Pietní vzpomínka na Štěpána kardinála Trochtu

Památku Štěpána kardinála Trochty, 17. sídelního biskupa litoměřického, od jehož úmrtí uplynulo 6. dubna 2014 čtyřicet let, uctily o včerejší páté neděli postní stovky lidí na mnoha místech u nás i v zahraničí.

V Litoměřicích se konala mše svatá s připomenutím tohoto výročí. Zaplněná katedrála uctila křesťanské hodnoty, které kardinál svým životem vyznával. Hlavním celebrantem mše svaté byl litoměřický biskup Mons. Jan Baxant, koncelebrovali kanovníci litoměřické katedrální kapituly spolu s proboštem kapituly J. M. can. Jiřím Hladíkem O.Cr. a někteří ze salesiánů působících v litoměřické diecézi a rovněž salesiáni P. Petr Němec, nyní na misii v Bulharsku, a P. Petr Zelinka, působí v salesiánské komunitě v Praze-Kobylisích.

Sedmnáctý sídelní biskup litoměřický ThDr. Štěpán Maria kardinál Trochta SDB pocházel z chudé rodiny z Beskyd, narodil se 26. března 1905 ve Francově Lhotě na Valašsku. Osudovým se mu stalo setkání se salesiány, díky nimž mohl studovat v Itálii a jejichž spolubratrem se stal. Po návratu do Čech zde šířil salesiánské hnutí, působil rovněž v Junáku. Za 2. světové války byl vězněn v koncentračních táborech Mauthausen a Dachau. V roce 1947 byl jmenován litoměřickým biskupem, svou diecézi našel v bídném stavu, způsobeném zejména odsunem německého obyvatelstva. Za své neloajální vystupování vůči komunistickému režimu byl zatčen, vězněn a následně internován. Teprve v roce 1968 se směl vrátit do diecéze, o níž začal znovu intenzivně pečovat. O rok později byl „tajně jmenován kardinálem (jako zatím jediný litoměřický biskup) - tato událost byla oficiálně zveřejněna až roku 1973. Vyčerpaný Trochta zemřel 6. dubna 1974 a jeho pohřbu se zúčastnil mj. i kardinál Wojtyła (bl. Jan Pavel II.). Pochován byl na litoměřickém hřbitově, v katedrále jej připomíná pamětní deska. Své biskupské heslo „Činnost, oběť, láska zcela naplnil.

Mons. Jan Baxant řekl, že se na život kardinála Trochty musíme dívat jako na křesťanské svědectví, jako na svědectví člověka, který byl samotným Bohem povolán k zasvěcenému řeholnímu životu. „Snažil se o to, aby bylo budováno Boží dílo. A Boží dílo vyžaduje i přinášení obětí. Každá oběť, každé utrpení, každá bolest před Pánem Bohem, když je nesena statečně a s hlubokou křesťanskou vírou, má smysl. Domnívám se, že pan kardinál Trochta se tohoto musel dennodenně přidržovat, protože jinak by to nevydržel. Jinak by už zemřel mnohem dřív, řekl biskup.

Homilii litoměřického biskupa uvádíme v plném znění v příloze.

Na Městském hřbitově v Litoměřicích, kde v odpoledních hodinách za účasti několika desítek lidí pietní vzpomínka pokračovala, osobnost Štěpána Trochty krátce představil archivář Biskupství litoměřického Martin Barus. Mezi přítomnými byli kanovníci kapituly, generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl CSsR, kněží-salesiáni, ošetřující lékař kard. Trochty MUDr. Milan Zbořil i řada pamětníků biskupa Trochty. Pietní akce se účastnil starosta města Litoměřice Ladislav Chlupáč a mezi přítomnými byl např. i Aleksandr Vondra, bývalý senátor za Litoměřicko (bývalý disident a signatář Charty 77).

Starosta Ladislav Chlupáč položil na hrob kard. Trochty květiny a v krátkém proslovu připomněl nejen Trochtovu moudrost a nadšení, s nímž pracoval s mládeží, ale i vzdor vůči totalitnímu režimu. Řekl, že zákazem účasti veřejnosti ze strany státních úřadů na pohřbu kardinála Trochty byla hrubě porušena práva a svobody lidí a že bychom se měli z historie poučit. „Chraňme lidská práva, svobodu a demokracii a připomínejme si jeho biskupské heslo, vyzval.

Závěr pietní vzpomínky patřil děkovným slovům litoměřického biskupa a společné modlitbě.

Liturgii v katedrále a setkání na hřbitově doprovodil zpěvem litoměřický chrámový sbor se svými hosty pod vedením sbormistra Jiřího Hälbiga a varhaníka Jaroslava Puldy.

Homilie Mons. Jana Baxanta_Trochta.pdf