svoboda je jedním z nejvzácnějších darů, které máme, ale ruku na srdce – občas s ní zacházíme, jako by to byla samozřejmost. Zažil jsem dobu, kdy člověk musel dobře zvažovat, co říká nahlas, a dnes žijeme v éře, kdy si můžeme dělat takřka cokoli. Přesto mám někdy pocit, že se necháváme dobrovolně zotročovat znovu – třeba vlastním pohodlím nebo neustálým sledováním toho, co si o nás kdo myslí na sociálních sítích.
V dnešním zamyšlení se podíváme na to, co o svobodě říká křesťanství, proč bez jasných hranic nefunguje a jaký je rozdíl mezi tím, když někomu v životě omylem šlápnete na nohu, a když se chováte jako pohádkový Kazisvět.
V čem vy sami cítíte největší ohrožení své vnitřní svobody v dnešní uspěchané době? Napište mi to do komentářů, moc rád si vaše postřehy přečtu!
Svobodně se můžete dívat na moje videa, lajkovat je i sdílet dál – budu moc rád, když tím společně podpoříme dobrou věc. Pokud nechcete přijít o další zamyšlení, nezapomeňte kliknout na Odebírat. Děkuji vám za vaši přízeň, povzbuzení i modlitby a přeji vám pokojné a skutečně svobodné dny!
10.30–12.20
Poutní bazilika Panny Marie ve Filipově
Slavnostní děkovná bohoslužba u příležitosti padesáti let služby varhaníka Jiřího Chluma v bazilice Panny Marie ve Filipově. Hlavním celebrantem bude Mons. Jan Baxant, emeritní biskup litoměřický. Koncelebrovat budou P. Jozef Kujan, SDB, a P. František Ptáček, SDB. Při bohoslužbě zazní Korunovační mše C dur KV 317 od W. A. Mozarta. Účinkovat bude pražský chrámový sbor a orchestr Collegium Strahoviense pod vedením Vladimíra Roubala. Plakátek *.pdf.
15.30–16.30
Kostel sv. Kateřiny, Bořislav
Doražte na pouť do Bořislavi u Teplic oslavit sv. Kateřinu a podpořit místní, kteří se o kostel příkladně starají!
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX