9. 12. 2025, Jiří Nývlt
Dušičková akce Zapal svíčku ukázala, že celá řada společenství křesťanů ve farnostech litoměřické diecéze dokáže uspořádat bohoslužebné shromáždění pro sebe i širokou veřejnost. Podle svých sil a schopností být ve službě druhým. Podobná příležitost se nabízí i o Vánocích!
„Metoda je stejná. Prostě pozvat, otevřít dveře. Lidé mají chuť přijít do kostela a mohou slyšet něco o Pánu Ježíši. Je na nás pro ně vytvořit prostor a čas k zastavení naplněnému vánočním poselstvím a atmosférou,“ zve biskup Stanislav Přibyl. Jak říká, o Vánocích je skvělé, že lidé navzdory tomu, že mají mnoho jiných možností, jak je prožít bez duchovního jádra – u jídla, s hudbou, vůní a teplem v pohodě domova – hledají to světlo z betlémského chléva a chtějí přijít k jesličkám a zazpívat koledy do vymrzlého kostela. Je to pro ně také příležitost zaslechnout příběh o narození Ježíše Krista a pro katolíky pak možnost otevřít kostel, nabídnout Betlémské světlo, přivést je k jesličkám, zpívat s nimi koledy. A nemusí to být nutně o půlnoci. „Je hodně důležité přečíst evangelium, jak to s Ježíšovým narozením bylo. Není to jen romantické vyprávění, ale obrací mysl člověka k jádru křesťanské zvěsti. A s pokorou si přitom přiznejme, že Kristovo vtělení, tedy teologické jádro evangelního poselství, že ,Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi‘, je tajemství i pro nás věřící,“ připomíná Stanislav Přibyl.
Vánoční příběh slyšíme v evangeliích noční i ranní mše svaté. „Při takových příležitostech, jako je "půlnoční" setkání nebo bohoslužba, jsem je často spojil, aby přítomní slyšeli celý ten příběh, který spočívá ve zvěstování anděly, v narození Krista a také v tom, že pastýři slyšeli a vydali se na cestu a nalezli. A pak chválili Boha a vrátili se ke svým stádům,“ popisuje biskup s tím, že právě tak také složil Jakub Jan Ryba Mši vánoční: začíná tím, že se budí pastýři, protože „něco“ vidí, pak jdou a nesou dary, klanějí se a obětují něco ze svého mála, načež následuje chvála Boží a vracejí se od Betléma. „Takové významy v sobě skrývají i betlémy. Všechny figurky jsou nasměrované k betlémské chýši. A kdyby někdo nevěděl, co se tam děje, tak nahoře je anděl s tou páskou, která to celé vysvětluje,“ usmívá se Stanislav Přibyl s tím, že právě tak můžeme zprostředkovat a představit, co slavíme: přes slovo, emoci, přítomnost, atmosféru i zpěv – ideálně vlastní – a k reprodukované hudbě se uchýlit jen jako k nouzovému řešení.
Jak říká litoměřický biskup, když tolik lidí přichází do kostela jen jednou za rok, je od katolíků dobré a hezké přizpůsobit jim slavení: „Čili bych se přimlouval vyjít jim vstříc a připravit jim ,půlnoční‘ bohoslužbu, aby to pro ně bylo nejen krásné, ale i trošku srozumitelné, zvolit volnější formu: setkání v kostele nebo bohoslužbu slova,“ nabízí Stanislav Přibyl. (Její text naleznete zde.)
Forma bohoslužby slova se nabízí i ve farnostech, kde žije a působí kněz. „Máme přece vítané hosty, ale ti když přijdou na "půlnoční" mši svatou, tak se tam sice děje něco krásného a posvátného, ale oni tomu vůbec nerozumí. Pak se ocitáme v situaci, kdy kostel zaplní drtivá většina, kterou neumíme oslovit, a ta menšina věřících se tam cítí ne jako doma, ale v cizině,“ podotýká Stanislav Přibyl a dodává: „Jsme přitom svázáni posvátností mše svaté a rezignujeme na příchod a oslovení těch, kdo jí nerozumí.“
Neznamená to však vzdát se mše svaté, kterou může farnost slavit po rozednění, tedy týž den, jen o pár hodin později. „My katolíci o nic nepřijdeme, protože liturgické slavení Vánoc má svou vigilii, která začíná se západem slunce 24. prosince, pak je mše v noci, za svítání a ve dne. Všechny ty tři mše svaté mají stejnou hodnotu a platnost. Čili půjdu-li na mši svatou o půlnoci, v sedm ráno nebo v 10 dopoledne na Boží hod, je vlastně z hlediska liturgie a takzvané nedělní povinnosti totéž. A nemusím být na všech těchto mších,“ připomíná Stanislav Přibyl a dodává: „Tak jako se k nám Bůh sklonil v malém dítěti, můžeme se i my sklonit k různým lidem, aby mohli pochopit, co pochopili i prostí pastýři ve Svaté zemi před dvěma tisíci let. Jen musíme rozvažovat, jakým způsobem to lidem podáme, abychom jim nenabídli jen neurčitý vjem krásy a posvátnosti. A to platí i pro bohoslužbu slova, kterou třeba připravíme.“
Snímky Petr Macek

6. 8. 2026
Určitě to znáte ze života: zažijete něco tak neuvěřitelně krásného a silného, že byste ten okamžik nejraději zastavili a zůstali v něm navždy. Přesně to se stalo apoštolům Petrovi, Jakubovi a Janovi, když s Ježíšem vystoupili na horu Tabor a uviděli ho v plné Boží slávě. Petr chtěl hned stavět stany a nikam neodejít. Ježíš je ale vzal a šel s nimi zpátky dolů – do běžné reality.
V dnešním videu se s vámi chci zamyslet nad svátkem Proměnění Páně. Proč Bůh stvořil svět tak, že v něm nemůžeme žít v neustálém vytržení, a proč jsou pro nás obyčejné všední dny stejně důležité jako velké svátky?
📌 O čem v dnešním videu mluvím?
Dvě různé hory: Kontrast mezi horou Tábor (kde se Ježíš ukazuje ve slávě) a Olivovou horou (kde prožívá lidskou úzkost a potí krev).
Ježíšova „občanka“: Proč se vedle něj objevují právě Mojžíš s Eliášem a co to znamená pro nás.
Symfonie života: Proč se v klasické hudbě střídají rychlé a pomalé věty a co by se stalo, kdyby náš život byl jen neustálý „bigbeat“.
Krása všednosti: Jak najít výjimečnost a hluboký smysl v úplně obyčejném denním koloběhu.
„Ježíš nás na té hoře nenechal. Šel s námi dolů do běžného života, protože my lidé nejsme schopni unést trvalou záři – to je vyhrazeno až pro nebe. My potřebujeme jen malé ochutnávky, abychom věděli, že to za to stojí.“
💬 Zapojte se do diskuse!
Máte ve svém životě místa nebo okamžiky, kdy se cítíte tak dobře, že byste nejraději „postavili stany“ a zůstali tam? A jak se vám daří objevovat krásu v běžných všedních dnech? Napište mi do komentářů, velmi rád si vaše myšlenky přečtu!
11.00–12.00
kostel Nanebevzetí Panny Marie, Libořice
Farnost Liběšice, spolek LiboBells a obec Libořice zvou na slavnostní odhalení a požehnání zvonu smíření sv. Jana Nepomuckého. Program započne v 11.00, v 12.00 pak odslouží mši sv. s požehnáním zvonu apoštolský administrátor litoměřické diecéze a arcibiskup pražský Mons. Stanislav Přibyl. Hudebně mši doprovodí Josef Pospíšil s kapelou.
13.00–16.00
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Solci
Ve vzácném, v posledních desetiletích postupně opraveném gotickém kostele Nanebevzetí Panny Marie v Solci u Mnichova Hradiště se bude v sobotu 15. srpna konat XXXVI. Obnovená pouť v Solci. Kostel bude pro veřejnost otevřený od 13.00, ve 14.30 modlitba Svatého Růžence, v 15.00 poutní mše svatá (celebruje P. Pavel Mach, děkan v Mnichově Hradišti). Plakátek (*.docx).
18.00–20.00
Kostel sv. Máří Magdaleny, Krásná Lípa
Účinkují - Martin Maxmilián Kaiser- varhany, Edita Adlerová- mezzosoprán.
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX