Poutníci na Velehradě mysleli na oběti koronaviru i tornáda

K oslavě sv. Cyrila a Metoděje, letošních „jubilantů“ sv. Josefa, sv. Ludmily a kandidáta blahořečení A. C. Stojana, ale také aby děkovali všem, kdo pomáhají v koronavirové pandemii nebo při nedávné přírodní katastrofě na jižní Moravě, se v pondělí 5. července 2021 sešlo na Velehradě při Národní cyrilometodějské pouti asi 15 tisíc věřících.

Slavnostní bohoslužbu na nádvoří před poutní bazilikou zahájil v 10.30 liturgický průvod, který uzavíralo 19 biskupů. Na pódiu přitom již v té chvíli byly přítomny desítky kněží. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner, do jehož diecéze Velehrad patří, přivítal všechny přítomné i diváky ve chvíli, „kdy se po dlouhé době můžeme zase nadechnout.“ Hlavní celebrant, pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka, pak zdůraznil, že bohoslužba má být především poděkováním: Bohu a svatým věrozvěstům, vedle toho ale i všem, kdo pomáhali v koronavirové pandemii i po úderu tornáda na jižní Moravě, a také těm, kdo tyto katastrofy přijali s odhodláním nerezignovat, ale doufat.

S kázáním při bohoslužbě vystoupil brněnský biskup Vojtěch Cikrle a věřící vybídl, aby se zkusili vcítit do pozice sv. Cyrila a Metoděje: místo rozvíjení dosavadní služby v hlavním městě říše byli posláni kamsi do daleké ciziny s vědomím, že se nejspíš už nevrátí. „A co udělali? Šli! A je jasné, že jiný důvod než ten, který vyplýval z jejich víry a poslušnosti, k tomu mít nemohli,“ zdůraznil a dodal: „Bůh byl s nimi a oni byli s ním. Oni pro něj žili a nabídli mu vše, co od něj přijali. A my z jejich darů, postoje, nasazení a příkladu žijeme dodnes.“

Také to je podle něj důvod, proč lidé rok co rok přijíždějí děkovat na Velehrad, místo spojené s jejich misí – ne na výlet, ale na pouť. Ta má být časem, kdy „vycházíme ze své zabydlenosti a únavy“ a otevíráme se Božím darům potřebným k proměňování našeho srdce i světa, časem, kdy „svými kořeny saháme k vodě“, abychom mohli nést ovoce. „I dnes jsme mnozí přijeli proto, že očekáváme zázrak proměny našeho života: zázrak, který z nás sejme všechny okovy a pouta, jimiž jsme drženi v otroctví zla, který zasype propasti mezi mnou a Bohem, zboří zdi mezi mnou a druhými, a který mně umožní lépe přijímat a naplňovat mé poslání,“ upozornil biskup Cikrle.

Pouť má proto člověka vést k vykročení mimo plánovanou cestu: ne jako turista, který předem ví, co chce vidět, ale jako cestovatel – poutník vydaný s důvěrou do rukou Prozřetelnosti. „Cestou k tomu je kromě zasypání propasti mezi mnou a Bohem také zboření zdí mezi mnou a druhými. Poutí vytržen ze stereotypů si mám uvědomit, jak mé hříchy poškodily nejen mne, ale i moje kněžství, manželství, rodinu, farní společenství, obec, vlast, církev. Jak tyto hříchy přidávaly cihly, kameny a maltu na rostoucí zeď mezi mnou a druhými,“ vyzval posluchače kazatel a dodal: „Otevřeme se tedy tajemství Ježíše Krista a prožijme s ním dnešní pouť jako s nejlepším přítelem, se kterým se dělíme o své radosti, plány, obavy i prohry. Jen jeho blízkost dá naší pouti plný smysl.“

Připomenul pak, že poutníci s sebou tentokrát nesou také bolesti lidí, kterým tornádo přednedávnem vzalo nejen obydlí, ale i dosavadní životní jistoty. „Nebojte se! Myslíme na vás! A prosím vás ostatní – neustávejme v modlitbě a v nejrůznějších formách pomoci. Je to možnost, jak v srdcích strádajících lidí zažehnout světlo naděje, že opět bude lépe,“ zdůraznil biskup a poděkoval všem, kdo postiženým jakýmkoli způsobem pomáhají.

„Přijeli jsme se sem setkat s naším Pánem. A protože každé hluboké setkání s Bohem je zároveň pracovní schůzí, kde se rozdělují úkoly, přijměme jako svůj úkol smýšlet a žít tak, aby bylo druhým zřejmé, že křesťanské poselství je radostná zvěst o osvobození od hříchu a od zla a zároveň silná výzva znovu volit dobro pramenící v Bohu,“ vybídl v závěru své homilie biskup Cikrle a uzavřel ji slovy: „Máme být kvasem světa, měnit ho svým životem, vyzařováním víry, naděje a lásky a ukazováním na Krista, jako svatí Cyril a Metoděj. Ať Bůh dá, abychom k takovému způsobu života získali dnešní poutí všechno potřebné.“

Ocenění biskupů pro zdravotnice i fotografy

V závěru bohoslužby kardinál Duka předal u příležitosti letošního dvojího výročí arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana jeho nástupci, arcibiskupu Janu Graubnerovi, zlatou svatovojtěšskou medaili za obnovu poutního místa Velehrad. Pozval také věřící k oslavě národní pouti ke sv. Ludmile v polovině září na Tetíně.

Poté pak arcibiskup Jan Graubner jako předseda České biskupské konference předal ocenění biskupů vybraným osobnostem a také sdružením za přínos pro církev a společnost. Řád sv. Cyrila a Metoděje za velký přínos v oblasti křesťanského umění obdržel historik umění Jan Royt.

Děkovné uznání ČBK za velký přínos v oblasti televizní tvorby převzal P. Leoš Ryška, SDB, ředitel televize Noe, která letos slaví 15. výročí svého vzniku.

A Pamětní medailí ČBK bylo oceněno pět osob nebo sdružení: jako výraz poděkování zdravotnickým pracovníkům za jejich náročnou a obětavou službu, zvláště v současné velmi exponované době, Česká asociace sester, v jejímž jménu ocenění převzala viceprezidentka Lenka Kalábová, dále historik Karel Kavička za dlouholetou obětavou práci pro obnovu mariánského sloupu v Praze, činovník Orla Božetěch Kostelka za věrnost křesťanským zásadám a celoživotní službu pro dobro církve prostřednictvím organizace Orel, přírodovědec Jiří Grygar za celoživotní přínos při budování mostů mezi oblastí vědy a víry a také sdružení fotografů Člověk a Víra za službu obrazem pro dobro církve (ocenění převzal předseda Roman Albrecht).


Foto: Dominik Novák, Člověk a víra
Kompletní informace o oceněných osobnostech a předaných oceněnich 

Věřící na závěr pozdravil také apoštolský nuncius arcibiskup Charles D. Balvo a tlumočil jim pozdrav papeže Františka, v němž všechny ujistil o blízkosti Svatého otce i jeho modlitbě zvláště za oběti tornáda: zemřelé a zraněné i ty, kdo přišli o prostředky k obživě, o zázemí a domov.

A s pozdravem vystoupil také další host, předseda Ekumenické rady církví v ČR Daniel Ženatý. Připomenul nedávnou vzpomínku na 400. výročí popravy 27 pánů po bitvě na Bílé hoře a zdůraznil: „Při společných setkáních jsme poznali, že je možné držet svou identitu, a přitom společně hledat pravdu. Je to proveditelné, a to máme dnes slyšet a přijmout, v církvi i ve společnosti.“

Oslava Dnů lidí dobré vůle začala na Velehradě již v neděli, návštěvníci si mohli vybrat z tradičních programů, jako je ruční přepisování Bible, soutěž ve fotbalových dovednostech, programů pro mladé lidi nebo řady zajímavých výstav, v bazilice se také uskutečnila Modlitba za vlast. Hlavním tématem 22. ročníku je poděkování všem nejen v první linii, kteří stále bojují proti covidové pandemii. Současně velehradské oslavy připomínají rok sv. Josefa, 170. výročí narození arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana a 100. výročí jeho jmenování olomouckým arcibiskupem. Součástí je také příprava k 1100. výročí úmrtí sv. Ludmily, patronky rodin a první české světice.

Vrcholem prvního dne setkání byl benefiční koncert Večer lidí dobré vůle, při kterém na pódiu před bazilikou pro pět tisíc přítomných diváků i statisíce lidí sledujících přímý přenos vystoupil „domácí“ Jiří Pavlica s Hradišťanem, Slovácký komorní orchestr, Petra a Rafael Álvarezovi se syny, Antikvartet Dušana Vančury, zpěvák David Deyl za doprovodu Dětského pěveckého sboru Českého rozhlasu, houslisté Václav Hudeček a Marek Pavlica nebo Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Koncertem provedli moderátoři Marcela Augustová a Jiří Václavek a na charitativní projekty se vybrala částka 1 796 274 Kč. Rozdělí si je nadační fond ADIUVARE, pacienti s postcovidovými dýchacími potížemi v péči Charity a lidé z tornádem zasaženého Břeclavska a Hodonínska. 

Zdroj: cirkev.cz