Pozvánka na hlavní pouť v Jablonném v Podještědí

V sobotu 25. května 2013 se uskuteční hlavní pouť ke sv. Zdislavě, hlavní patronce litoměřické diecéze. Mši svatou od 11.00 hodin bude slavit litoměřický biskup Jan Baxant.

Program poutních bohoslužeb v bazilice minor sv. Zdislavy a sv. Vavřince 25. května:

7.00 hodin mše sv. u oltáře sv. Zdislavy / P. Jan Rajlich OP
9.00 hodin mše sv. / J.M. can. Ruda Repka
11.00 hodin hlavní mše sv. / Mons. Jan Baxant
14.00 hodin mše sv. dominikánské rodiny / P. Benedikt Mohelník OP
15.00 hodin litanie a svátostné požehnání

Svátost smíření bude možné přijmout od 8.00 do 12.00 hodin.

Svatá Zdislava
Když stojíme v bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí u hrobu sv. Zdislavy, první, co nás napadne, je otázka, kdo vlastně byla. Žila v první polovině 13. století. Známe její rodiče, manžela, děti a příbuzné, ale sama zůstává skrytá. Dokonce když se důkladně zkoumala její svatost při porovnávání znamení Božích, různých vyslyšených proseb a znamení života, jejích heroických ctností, jakoby znamení Boží překrývala to, co patří k jejímu životu. Je to asi proto, že různá zakládání, státnické činy dělali její příbuzní, ona zůstala v ústraní svého kraje a rodiny. Žila typický život většiny z nás. Co z tohoto běžného života dělá zvláštní příběh, který nemůže být zapomenutý?
Příběh vytváří několik hlavních bodů: dospívání s Bohem, rozpoznání svého povolání a Ježíšův vliv na prostředí jeho učedníka. Svatá Zdislava si v mládí zamilovala Boha a modlitbu. Jaký to mělo vliv na její lidskou zralost? V šestnácti se provdala a začala se starat o záležitosti své rodiny a o panství svého manžela. Jako jemná žena přinesla do svého prostředí „ženský prvek, zájem o člověka, starost a soucit s lidskou bídou. Na druhé straně si s manželem musela rozumět i v jeho záležitostech. Vnímat svůj život jako službu Bohu, církvi a lidem, které jí Bůh svěřil do moci. Musela vnímat svůj život jako zvláštní poslání od samotného Boha, které má pomoci mnoha lidem žít jejich život. K tomu se připojuje i jasné vědomí, že člověk potřebuje pro svůj život především víru a pravdu. Proto spolu s manželem zve do svého města dominikány, aby přispěli k duchovnímu růstu jejich panství.

V jejím životě se také projevuje moc Ducha svatého. Legendy hovoří o různých znameních jeho přítomnosti, různých mimořádných uzdraveních. Kaple na hradě Lemberku, zasvěcená Seslání Ducha svatého, vypovídá o tom, že této Božské osobě byli zakladatelé hradu nějakým způsobem vděční za jeho pomoc.

V životě svaté Zdislavy se skrze charisma Ducha svatého projevuje trojí Kristův úřad: královský, kněžský a prorocký. Královský úřad sdílí svaté Zdislavě moc nad zdravím světa, kněžský ji přivádí do služby Bohu a bližním a prorocký úřad jí dává schopnost stále více přímo užívat moc Ducha svatého.
Tento vliv překonal i hranice smrti. Svatá Zdislava, ač nebyla kanonizovaná, neustále u svého hrobu pokračovala ve své službě, pomáhala potřebným. Proto se po sedm století na ni nezapomnělo. Nikdo nepěstoval nějaký kult, ale její místo je dodnes pramen Boží pomoci. Její charisma dodnes přináší další ovoce.

Co je jejím odkazem pro dnešek? Že není žádné nevýznamné a nedůležité povolání pro Ježíšova učedníka, speciálně pro laika v církvi. Laik je ponořen do skutečností tohoto světa a má na ně působit jako kvas v těstě a přetvořit je v Boží království. To, co je patrné na životě svaté Zdislavy, je platné i dnes.

P. Jan Rajlich OP, strážce hrobu sv. Zdislavy, Jablonné v Podještědí
(diecézní časopis Zdislava 05/2013, s. 7)

Autor: Hana Klára Němečková