24. 9. 2017, Milena Davídková
Výstava
s názvem Mýtus Ulrich Creutz představuje jedinečná umělecká díla
severozápadních Čech vzniklá v závěru středověku. Sochař Ulrich Creutz je
autorem výjimečného náhrobku královského diplomata a pána města Kadaně Jana
Hasištejnského z Lobkowicz (†1517), umístěného v kostele Čtrnácti svatých
pomocníků v klášteře františkánů-observantů v Kadani. Na náhrobku je zobrazeno
tělo zemřelého v expresivní podobě lidské kostry ovinuté hadem. Tentýž sochař
vytvořil tzv. Lobkowiczký epitaf – monumentální desku s rytířem ve zbroji,
představující snad Janova syna Jaroslava II. (†1529), který se spolu s otcem
podílel na konceptu výmalby a vybavení pohřebiště lobkowiczkého rodu v kadaňském františkánském kostele.
Pozdně
gotický sochař Ulrich Creutz se těší odbornému zájmu již takřka sto let a jeho
dílu byly za tu dobu věnovány již dvě monografické výstavy, což vypovídá o jeho
unikátním místu v dějinách umění. Kromě kamenosochařské činnosti mu byla dříve
přisuzována i činnost řezbářská. Historik umění Josef Opitz zjistil v Kadani a okolí nezvykle rozsáhlou a zajímavou skupinu asi třiceti pozdně gotických
dřevořezeb, které na základě tvarového srovnání spojil s kadaňskými kamennými
monumenty. Vznikla tak představa o tvorbě Ulricha Creutze v Kadani mezi léty
1516 a 1530. Tento mýtus byl zpochybněn novými výzkumy, které prokazují, že
Creutz z Kadaně záhy odešel. Pojem „mýtus“ v názvu výstavy se týká také pojetí
sochaře jako hrdinné individuality, která prostřednictvím umělecké formy
vyjadřuje svou povahu a názor na svět. Kadaňské řezbářské dílny, v nichž
působili Creutzovi dřívější spolupracovníci, zhotovovaly i po jeho odchodu do
Saska oltářní nástavce s neobyčejně působivými sochami světců a světic a zejména monumentální expresivní sochy ukřižovaného Krista. Věrnost zobrazení
zmučeného lidského těla, v momentu tělesné smrti, s naturalistickou
polychromií, „pravými“ vlasy a trnovou korunou z přírodních větviček,
umožňovala dobovému vnímateli pocítit bezprostřední přítomnost Krista, který mu
svou smrtí přináší spásu a věčný život. Vysoký počet dochovaných soch Krista,
spolu s krajně neobvyklým zasazením relikvií (ostatků) do hrudi některých z nich, naznačuje souvislost se zvláštním typem zbožnosti. Podporoval ho nejspíše
právě Jan Hasištejnský, jehož roku 1493 silně zasáhla návštěva míst ve Svaté
zemi, kde se odehrály všechny události závěru Ježíšova života.Výstava
kromě vlastního díla Ulricha Creutze (prezentované formou konceptuálního videa)
a řezbářských prací s ním dříve spojovaných ukazuje také další artefakty
(malby, sochy, rukopisy) původně určené pro kadaňský klášter. Jeho podoba a vybavení měly připomínat svatá místa v Jeruzalémě. Iniciátorem této myšlenky
byl Jan Hasištejnský z Lobkowicz, jehož pětisetleté výročí úmrtí si v letošním
roce připomínáme.
Michaela Ottová
Fotogalerii z návštěvy Mons. Jana Baxanta na výstavě naleznete zde
Videopozvánka na výstavu: https://drive.google.com/file/d/0B2Zj6zShFsHoOExPbktSZnJ0WXc/viewDoprovodné programy k výstavě: http://www.galerie-ltm.cz/clanek.php?cat=doprovodne_programy-ps

18. 11. 2026
Svoboda je jedním z nejvzácnějších darů, které máme, ale ruku na srdce – občas s ní zacházíme, jako by to byla samozřejmost. Zažil jsem dobu, kdy člověk musel dobře zvažovat, co říká nahlas, a dnes žijeme v éře, kdy si můžeme dělat takřka cokoli. Přesto mám někdy pocit, že se necháváme dobrovolně zotročovat znovu – třeba vlastním pohodlím nebo neustálým sledováním toho, co si o nás kdo myslí na sociálních sítích.
V dnešním zamyšlení se podíváme na to, co o svobodě říká křesťanství, proč bez jasných hranic nefunguje a jaký je rozdíl mezi tím, když někomu v životě omylem šlápnete na nohu, a když se chováte jako pohádkový Kazisvět.
V čem vy sami cítíte největší ohrožení své vnitřní svobody v dnešní uspěchané době? Napište mi to do komentářů, moc rád si vaše postřehy přečtu!
Svobodně se můžete dívat na moje videa, lajkovat je i sdílet dál – budu moc rád, když tím společně podpoříme dobrou věc. Pokud nechcete přijít o další zamyšlení, nezapomeňte kliknout na Odebírat. Děkuji vám za vaši přízeň, povzbuzení i modlitby a přeji vám pokojné a skutečně svobodné dny!
10.30–12.20
Poutní bazilika Panny Marie ve Filipově
Slavnostní děkovná bohoslužba u příležitosti padesáti let služby varhaníka Jiřího Chluma v bazilice Panny Marie ve Filipově. Hlavním celebrantem bude Mons. Jan Baxant, emeritní biskup litoměřický. Koncelebrovat budou P. Jozef Kujan, SDB, a P. František Ptáček, SDB. Při bohoslužbě zazní Korunovační mše C dur KV 317 od W. A. Mozarta. Účinkovat bude pražský chrámový sbor a orchestr Collegium Strahoviense pod vedením Vladimíra Roubala. Plakátek *.pdf.
15.30–16.30
Kostel sv. Kateřiny, Bořislav
Doražte na pouť do Bořislavi u Teplic oslavit sv. Kateřinu a podpořit místní, kteří se o kostel příkladně starají!
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX