Logo Biskupství Litoměřického
Časopis Zdislava
Ikona InstagramIkona Facebook

Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948-1960

4. 11. 2009, Jana Michálková, tisková mluvčí

Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948-1960Ve Strahovském klášteře v Praze se od 16.10. do 8.11.2009 koná výstava nazvaná Pronásledování římskokatolické církve v Československu 1948-1960. Otevřena je denně od 9.00-12.00 a od 12.30-17.00 hodin.

Expozice prezentuje formy a metody boje komunistickeho státu proti římskokatolické církvi.

... Po druhé světové válce získala římskokatolická církev značný společenský kredit. Důvodem byl její postoj během nacistické okupace, kdy se velká část duchovních laiků zapojila do rezistenčního hnutí. Více než 70 katolických kněží bylo popraveno nebo zahynulo v koncentračních táborech nebo ve věznicích, přes 300 jich bylo vězněno.

Římskokatolická církev byla nejpočetnější církví v zemi. V roce 1950 se k ní hlásilo téměř sedm milionů obyvatel, tj. 76,3%.

Po roce 1945 působilo v českých zemích 4000 duchovních a ve zhruba 670 řeholních domech žilo asi 4500 řeholníků a 7700 řeholnic.

Došlo k obnovení činnosti teologických fakult v Praze a Olomouci. Teologii v roce 1948 studovalo 739 studentů. Mimo to bylo v českých zemích provozováno více než 130 církevních škol.

Po druhé světové válce se také rozvinula její charitativní činnost zaměřená na zmírnění důsledků války. Ještě v roce 1950 udržovala církev přibližně 300 sociálních zařízení.

Církev byla jednou z prvních institucí, která vystupovala proti násilným excesům, doprovázejících odsun. Biskupové odsoudili v pastýřském listu z listopadu roku 1945 principy kolektivní viny. Během odsunu německého obyvatelstva odešlo společně s věřícími také zhruba 1600 duchovních, většinou do západních zón Německa a do Rakouska...

Organizátoři výstavy poukazují například na zákony, které měly zakotvit definitivní podřízenost církví vůči státu, i to, že stát na sebe převzal rovněž všechny ekonomické závazky spojené s činností církví (mnohé z nich, například opravy kostelů, však v dalších letech neplnil v dostatečné míře).

Výstava připomíná také 17. biskupa litoměřického, kardinála Štěpána Trochtu, muže víry, modlitby a oběti, jednoho ze zakladatelů české provincie salesiánů, k nimž se hlásil i v době, kdy se to u nás nesmělo.

Leták.pdf

Biskupské chlebíčky

Obrázek biskupa

Kázání na kající pouti pražské arcidiecéze

7. 10. 2026

Když jsem vás zval na kající pouť do Hájku, věděl jsem, že to nebude jen o pěkném výletu nebo spolehlivém autobusu zpátky domů. Den po svátku svatého Františka z Assisi jsme se sešli, abychom před Boha přinesli to, co nás tíží. Jako váš arcibiskup před vás nepředstupuji z nějaké výšiny – stojím v tomto kajícím společenství spolu s vámi a na prvním místě, protože i já jsem hříšník, který potřebuje odpuštění, obrácení a nové srdce.
Svatý František uslyšel Kristovu výzvu „oprav můj dům“, ale nezačal tím, že by ukazoval prstem na druhé. Začal u sebe. Pravá kajícnost totiž není divadlo ani rychlá náplast na minulost. Je to odvaha podívat se pravdě do očí, přiznat vlastní slabost a s důvěrou se opřít o Otce, který nás ani v našich vinách neopouští.


Moc vám děkuji za vaše modlitby a otevřenost – biskup nemůže stát mimo tělo, jehož je součástí.

Žehnám vám a přejí vám Kristův pokoj!

Logo YouTube

1. 10. 2026

Logo YouTube

24. 9. 2026

Logo YouTube

17. 9. 2026

Logo YouTube

11. 9. 2026

Logo YouTube

3. 9. 2026

Logo YouTube
Archiv na YouTube
Logo Biskupství Litoměřického
Ikona InstagramIkona Facebook

Biskupství litoměřické

Dómské náměstí 1/1

412 01 Litoměřice

Česká republika

tel.: (+420) 416 707 511 – recepce

e-mail: biskupstvi@dltm.cz

datová schránka: am6jt4y

web: www.dltm.cz

IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126

Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.

IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329

BIC: GIBACZPX

Ochrana osobních údajů | Ochrana oznamovatelů
Kontaktujte nás