V Liberci Ruprechticích oslaví 100 let kostela sv. Antonína Paduánského

V neděli19. září bude v kostele svatého Antonína Paduánského v Liberci Ruprechticích oslava 100 let od jeho vysvěcení. V 9.00 hodin bude slavnostní mše svatá, celebrovat bude biskup Jan Baxant.

Při této příležitosti vyjde výpravná publikace, sepsaná jako stoletá kronika nazvaná 100 let kostela. Mons. Jan Baxant knihu, která byla k tomuto výročí vydána, požehná.  Oslavy budou pokračovat dalšími doprovodnými programy.

9:00 - slavnostní mše svatá s účastí litoměřického biskupa Jana Baxanta, požehnání knihy o kostele
11:00 - symbolické zasazení „lípy naděje
15:00 - divadelní představení souboru Čmukaři pro děti i dospělé: Kašpárek chodí pěšky

Celodenní program připravují: farnost sv. Antonína, Ruprechtičtí sousedé, Ruprechtice dětem a ruprechtická škola.

Historie liberecké farnost Ruprechtice je relativně krátká, ale věrně odráží společenskopolitický vývoj země za posledních 100 let. Chrám byl postaven v letech 1909 - 1910. Iniciátorem stavby byl Spolek pro postavení kostela v Ruprechticích, který 20 let sbíral potřebné finanční prostředky. Josef Salomon, továrník z Kateřinek, se stal mecenášem a později patronem kostela. Základní kámen světil pražský světící biskup ThDr. PhDr. Václav Antonín Frint, který zároveň světil i dokončenou kapli U Obrázku. Kostel, který pak sloužil jako farní pro Ruprechtice a Kateřinky, byl vysvěcen 12. 9. 1910 litoměřickým biskupem Josefem Grossem.

V letech 1950 - 1989 se zde opakovala historie většiny kostelů v totalitních zemích. Farnost byla prakticky i formálně zrušena, kostel byl uzavřen. V rozmezí let 1960 - 1965 byl chrám skladištěm i odkladištěm okresního archivu; příznačná paradoxní kuriozita: odpočívala zde také socha Stalina z parku u dolních kasáren. Nastalo údobí devastace, vykrádání a rozkladu. V roce 1989 byla budova vrácena církvi a začalo období náročné rekonstrukce. Administrátorem obnovené farnosti byl ustanoven františkán P. Antonín Kejdana. Svou osobností, pracovitostí a svým elánem získal dobré spolupracovníky a nadšence. Na úpravách interiéru i exteriéru, elektroinstalace apod. se podíleli především Ing. arch. Vladimír Syrovátko a jeho syn, stavitel Vladimír Syrovátko jun. - majitel firmy Systeam, křížová cesta je dílem mladšího syna - Ing. arch. Jaromíra Syrovátky, dále pomáhali Vratislav Cvejn, Radek Rydval, Jaroslav Novotný, Jaroslav Patočka a jiní.

Celá rekonstrukce kostela i přilehlého parčíku byla provedena za minimální finanční účasti státu. Řemeslnické práce sponzorovaly stavební firmy jen za úhradu režijních nákladů, jednotlivci i firmy přispěli velkorysými finančními dary, konaly se sbírky v kostele i v obci, jako například na věžní hodiny. Část vnitřního zařízení a vybavení pochází z Německa jako dary farností, institutů a řeholních řádů.

A tak se podařilo neuvěřitelné. 12. 6. 1994 byl chrám litoměřickým biskupem ThDr. Josefem Kouklem znovu vysvěcen a v krátké době se stal duchovním i kulturním centrem Ruprechtic. V roce 1997 převzal vedení farnosti P. Tomáš Genrt, opět františkán. V úpravách kostela se dále pokračuje. V roce 2000 farnost pořídila nový svatostánek, opravila klenbu kostela a převedla zvonění na elektrický pohon.

Lidová zbožnost vzývá svatého Antonína Paduánského jako patrona hledání ztracených věcí. Snad i díky jeho přímluvě ruprechtická farnost opět našla svou zdánlivě ztracenou duchovní identitu.

Kostel je jednolodní pseudogotická stavba orientovaná na osu východ - západ. Štíhlá věž (47 m) tvoří zdaleka viditelnou dominantu této části Liberce. Oltářní plastika s biblickými výjevy je dílem sochaře Romana Podrázského z Přibyslavi a nové okno na levé straně lodi (obraz svaté Anežky České) bylo vytvořeno podle návrhu výtvarnice Bohunky Klozové z Liberce.