Logo Biskupství Litoměřického
Časopis Zdislava
Ikona InstagramIkona Facebook

Velikonoce 2019: Neděle Zmrtvýchvstání Páně

21. 4. 2019, Milena Davídková


Promluva litoměřického biskupa Mons. Jana Baxanta v neděli 21. dubna 2019 o Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích.

Bratři a sestry,

opět po roce, právě dnes o velikonočním Božím hodu, se dotýkáme těch pravých kořenů naší křesťanské víry a jsme u jejího pramene. Kristus žije! Z tohoto přesvědčení nás nikdo strhnout nemůže, pokud ovšem se nedáme oklamat líbivějším a populárnějším příběhem, než je ten Ježíšův. Ten je sice plný dramat a zůstávajících nezodpovězených otázek, protože otázek víry je celá řada, a víra v Boha je skutečnou vírou, když si Bůh ponechává některá tajemství pro sebe, aniž by tím ublížil nám, zvídavým lidem, přesto je to příběh krásný a stále přitažlivý. Kristovo spásné, tedy záchranné dílo má velmi napínavý děj, ale je pravdivé, protože nepřikrášlené. Stalo se někdy v celých křesťanských dějinách, a mimochodem to jsou dějiny i našeho života z víry, aby následovníci Krista, muži či ženy, se od tohoto Mistra a Pána odvrátili, protože se jim protivil a příčil se jim styl jeho života a krvavý způsob získání spásy pro nás pro všechny? Nebylo tomu spíše zcela jinak, že totiž ve svých úmyslech obětovat se pro dobro druhých nedosahovali úmyslů Kristových, a to z různých i vysvětlitelných důvodů a překážek, jistě však nikoliv takových, aby byly absolutně nepřekonatelné. Ježíšovy jedinečné výjimečnosti samozřejmě nedosáhneme, ale jsme schopni ji postupně chápat a jeho příkladem života se nechávat ovlivňovat.

Nebýt Ježíše z Nazareta, který, jak připomíná dnešní text ze Skutků apoštolů, kudy procházel, všude prokazoval dobrodiní, a dokonce uzdravoval všechny, které opanoval ďábel, zlý duch, vládce temnoty – žádný roztomilý a nevinný čertíček, který se maximálně ještě v klamavých pohádkách dětem představuje jako neškodný panáček, a nebýt svědectví těch, kteří se s ním po jeho zmrtvýchvstání opakovaně setkávali, nebylo by Velikonoc, resp. Velikonoce by byly, ale jen ty židovské, nikoliv křesťanské. I velikonoční židovské svátky, pamatující na vysvobození Izraelitů z otroctví ke svobodě, přece také vyrůstaly z mimořádného Božího zásahu a působení, ale nedosáhly rozsahu a dopadu novozákonních Velikonoc na štěstí člověka, trvalé radosti pro každou lidskou bytost, ochotnou přijmout toto všechno jako Boží dar.

Druhé dnešní biblické čtení z listu sv. apoštola Pavla Kolosanům nám nabízí přijetí úžasné skutečnosti, bezprostředně se dotýkající kohokoliv z nás. Apoštol mluví o tom, že Ježíš se ocitá po Boží pravici a že náš život je s Ním skrytý v Bohu. Co to reálně znamená? Bez nadsázky lze říci, že tak, jak jsme my zasazeni v tomto pozemském světě, jsme i vklíněni do tajemného, ale opravdového života s Bohem, jsme v Něm skryti, Jím chráněni, jsme v Jeho péči, a to proto, že neseme v sobě víru ve vzkříšeného Krista. Jaká to úleva a útěcha!

Dnešní vpravdě velikonoční evangelium není zatím plné jásajícího „aleluja“, denně a vytrvale se opakujícího ve všech velikonočních textech této liturgické doby. U kořene a pramene naší křesťanské víry jistě není zbytečně přítomný zprvu Magdalenin pláč, její rozčarování z prázdného hrobu a naštěstí posléze její prohlédnutí, ani nevadí váhání apoštolů Petra a onoho druhého učedníka, tedy Jana, a jejich opatrné nahlížení do pro ně již uvolněného hrobu, aby nakonec oba dovnitř vstoupili s vědomím, že podobně jako Maří Magdalena musejí z hrobu vyskočit, aby mohli oznamovat každému, koho potkají a ke komu budou posláni, že Ježíšův hrob není poslední tečkou za jeho dílem a životem. Jistě, ještě všemu, o čem věděli z Písma a o čem k nim mluvíval Kristus, nemuseli dobře rozumět, avšak, když uviděli, prohlédli a nebránilo jim to v přesvědčení, že Ježíš musel vstát z mrtvých. Přesně totéž stojí před našima očima, před naším rozumem a naším srdcem, abychom podobně jako sv. Maří Magdalena, sv. Petr i sv. Jan, byť zatím se stejnou opatrností a váhavostí, ale nakonec zřetelně a radostně vyjádřili své křesťanské přesvědčení: Ježíš žije! Aleluja. Amen.

Biskupské chlebíčky

Obrázek biskupa

Umíme ještě unést svou svobodu, nebo jsme si na ni zvykli?

18. 11. 2026

Svoboda je jedním z nejvzácnějších darů, které máme, ale ruku na srdce – občas s ní zacházíme, jako by to byla samozřejmost. Zažil jsem dobu, kdy člověk musel dobře zvažovat, co říká nahlas, a dnes žijeme v éře, kdy si můžeme dělat takřka cokoli. Přesto mám někdy pocit, že se necháváme dobrovolně zotročovat znovu – třeba vlastním pohodlím nebo neustálým sledováním toho, co si o nás kdo myslí na sociálních sítích.

V dnešním zamyšlení se podíváme na to, co o svobodě říká křesťanství, proč bez jasných hranic nefunguje a jaký je rozdíl mezi tím, když někomu v životě omylem šlápnete na nohu, a když se chováte jako pohádkový Kazisvět.

V čem vy sami cítíte největší ohrožení své vnitřní svobody v dnešní uspěchané době? Napište mi to do komentářů, moc rád si vaše postřehy přečtu!

Svobodně se můžete dívat na moje videa, lajkovat je i sdílet dál – budu moc rád, když tím společně podpoříme dobrou věc. Pokud nechcete přijít o další zamyšlení, nezapomeňte kliknout na Odebírat. Děkuji vám za vaši přízeň, povzbuzení i modlitby a přeji vám pokojné a skutečně svobodné dny!

Logo YouTube

13. 11. 2026

Logo YouTube

5. 11. 2026

Logo YouTube

31. 10. 2026

Logo YouTube

22. 10. 2026

Logo YouTube

15. 10. 2026

Logo YouTube
Archiv na YouTube

Kalendář událostí

Všechny události
Logo Biskupství Litoměřického
Ikona InstagramIkona Facebook

Biskupství litoměřické

Dómské náměstí 1/1

412 01 Litoměřice

Česká republika

tel.: (+420) 416 707 511 – recepce

e-mail: biskupstvi@dltm.cz

datová schránka: am6jt4y

web: www.dltm.cz

IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126

Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.

IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329

BIC: GIBACZPX

Ochrana osobních údajů | Ochrana oznamovatelů
Kontaktujte nás