3. 2. 2015, Jana Michálková
U příležitosti svátku Uvedení Páně do chrámu se v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích uskutečnilo setkání zasvěcených osob působících v litoměřické diecézi. Hlavním celebrantem mše svaté byl generální vikář litoměřické diecéze P. Stanislav Přibyl CSsR.
Tradiční setkání řeholníků, řeholnic a dalších zasvěcených osob působících v litoměřické diecézi se konalo v pondělí 2. února 2015 v Litoměřicích. Začínalo koncelebrovanou mší svatou v katedrále sv. Štěpána a pokračovalo v prostorách Diecézního domu kardinála Trochty. Litoměřický biskup Jan Baxant se jej z důvodu nemoci neúčastnil.
Generální vikář v homilii řekl, že zasvěcené osoby mají specifický úkol - být proroky, kteří vysvětlují skutečnost víry, skutečnost přítomnosti Boha mezi lidmi. Poukázal na slova Svatého otce Františka adresovaná zasvěceným osobám v poselství k Roku zasvěceného života - Je potřeba dívat se na minulost s vděčností, prožívat přítomnost se zápalem a obejmout budoucnost s nadějí. „Možná kdybychom jen toto ve svém životě žili, protože jsme poznali Krista, protože jsme se s ním viděli z očí do očí, byli bychom schopni tento svět proměňovat. My to jistě děláme, ale každý z nás máme určité rezervy, řekl P. Stanislav Přibyl.
„Pod pojmem minulost většinou vidíme minulost totalit, protože dál až tolik nedohlédneme. Možná ji chápeme jako zmařenou minulost nebo jako cosi, kde se měla kumulovat Boží energie proto, aby něco nového vzniklo. ... Můžeme ale jít ještě dále do minulosti a vzpomínat na slavné začátky našich společenství. Entuziasmus začátků, silné doby vrcholu rozvoje našich společenství je něco, co bychom měli přijmout s vděčností. I když se naše řady zužují, nemůžeme si dovolit být rezignovaní. Křesťanství v dnešní době, v dnešní společnosti je křesťanstvím malých počtů. Anna a Simeon byli dva - a jakou nám udělali službu. Stačí pár lidi, stačí, aby se sešla rodina, a je to úžasné setkání s Bohem. Zápal často ztrácíme v tom, že se buď díváme dozadu, nebo se díváme moc dopředu, a z toho, co je před námi, míváme spíš strach. Nevíme, co se stane, ale víme, že jsme v Božích rukou. Stařec Simeon měl naději, a nakonec se dočkal. Bůh někdy přichází ne v poslední chvíli, ale až za poslední chvílí. To proto, že zkouší naši víru. To, co prožíváme nyní a jak hledíme lidskýma očima do budoucnosti, vůbec nemusí být pravda. To jsou všechno skutečnosti, které jsou čistě lidské a pochopitelné, ale které nás mohou zbavit prorockého ducha, té jiskry v očích, upřeného pohledu, abychom nakonec Ježíše mohli vidět a mohli tento pohled zprostředkovat druhým. A tak přeji každému z nás, abychom se nenechali uválcovat skutečnostmi, které jsou přece tak důkazné a jasné, protože Boží logika je někdy úplně jiná, zaznělo v homilii P. Stanislava Přibyla. Na příkladu Gedeóna a hrstky věrných bojovníků pak poukázal na to, že vůdcem je Bůh. „Možná jsme v takových počtech a v takové situaci, aby bylo o to zřejmější, že tady působí Bůh. To nás neopravňuje k rezignaci, ale k veliké radosti a tuto radost ze srdce přeji vám i sám sobě. Bůh si člověka vede. Dokud jsme, tak s námi Bůh počítá, dodal.
„Jménem svým a jménem pana biskupa bych vám chtěl ze srdce poděkovat: za vaši přítomnost, za to, že jste, protože to je to nejdůležitější, za vaši odvahu, váš entuziasmus i v podmínkách, o kterých přemýšlíme, a také za vaši činnost - ať je to činnost kontemplativní, charitativní nebo pastorační. Vězte, že bez každého z vás by naše diecéze neplnila ten záměr, který s ní Bůh má. Nikdo z nás není do počtu, nic není samozřejmé. Bůh nám žehnej, řekl generální vikář závěrem.
V úvodu mše svaté byly zapáleny a požehnány svíce hromnice. Foto: Jana Michálková

18. 11. 2026
Svoboda je jedním z nejvzácnějších darů, které máme, ale ruku na srdce – občas s ní zacházíme, jako by to byla samozřejmost. Zažil jsem dobu, kdy člověk musel dobře zvažovat, co říká nahlas, a dnes žijeme v éře, kdy si můžeme dělat takřka cokoli. Přesto mám někdy pocit, že se necháváme dobrovolně zotročovat znovu – třeba vlastním pohodlím nebo neustálým sledováním toho, co si o nás kdo myslí na sociálních sítích.
V dnešním zamyšlení se podíváme na to, co o svobodě říká křesťanství, proč bez jasných hranic nefunguje a jaký je rozdíl mezi tím, když někomu v životě omylem šlápnete na nohu, a když se chováte jako pohádkový Kazisvět.
V čem vy sami cítíte největší ohrožení své vnitřní svobody v dnešní uspěchané době? Napište mi to do komentářů, moc rád si vaše postřehy přečtu!
Svobodně se můžete dívat na moje videa, lajkovat je i sdílet dál – budu moc rád, když tím společně podpoříme dobrou věc. Pokud nechcete přijít o další zamyšlení, nezapomeňte kliknout na Odebírat. Děkuji vám za vaši přízeň, povzbuzení i modlitby a přeji vám pokojné a skutečně svobodné dny!
10.30–12.20
Poutní bazilika Panny Marie ve Filipově
Slavnostní děkovná bohoslužba u příležitosti padesáti let služby varhaníka Jiřího Chluma v bazilice Panny Marie ve Filipově. Hlavním celebrantem bude Mons. Jan Baxant, emeritní biskup litoměřický. Koncelebrovat budou P. Jozef Kujan, SDB, a P. František Ptáček, SDB. Při bohoslužbě zazní Korunovační mše C dur KV 317 od W. A. Mozarta. Účinkovat bude pražský chrámový sbor a orchestr Collegium Strahoviense pod vedením Vladimíra Roubala. Plakátek *.pdf.
15.30–16.30
Kostel sv. Kateřiny, Bořislav
Doražte na pouť do Bořislavi u Teplic oslavit sv. Kateřinu a podpořit místní, kteří se o kostel příkladně starají!
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX