Začal advent - otevřeme svá srdce pro Kristův příchod

Požehnání a rozsvícení se dočkaly jak věnce, které jsou součástí liturgického prostoru, tak i ty „domácí“, které přinášeli věřící. V katedrále sv. Štěpána je požehnal kanovník katedrální kapituly P. Jiří Hladík. „Advent nás zve, abychom otevřeli svá srdce pro Kristův příchod, abychom jej očekávali s čistou duší, se vzpřímenou hlavou. Ježíš je blízko každému člověku a advent je dobou přechodu do plnosti Boží lásky,“ uvedl P. Hladík v promluvě. (Událost zaznamenal i Litoměřický deník.)

V Bohušovicích nad Ohří zaplnili místní lidé svými věnci jeden z bočních oltářů. P. Zdeněk Pius Vágner je při té příležitosti zval na roráty (ranní mariánskou bohoslužbu)  do kláštera v Doksanech (každou sobotu v 7.15).  V Jílovém u Děčína zapálil první svíčku na adventním věnci P. Pavel Hudousek. Ve fotogalerii naleznete také snímky z Mnichova Hradiště - vstup do adventu slavili spolu s celou církví farnosti po celé diecézi.

Tradiční věnec se čtyřmi svícemi je svým způsobem adventní kalendář (nikoliv s 24 okýnky obvykle s čokoládovým překvapením, jak jej oceňují zejména děti).

Svíce odměřují čtyřtýdenní období a postupně se zapalují:

• 1. svíce – Prorocká (naděje) 
  Připomíná proroky, kteří ohlašovali příchod Mesiáše. Je znamením naděje a očekávání.
• 2. svíce – Betlémská (víra) 
  Symbolizuje cestu do Betléma a víru, že se Boží slovo naplní.
• 3. svíce – Pastýřská (radost) 
  Tradičně růžová – označuje radost z blížícího se narození Krista (Gaudete neděle).
• 4. svíce – Andělská (pokoj) 
  Připomíná anděly, kteří zvěstovali pokoj lidem dobré vůle.

Advent církev prožívá nejen jako přípravu na Vánoce (oslavu Kristova narození) ale také jako čas mezi dvěma příchody: mezi Kristovým narozením a jeho návratem na konci věků.  Proto se v liturgii střídá tón pokání (fialová barva, výzva k obrácení) s tónem radosti (Gaudete – 3. neděle adventní).

Eschatologický rozměr připomíná, že křesťan nežije jen pro „jednu slavnost“, ale pro plnost Božího království. Adventní liturgie zdůrazňuje také Kristův druhý příchod na konci časů. Proto se čtou evangelia o bdělosti, o připravenosti, o soudci, který přijde ve slávě.

Slovo advent pochází z latinského adventus – „příchod“. V rané církvi byl advent spojen s půstem a přípravou na křest, od 7. století se ustálil jako doba očekávání narození Krista. Adventní věnec se čtyřmi svícemi je mladší tradicí, rozšířenou od 19. století, symbolizující postupné přibližování se k Vánocům.

Advent otevírá nový liturgický rok a vybízí k rozjímání, pokoji a očekávání Kristova příchodu. V lidové tradici se advent spojil s omezením zábav a v církvi pak se střídmostí a duchovní přípravou. Tu zdůrazňují také mariánské ranní mše za úsvitu – roráty.

Během adventu se koná také celá dlouhá řada koncertů, které naleznete v kalendáriu Události z diecéze.

Advent je podobně jako půst také obdobím pro almužnu, kdy věřící přispívají např. na Charitu a její projekty.

 Snímky Jiří Nývlt, Antonín Fegyveres a Jana Chadimová / Člověk a Víra