Pozvání: Bohoslužba Roku smíření v Litoměřicích

Ve 14.00 začne bohoslužba slova přímo u Krematoria Richard, které vyrostlo v závěru 2. světové války nedaleko nacistické podzemní továrny pod vrchem Radobýl. Modlitby povede arcibiskup Stanislav Přibyl. Naváže na ně krátké putování na městský hřbitov, ke kříži, který stojí v jeho centru.

Účast přislíbil zástupce německé ambasády Martin Schmidt, který spolu se Stanislavem Přibylem a věřícími putoval na modlitební shromáždění a mši svatou v březnu do Rovenska pod Troskami.

Společně s Ackermann Gemeinde

K zářijové bohoslužbě v rámci Roku smíření se připojí také členové Sdružení Ackermann Gemeinde, kteří přijedou do Litoměřic oslavit 80. výročí vzniku spolku.

Ackermann‑Gemeinde je německý krajanský katolický spolek zaměřený na česko‑německé smíření, založený roku 1946 Němci po odsunu z tehdejšího Československa. Podporuje dialog mezi oběma národy, pořádá setkání, konference, poutě a vzdělávací projekty. Dlouhodobě spolupracuje s českými partnery, zejména v tématech historické paměti, poválečného násilí, obnovy vztahů a křesťanské práce pro mír.

Historické ohlédnutí

Město Litoměřice i jeho okolí zanechalo v česko-německém sousedství i v konfliktech hlubokou stopu. Zásadní zlom přinesla do soužití obyvatelstva dvojího jazyka v roce 1938 mnichovská dohoda, na jejímž základě byly Litoměřice obsazeny německou armádou a přičleněny k hitlerovské Třetí říši. „Nedobrovolně muselo z města odejít více než 5000 českých obyvatel. Divoký odsun v prvních týdnech po skončení války pak zasáhl Němce, kteří museli během pár hodin opustit své domovy. Do konce srpna 1945 muselo odejít z Litoměřic kolem 14 000 Němců a z celého okresu dalších asi 30 000,“ uvádí Jaroslav Šebek z Historického ústavu České akademie věd.

Připomíná také výstavbu rozsáhlé podzemní továrny Richard, která byla určena pro válečný průmysl. Na jaře 1944 vznikl v blízkosti tohoto objektu pobočný tábor koncentračního tábora Flossenbürg. Odhaduje se, že jím prošlo kolem 18 000 vězňů (z toho asi 700 žen) z mnoha evropských zemí, přičemž zde zemřelo kolem 4500 vězňů.     

Dějiny Litoměřic se protínaly také s nedalekým Terezínem, jenž se stal symbolem nacistického genocidního násilí proti židovskému obyvatelstvu a rozsáhlé perzekuce proti politickým a ideovým odpůrcům. Po válce se pak Malá pevnost stala místem internace zatčených Němců.

Jaroslav Šebek v souvislosti s Rokem smíření vyzdvihuje postavu biskupa Antona Webera, který stanul v čele diecéze v roce 1931. „V době sílící nacionalizace byl příkladem snah o překonání národnostních příkopů a hledání cest k vzájemnému porozumění. Vyzýval k tomu, aby se každý kněz naučil oběma jazykům, jak češtině, tak němčině, aby jednak mohl dobře zpovídat, ale také učit a vychovávat ve škole,“ popisuje historik. I přes nacistické omezování se během války snažil věnovat pastoraci českého obyvatelstva. I on měl být navzdory tomu zařazen do tzv. divokého odsunu a jen zásah českých věřících tomu zabránil. „Po válce na biskupský úřad rezignoval a v těchto zářijových dnech uplynulo 78 let od jeho smrti a v Roce smíření, který inicioval Stanislav Přibyl, jeden z jeho nástupců na litoměřickém stolci, je dobré vzpomenout i jeho životní příběh a peripetie,“ upozorňuje Šebek.

Plakátek - Bohoslužba roku smíření v Litoměřicích (*.pdf)

Hisotrický medailon Jaroslava Šebka z Historického ústavu České akademie věd (*.docx)