Začátek roku s modlitbou

Přenosové vozy a štáb čítající téměř čtyřicet lidí připravoval na Nový rok techniku a chrám už od dopoledne. Zázemí jim připravil místní duchovní správce a premonstrátský řeholník Pius Zdeněk Vágner.

Krásně nasvícené chrámové prostory začaly od půl šesté postupně zaplňovat návštěvníci bohoslužby, kteří usedali do čerstvě opravených lavic.

Za zvuku varhan, které rozezněl bohoslovec a litoměřický varhaník Matouš Marek, vyrazil průvod duchovních do presbytáře, kde diváky i věřící v chrámu přivítal generální sekretář České biskupské konference Roman Czudek.

Pozdravení od premonstrátek

Shromážděné společenství i diváky pozdravila představená místních premonstrátek Augustina Vrzalová, která připomněla, že sestry zde od roku 1998 navazují na řeholní život, který v Doksanech trval už od dvanáctého století, a který násilně zrušil Josef II. v roce 1782. „Přitažlivost tohoto místa často vnímají lidé, kteří sem přicházejí. A to bez ohledu na to čemu a v co věří. Jedna z prvních věcí, co od nich slýchávám, že je tady pokoj a klid. My, které tu žijeme víme, že to nepochází z nás. Že je zde někdo, Bůh, který se dotýká této země. Snad mohu říct, že touží po tom, aby se jí mohl dotknout znova a znova. A to právě i teď, kdy se scházíme ke společné bohoslužbě,“ připomněla sestra Augustina a dodala: „Není potřeba velkého přívalu slov. Stačí se zaposlouchat do několika z nich a dát jim v srdci prostor, aby se mohly rozeznít: život, naděje, moudrost, pravda, svoboda a světlo.“

Prvního čtení se ujal patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta, který četl o králi Šalamounovi a jeho daru moudrosti. Úryvek ze začátku evangelia podle apoštola Jana přednesla Ivana Procházková, superintendentka Evangelické církve metodistické.

Návrat k první lásce

Kázal hostitel, litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Připomněl, že „při pohledu do minulosti na nepodařený život a do budoucnosti s obavami a nadějemi“ by každému prospěl „návrat k první lásce“. „V manželství, ve vztazích mezi lidmi obecně, a ve vztahu mezi člověkem a Bohem. Dobrá zpráva pro život je, že to, co nefunguje, nemusíme hned vyhazovat, ale dokud žijeme v čase, je šance to opravit, tedy napravit,“ vyzdvihl biskup Přibyl.

„Modleme se o moudré a prozíravé srdce, abychom byli užiteční nejen sami sobě, ale všem okolo nás, od těch nejbližších až po kohokoli v naší zemi, a dokonce na celém světě,“ vyzval a dodal: „Hledejme stopy Boží přítomnosti ve svém životě a okolo nás, abychom mohli sebe i druhé denně ujišťovat o milosrdenství do minulosti, moudrosti k přítomnému okamžiku a naději do budoucnosti. Poznejme, že život stojí za to a tuto perspektivu žijme pro sebe i pro druhé.“

Celá promluva je zde. 

Ve společných přímluvách se pak jednotliví představitelé církví modlili za mír, pokoj, porozumění mezi lidmi i za českou společnost, což završili Modlitbou Páně.

Život a jeho smysl

Závěrečného slova se ujal Tomáš Tyrlík, biskup Slezské církve evangelické augsburského vyznání, který se zamýšlel nad darem života. V celé plejádě odpovědí na odvěkou otázku po smyslu života vyzdvihl postřeh Bertranda Russella, britského matematika, filosofa, logika, sociálního kritika a spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950. „Napsal, že otázka smyslu života nemá význam, pokud nepředpokládáme, že existuje Bůh. Jinak řečeno život má smysl jen tehdy, když Bůh existuje,“ uvedl Tomáš Tyrlík. Doplnil, že pokud Bůh neexistuje, jsme výsledkem slepé náhody a není tedy žádný důvod ptát po nějakém universálním smyslu života. S poukazem na výrok sv. Augustina „Nepokojné je moje srdce, dokud nespočine v tobě, Bože.“ popřál přítomným i televizním divákům, aby objevili plnost života už tady na Zemi.

Modlitební shromáždění uzavřelo požehnání a zpěv koledy Narodil se Kristus Pán a pak také improvizované setkání u kávy, čaje a drobného občerstvení v přilehlé farní kuchyni.

Sbormistr Bohušovické scholy, která bohoslužbu doprovodila, Václav Brejcha byl po skončení přímého přenosu spokojený. „Nakonec se nám hrálo a zpívalo celkem dobře, i když to napřed byly trošku nervy. Bylo to totiž naše poprvé, co jsme hráli v televizním přímém přenosu,“ vysvětlil. 

Televizní přenos sledovalo na 47 tisíc diváků a alespoň na chvíli se jich připojilo 118 tisíc.

Záznam bohoslužby zde.

Snímky Jana Chadimová / Člověk a Víra

Celou galerii lze nalézt zde. 

Začátek roku s modlitbou