Solidární duch v naší diecézi žije

Drazí diecézáni, sestry a bratři,

při cestě z Ostravy z pohřbu pana biskupa Františka Václava Lobkowicze jsme na dálnici nemohli přehlédnout automobily s ukrajinskou značkou, přivážející postižené Ukrajince tamní nešťastnou válkou. Tito, doslova uprchlíci, především ženy, děti a starší osoby budou u nás hledat útočiště a pomoc v nouzi. Současně jsem po cestě mohl obvolávat všechny naše přátele a přijímat hovory od nich. Jedno bylo a je společné. Ochota pomoci. Naše charita, jako kompetentní a viditelná tvář katolické církve, je biskupy ČR pověřena, aby koordinovala tuto pomoc účinně a adresně. Je plně připravena se tohoto úkolu čestně zhostit. Získal jsem pozitivní informace z našeho diecézního terénu ze všech stran, z mnohých našich farností a příslušných obecních a městských úřadů, od našich kněží a zaměstnanců diecéze, a následně jsem byl až šokován, že v našich severních Čechách křesťanská solidarita nevymřela. Naše diecézní instituce, jako je např. DDKT v Litoměřicích, klášter v Hejnicích, farní budovy atd. jsou připraveny, aby podle svých možností pohostinsky přijali všechny uprchlíky tak, aby bylo jasné, že s našimi ukrajinskými sestrami a bratřími soucítíme, a že nechceme jen zůstávat u slov.

Velmi děkuji Vám všem, kteří tak spontánně a rychle projevujete dobrou vůli křesťanské lásky. Bůh Vám vše bohatě odměň! Když se trochu uskrovníme ve prospěch druhých, bude to jen zdroj našeho štěstí. V modlitbách za ukončení války i nadále pokračujme, prosím. Bůh všem žehnej! + Jan