19. 4. 2026, Jiří Nývlt
Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie v Oseku zaplnili v neděli 19. dubna lidé z obou stran česko-německé hranice. „Mám velkou radost, že téma smíření tolik oslovuje. Znám tento kostel většinou prázdný nebo obsazený jen tady vpředu,“ vítal přítomné biskup Stanislav Přibyl.
V promluvě odkázal biskup na pastýřský list, kterým Rok smíření válečných a zejména poválečných zločinů, vyhlásil. „Připomínal jsem, že naše země nese rány minulosti – rány odsunu, nespravedlností, bolesti, která se dotkla konkrétních lidí i celých komunit. A právě Osek je jedním z těch míst, kde se tyto dějiny zapsaly velmi hluboko," uvedl. Před zahájením bohoslužby historii připomněl text archivářky Státního oblastního archivu v Litoměřicích Hany Barusové. Popsala osudy místních cisterciáků a konkrétní rodiny spjaté se službou klášteru, na kterou tvrdě dopadlo státem řízené vysídlení německy mluvících obyvatel regionu.
Stanislav Přibyl zdůraznil, že smíření není zapomenutí. „Smíření je pravda spojená s odpuštěním. A právě to vidíme na Kristu. On po svém zmrtvýchvstání nepřichází s výčtem vin. Nepřipomíná učedníkům jejich selhání. On přichází s pokojem. Ukazuje, že láska je silnější než hřích, že odpuštění je silnější než vina,“ připomněl velikonoční inspiraci Kristem.
Upozornil, že Rok smíření není jen historickou připomínkou. „Je výzvou pro každého z nás. Možná neneseme vinu za události před osmdesáti lety, ale každý z nás nese odpovědnost za vztahy dnes. Každý z nás má ve svém životě někoho, komu potřebuje odpustit – nebo koho potřebuje požádat o odpuštění," povzbudil biskup.
Nečekaná a v regionu i nevídaná účast překvapila a potěšila také místní duchovní správce P. Philippa Irmera a Christophera Cantzena, kteří pro poutníky z blízka i z dáli připravili pohoštění.
Shodou okolností se bohoslužba smíření uskutečnila v den nedožitých 88. narozenin P. Benna Beneše, oseckého rodáka. Patřil k nejvýraznějším osobnostem české salesiánské rodiny druhé půlky 20. století. Za komunismu působil v podzemní církvi, kněžské svěcení přijal tajně roku 1972 v Poznani. Po roce 1989 se stal jedním z klíčových obnovitelů salesiánského díla a v letech 1993–1999 vedl českou provincii. Benešův život je výrazně spojen s tématem česko‑německého smíření. Pocházel z kraje, kde poválečné události zanechaly hluboké rány, a celý život se snažil, aby se bolestná minulost nestala zdí, ale příležitostí k dialogu. Aktivně podporoval setkávání pamětníků a iniciativy, které otevíraly prostor pro vzájemné porozumění. V roce 2015 obdržel Zlatou holubici míru – ocenění udělované osobnostem, které přispívají k překonávání historických křivd a k budování dobrých sousedských vztahů. Charakteristická pro něj byla tichá služba, dále osobní kontakt, humor a schopnost naslouchat, díky čemuž dokázal spojovat lidi z obou stran hranice.
Na slavnost navázala výstava a přednáška s diskuzí germanisty Jana Kvapila z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem o roce 1946 v regionu.
Biskupa informovali zástupci společenství Ackermann Gemeinde o svém záměru spojit své pravidelné setkání s poutí do Litoměřic na bohoslužbu smíření, která se v biskupském městě uskuteční v září.

18. 11. 2026
Svoboda je jedním z nejvzácnějších darů, které máme, ale ruku na srdce – občas s ní zacházíme, jako by to byla samozřejmost. Zažil jsem dobu, kdy člověk musel dobře zvažovat, co říká nahlas, a dnes žijeme v éře, kdy si můžeme dělat takřka cokoli. Přesto mám někdy pocit, že se necháváme dobrovolně zotročovat znovu – třeba vlastním pohodlím nebo neustálým sledováním toho, co si o nás kdo myslí na sociálních sítích.
V dnešním zamyšlení se podíváme na to, co o svobodě říká křesťanství, proč bez jasných hranic nefunguje a jaký je rozdíl mezi tím, když někomu v životě omylem šlápnete na nohu, a když se chováte jako pohádkový Kazisvět.
V čem vy sami cítíte největší ohrožení své vnitřní svobody v dnešní uspěchané době? Napište mi to do komentářů, moc rád si vaše postřehy přečtu!
Svobodně se můžete dívat na moje videa, lajkovat je i sdílet dál – budu moc rád, když tím společně podpoříme dobrou věc. Pokud nechcete přijít o další zamyšlení, nezapomeňte kliknout na Odebírat. Děkuji vám za vaši přízeň, povzbuzení i modlitby a přeji vám pokojné a skutečně svobodné dny!
10.30–12.20
Poutní bazilika Panny Marie ve Filipově
Slavnostní děkovná bohoslužba u příležitosti padesáti let služby varhaníka Jiřího Chluma v bazilice Panny Marie ve Filipově. Hlavním celebrantem bude Mons. Jan Baxant, emeritní biskup litoměřický. Koncelebrovat budou P. Jozef Kujan, SDB, a P. František Ptáček, SDB. Při bohoslužbě zazní Korunovační mše C dur KV 317 od W. A. Mozarta. Účinkovat bude pražský chrámový sbor a orchestr Collegium Strahoviense pod vedením Vladimíra Roubala. Plakátek *.pdf.
15.30–16.30
Kostel sv. Kateřiny, Bořislav
Doražte na pouť do Bořislavi u Teplic oslavit sv. Kateřinu a podpořit místní, kteří se o kostel příkladně starají!
Biskupství litoměřické
Dómské náměstí 1/1
412 01 Litoměřice
Česká republika
tel.: (+420) 416 707 511 – recepce
e-mail: biskupstvi@dltm.cz
datová schránka: am6jt4y
web: www.dltm.cz
IČO: 00445126 | DIČ: CZ00445126
Číslo účtu: 1002148329/0800 - Česká spořitelna, a.s.
IBAN: CZ66 0800 0000 0010 0214 8329
BIC: GIBACZPX