Vánoce 2017: Slavnost Narození Páně s biskupem Janem Baxantem

O Slavnosti Narození Páně, v pondělí 25. prosince 2017, celebroval litoměřický biskup Jan Baxant mši svatou v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích. V jejím závěru udělil apoštolské požehnání spojené s plnomocnými odpustky. Koncelebrantem mše svaté byl probošt litoměřické katedrální kapituly a dómský farář, prelát Jiří Hladík O.Cr.

Z homilie Mons. Jana Baxanta:

Prvními adresáty tak zásadní zprávy o narození Spasitele byli ti, kteří pečovali o svá stáda. … Pastýři byli lidmi bdělými, statečnými a zcela oddanými péči a službě svým svěřeným stádům. Jsme, i díky biblickému novozákonnímu poselství, zvyklí rozumět tehdejšímu, tak běžnému povolání pastýřů, že nás ani nepřekvapuje, že tito strážci ovcí nezaspali noční andělskou návštěvu a zprávu o Betlémském dítěti nepřeslechli. Jedno nám možná někdy při četbě vánočního evangelia uniká: pastýři sice žili se svými ovcemi v takříkajíc sevřeném starostlivém sepjetí, ale rozhodně byl každý jednotlivý pastýř propojen s pastýři dalšími v lidské, stavovské a pracovní kolegialitě a solidaritě. Evangelium přece mluví o pastýřích, o společenství pastýřů, nikoliv o pastýři jednom, žijícím a sloužícím v osamocení bez vztahů s druhými. Je to opět skupina pastýřů, ne jediný pastýř, jsou to pastýři, kteří si řekli: „Pojďme tedy do Betléma podívat se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil!“ Onu, v tu noc tak zásadní zprávu, společně přisuzují Pánu, ne nějakému podivnému nejasnému původci. Nebe se otevřelo a nebe je oslovilo! A oni tomu věří a neváhají.

První vánoční noc měla však své pokračování. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli… Jako pečliví ochránci svých stád se museli k nim vrátit. Jsou s nimi spjati. Vrátili se však jiní, proměnění, obohacení tím, co viděli a slyšeli. Jejich starost o ovce jim zůstala. Odpovědnost za bezpečí jejich stád trvala i nadále. Jejich bdění a nasazení vlastních životů v případě blížícího se nebezpečí se nezměnilo. Povědomí o jejich vlastním životě, lidské existence, přítomnosti vztahů sounáležitosti s druhými, bylo od tehdejší noci jiné. S jistotou vědí, že Bůh nejen slibuje, ale i plní. Přislíbil Mesiáše, a snad v izraelském vyvoleném národě nebylo jediného člověka, který by nečekal na jeho příchod. Boží příslib se naplnil, i když třeba jinak, než se čekalo. Do periférií, do nichž jsme se my lidé svými hříchy dostali, do tak nešťastné pozemské nouze, nevstoupil mocný vojevůdce, ale bezbranné Dítě, jež dorostlo mesiášského úkolu a poslání vysvobodit nás hříšníky ze zoufalé perspektivy smrti k reálné vidině útěchyplného věčného života.

Fotogalerii ze slavnosti si můžete prohlédnout zde.