Slovo litoměřického biskupa k Bílé sobotě 2020

Bílá sobota (latinsky: sabbatum sanctum, magnum či luminum, znamená česky: svatá, velká či světlá, světelná) následuje po Velkém pátku. Jedná se o druhý den velikonočního tridua. Připomíná den, kdy Ježíš Kristus ležel v hrobě. Na Bílou sobotu církev setrvává v modlitbách u Kristova hrobu a uvažuje o jeho umučení a smrti. Triduum vyvrcholí velikonoční vigilií a nedělí Zmrtvýchvstání Páně. Teprve po slavných obřadech noční vigilie, které jsou přípravou na Kristovo zmrtvýchvstání, církev prožívá velikonoční radost naplňující celých následujících padesát dní.

K Bílé sobotě roku 2020 připravil litoměřický biskup Mons. Jan Baxant následující promluvu:

Bílá sobota 2020, karanténa

Moji drazí, vážení a milí bratři a sestry v Kristu,

zvykli jsme si, možná až opovážlivě na to, že velikonoční Vigilie, každoročně slavená v noci z Bílé soboty na neděli Hodu Božího velikonočního, musí být pro nás nutnou součástí liturgického času přelomu svatopostní a velikonoční doby. A ejhle, není tomu tak. Nejsme, v celosvětovém a celocírkevním měřítku sami, kdo si obvyklou, působivou, i když časově velmi náročnou noční slavnost, bude muset letos odříci. Samozřejmě nic nám nebrání v tom, abychom si naladili svá komunikační elektronická zařízení (našim starším příbuzným a přátelům, nyní jen na dálku, poraďme jak) a v určitém čase se duchovně spojili s místem, kde se tato ojedinělá noční liturgie, bez fyzické přítomnosti lidu, koná. Nyní máme celou řadu možností, z čeho si vybírat a s kterými místy se spojit. Sám doporučuji vysílání z Vatikánu, neboť jsem toho mínění, že především papež František, milovník lidí, se cítí opuštěn, byť obklopen tak úžasnou nádherou Svatopetrského chrámu v Římě, nicméně prázdného. Jak asi Svatému otci musí být? Snažím se alespoň si trochu vybavit to, na co myslí, za co se modlí, co zvažuje a s jakým srdcem objímá celý svět, když bez nadsázky řečeno, je pastýřem všech oveček celého světa? Když on, a všichni ostatní celebranti všude v celé Kristově církvi jsou ve svých katedrálách a kostelích sami, je to jistě zkouška víry. Představte si například, že učitel bude předkládat látku nového učiva před prázdnými školními lavicemi třídy, profesor přednášet v prázdné posluchárně, hospodyňka v domácnosti uvaří dobrý oběd a nemá nikoho, kdo by si pochutnal, uklízecí četa v prázdném městě, bez obyvatel, nemá, co a pro koho uklízet. Rozumíme stesku všech našich drahých bratří a sester, kterým je v současné karanténní době odepřen osobní přístup k eucharistickému stolu. Vím, trpí hladem a žízní po Ježíši, nebeském Pokrmu. Ano, trápíme se všichni, avšak i získáváme poučení a nečekanou zkušenost pro postkaranténní dobu, ve které budou chrámy otevřené, bohoslužby volně zpřístupněné, svatostánky přichystané k naší adoraci. A rozumíme biskupům a kněžím, kteří jsou nyní v obdobné situaci, jako bývali kdysi ti, kterým nebylo dopřáno se osobně kontaktovat se svými diecézány a farníky, protože tomu bránila izolace vězeňské karantény, či nucené internace? Velikonoční Vigilie se bude slavit bez naší osobní účasti, ale neznamená to, že zcela, v dnešní večer a noc, o letošních Velikonocích, vyloučíme naši zodpovědnost dospělého křesťana. Na jedno bychom neměli zapomenout. Obnovit si křestní vyznání. To zůstává zařazeno i letos, do jinak značně zkrácené podoby liturgie Velikonočního svatvečeru. Upřímné a zřetelné odpovědi na základní otázky, týkající se naší víry, mohou tentokrát znít i v našich domácnostech. Tedy, milý bratře a milá sestro v Kristu, otevřeně se tě ptám:

Chceš žít ve svobodě dětí Božích, a zříkáš se proto hříchu?
Chceš, aby Tě nikdy hřích neovládl, a zříkáš se proto všeho, co k němu láká?
Zříkáš se ducha zla a všeho, co působí a čím se pyšní?
Věříš v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země?
Věříš v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny, byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí na pravici Otcově?
Věříš v Ducha Svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení mrtvých a život věčný?

A prosím, nezapomeňme dnes při setmění rozsvítit svíčku v okně naší domácnosti. Stačí jeden jediný plamínek a tma je překonána! Požehnané Velikonoce L.P. 2020 přeji Vám, Vašim rodinám a všem Vašim blízkým a drahým, Vašim přátelům a známým, celé naší diecézi, se vzpomínkou na trpící nemocné a na ty, kteří je svou péčí a obětavou službou neopouštějí.

S prosbou o Vaše modlitby
Váš + Jan

Příloha ke stažení: Promluva litoměřického biskupa k Bílé sobotě 2020