2017: Missa chrismatis v katedrále sv. Štěpána

Kněží litoměřické diecéze na Zelený čtvrtek 13. dubna 2017 dopoledne obnovili v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích svoje kněžské sliby. Mons. Jana Baxanta, sídelního biskupa litoměřického, který byl ve středu 12. dubna hospitalizován v nemocnici a nemohl tedy s nimi slavit Missu chrismatis, zastoupil Mons. Karel Herbst SDB, emeritní světící biskup pražský. Ten zde také požehnal nové oleje: olej nemocných, olej katechumenů a křižmo. Slavnostní mše se rovněž účastnili jáhnové, bohoslovci studující za litoměřickou diecézi, zasvěcené osoby a farníci z různých koutů diecéze, kteří doprovázeli své kněze.

Generální vikář Mons. Martin Davídek informoval přítomné v katedrále o tom, že byl diecézní biskup Jan Baxant hospitalizován se srdeční příhodou a že je jeho stav stabilizovaný. Poprosil o modlitby za otce biskupa Jana a vyřídil jeho pozdravy a požehnání.  

Hlavním celebrantem mše svaté byl biskup Karel Herbst, hlavními koncelebranty generální vikář Martin Davídek, probošt litoměřické katedrální kapituly Jiří Hladík O.Cr., kapitulní děkan Karel Havelka a soudní vikář litoměřického diecézního soudu Michal Podzimek. 

Mons. Herbst v úvodu zmínil, že je spolužákem otce biskupa Jana z jednoho seminárního ročníku, a řekl, že by byl velice rád, aby ho měli kněží litoměřické diecéze zase co nejdříve mezi sebou. 

V kázání zdůraznil, že by chtěl kněze především povzbudit v jejich službě. Poukázal na to, že kněžská služba je svým způsobem náročná a že může právě proto někdy přinášet málo povznesení a štěstí. „Musíme si samozřejmě připomenout, že naším štěstím je náš Pán Ježíš Kristus a že když jsme mu kdysi něco slíbili a šli do služby za ním, je to tak vzácná okolnost, že by to naše štěstí nemělo vyprchat a že by se to mělo snad projevit i tím, že znovu a znovu jsme ochotni sloužit jednomu každému člověku, který nás právě potřebuje.“

Dále poukázal na to, že ke kněžské službě patří být někde dole. „Jak to řekla Panna Maria: Jsem nepatrná služebnice. Chce být nepatrná a je nepatrná – matka všech kněží, jedinečná. Jak to řekl svatý Jan Křtitel: On musí růst, já pak se menšit. Tím, že jsem menším, umožňuji našemu Pánu, aby mohl růst a aby znamenal a zazářil v očích všech věřících jako alfa a omega, jako ten jedinečný, jako ten pán, který má moc nad životem i nad smrtí, a jenom díky jemu můžeme počítat s tím, že přejdeme do Božího království. To je jeho úkol. Dává nám najevo, že s námi počítá.“ 

Řekl, že kněz musí také působit moudrostí, horlivostí, naléhavostí. „Jak je psáno v Písmu svatém, kdybys byl studený nebo horký, ale protože nejsi ani jedno ani druhé, a jsi vlažný, vyplivnu tě ze svých úst. Kněz nemá být vlažný, ale ani nemůže být vlažný, když komunikuje s naším Pánem Ježíšem Kristem, protože naše služba je záležitost posvátná. Je to výjimečná služba. Vždyť Ježíš nás k ní povolal. Sami jsme tím byli překvapeni a z toho trochu vyděšeni. Ale Ježíš na to řekl: Neboj se, já jsem si tě vybral, a ono to nějak dopadne, pojď za mnou. Tak jsme to zkusili, a ono to šlo. […] Mějme oči neustále upřené na Ježíše, od něhož naše víra pochází. Vždyť je to dobrý pastýř a my jdeme za ním. On nám ukazuje cestu, on nás vede, on to s námi dobře myslí, a když je nám někdy těžko, říká nám: Neboj se. […] Pane Ježíši Kriste, děkujeme ti za perspektivu našeho života, děkujeme za lásku, kterou umíš nabízet jenom ty. […] A tak při té dnešní bohoslužbě si připomínejme, jak to tenkrát bylo, když jsme při svěcení dali panu biskupovi, nějakému, do rukou svoje ruce a on se nás ptal: Slibuješ? A my jsme s klidem řekli: Slibuji. A možná jsme netušili vůbec, co nás v životě čeká a že to je riskantní slib, ale – s pomocí Boží se ten slib stává naším požehnáním. Jsme služebníci Boží, to je ten čestný titul, nebo, chcete-li, Boží děti. To má pro nás nesmírný význam. Tak řekněte sami (při obnově kněžského slibu): Dejž to nebeský Pán. Ať se stane. Amen.“

Fotogalerii naleznete zde. (Foto: Karel Pech)